Jordánsko strana 2 z 5

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Nejméně pět set lidí zahynulo podle teroristické organizace Hamás ovládající Gazu při izraelském náletu na nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Izraelská armáda uvedla, že výbuch způsobila raketa palestinské teroristické organizace Islámský džihád. O odpovědnosti Izraele nepochybuje řada muslimských zemí, které událost důrazně odsoudily. Ze Západu zní obecná prohlášení, že nelze zasahovat civilní cíle, a výzvy k vyčkání na potvrzení informací.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Zatímco si Izrael připravuje půdu pro pozemní invazi do Pásma Gazy proti teroristickému hnutí Hamás, na severu židovského státu probíhá rozsáhlá evakuace obyvatelstva u hranic s Libanonem. Izraelské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že lidé musí opustit své domovy v tamních 28 obcích kvůli nebezpečí útoku teroristické organizace Hizballáh. Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka může Hizballáh na severu spustit novou frontu, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze.

Spojené státy usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Americký ministr zahraničí Antony Blinken proto podnikl svou zatím největší diplomatickou misi po Blízkém východě od nástupu do funkce. Jednal se zástupci sedmi států a jeho mise zatím nekončí.

Izraelem stanovená lhůta, aby Palestinci odešli ze severní do jižní části Pásma Gazy, vypršela v pět hodin odpoledne místního času (čtyři hodiny SELČ). Přesvědčení, že tak rozsáhlá evakuace v krátké době není možná, vyjádřil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell i vrcholný představitel OSN. Před vysídlováním Palestinců varovaly také arabské státy. Lídr teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja v sobotu  prohlásil, že Palestinci Pásmo Gazy nikdy neopustí. EU ztrojnásobí humanitární pomoc Palestině.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Syrský diktátor Bašár Asad se dostává z mezinárodní izolace. Na okraj asijských sportovních her ho přijala Čína, s níž uzavřel dohodu o strategickém partnerství. Letos v květnu obnovila členství Sýrie Liga arabských států (LAS) i přesto, že brutální občanská válka v zemi pokračuje už třináctým rokem. Podle organizace OSN se syrský režim nadále dopouští válečných zločinů.

Izraelci by mohli už letos začít bezvízově cestovat do Spojených států. Vedlejším produktem vyjednávání je i snazší cestování pro desítky tisíc Palestinců, kteří mají kromě palestinského i americké občanství. Ti měli dosud omezenou možnost vstoupit do Izraele, do světa tak museli cestovat skrz složité procedury přes Jordánsko.

V suchých oblastech Středozemního moře by mohla zemedělcům pomoci vodní rostlina původem z Asie. Pokud se správně pěstuje, může nahradit jiná krmiva pro domácí zvířata, ukazují teorie i praxe.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Jordánsko zažilo velkolepou svatbu korunního prince Husajna a dcery saúdskoarabského magnáta. Na rozdíl od evropských monarchií jde nejen o společenskou, ale i politickou událost. Podle agentury AP tento sňatek osvěžuje image jordánské monarchie a mohl by zemi, která je ceněna pro svou dlouhodobou stabilitu, pomoci navázat strategické partnerství se Saúdskou Arábií. Přestože Jordánsko nemá ropu a nedokáže obyvatelům poskytnout trvalý blahobyt, přežilo sto let v neklidné části Blízkého východu.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde se střetla s Palestinci. Zásah byl podle ní reakcí na chystané výtržnosti. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi tři sta padesát osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že zraněno bylo padesát lidí. Palestinské teroristické hnutí Hamás ovládající Pásmo Gazy zareagovalo odpálením několika raket na Izrael, který odpověděl leteckou odvetou. Izraelští policisté se s Palestinci znovu střetli i ve středu večer, několik osob utrpělo zranění.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Zástupci Izraele a Palestinské autonomie se na bezpečnostní schůzce v Jordánsku dohodli, že se budou snažit zmírnit izraelsko-palestinské napětí a zabránit dalšímu násilí. Znovu setkat se hodlají v Egyptě, a to do měsíce, než začne muslimský postní měsíc ramadán. Během něj se v Izraeli zostřuje napětí, obzvlášť pokud se stejně jako letos kryje se židovským svátkem pesach. Někteří ministři ale už zpochybnili informace ohledně zmrazení procesu schvalování nových osad. A i v neděli pokračovaly násilnosti.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Vrak dávno ztracené lodi, fascinující artefakty i recyklace a hybridizace podle našich předků. Rok 2022 potěšil fanoušky archeologie desítkami úžasných objevů.

Seskokem výsadkářů s vlajkami České republiky, Švédska a Finska z vrtulníku začal na ostravském letišti v Mošnově na Novojičínsku druhý, závěrečný den Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Provoz v okolí letiště byl podstatně klidnější než v sobotu, kdy přehlídku navštívilo 85 tisíc lidí. V neděli jich kvůli horšímu počasí dorazilo 25 tisíc, řekl za pořadatele Jaromír Krišica, informace vycházejí z policejních údajů.