Jordánsko údajně navzdory oficiálnímu postoji své vlády povoluje Izraeli využít svůj vzdušný prostor proti případným íránským útokům, píše server i24news. Podle vysoce postaveného zdroje z Ammánu je toto rozhodnutí v souladu s širšími bezpečnostními zájmy. Království podobný krok již pravděpodobně udělalo při dubnovém útoku Teheránu proti židovskému státu. Zatímco se Jordánsko nachází v těžké situaci, kdy se přání společnosti diametrálně liší od požadavků západních spojenců, situace v blízkovýchodním regionu se dále eskaluje.
Od íránského úderu proti Izraeli v sobotu 13. dubna se Jordánsko ocitlo ve složité pozici. Izraeli pomohlo tehdejší útok zneškodnit, přesto ale od začátku války v Gaze patří mezi jeho nejzarytější kritiky. Experti přirovnávají pozici království k chůzi po tenkém laně. Musí postupovat podle přání veřejnosti i západních spojenců.
Atentát na lídra Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu z konce července situaci na Blízkém východě dost pravděpodobně může vyeskalovat i přesto, že to není v zájmu nikoho. „Je v zájmu mnoha regionálních, zejména těch menších států, aby nedošlo k eskalaci a aby se Izrael byl schopen ubránit,“ upřesnil bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider, který ovšem neočekává, že Írán od odvety upustí.
Přesto je přesvědčen, že mezi jednotlivými aktéry probíhá intenzivní komunikace, a připomněl, že například došlo k návštěvě jordánského ministra zahraničí v Teheránu. Důvodem schůzky mohla být snaha o deeskalaci situace.
Země v regionu zatím konají opatření související s rostoucími obavami z většího konfliktu. Některé letecké společnosti se již vyhýbají íránskému a libanonskému vzdušnému prostoru a ruší lety. Jordánsko minulý týden zároveň požádalo všechny společnosti přistávající na jeho letištích, aby měli 45 minut rezervního paliva.
Izraelský ministr obrany Jo'av Galant podle médií v neděli sdělil svému americkému kolegovi Lloydu Austinovi, že Izrael očekává úder z Íránu, který by mohl přijít tento týden. Izraelští představitelé se domnívají, že útok by mohl být větší než ten z dubna. Vedle Teheránu by se do něj mohlo zapojit i jím podporované hnutí Hizballáh se základnou v Libanonu.
Zásah proti íránskému útoku
Po dubnovém úderu, který byl ze strany Teheránu reakcí na útok na íránský konzulát v Damašku, Jordánsko přiznalo, že jeho letectvo pomohlo zneškodnit íránské drony a rakety. Ammán odmítl, že by zasáhl na podporu Izraele, a uvedl, že tak učinil pouze na svou ochranu.
Jordánskem od loňského října, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael, cloumají protesty proti následné izraelské kampani v Gaze. Dubnový zásah proti íránskému útoku občany království ještě více rozzuřil. Některé účty na sociálních sítích označily krále Abdalláha za „zrádce“ kvůli jeho roli v sestřelování letounů.
Jordánci s lidmi v Gaze silně sympatizují. Včetně přibližně dvou milionů palestinských uprchlíků, přičemž značná část obyvatel je palestinského původu a rodilí Jordánci jsou s Palestinou silně solidární.
Situace zároveň narušila již tak poměrně chladné vztahy s Íránem. V prvních reakcích padaly hrozby konfliktu, ovšem po pár dnech obě země vztahy urovnaly. „Myslím, že Jordánci, podobně jako Saúdové, dojdou k závěru, že nulové vztahy s Íránem nakonec skutečně nehájí jejich zájmy,“ poznamenal íránský expert na blízkovýchodní vztahy žijící v Americe Vali Nasr.
Atentát na lídra Hamásu Jordánsko odsoudilo
Jordánsko se po izraelské ofenzivě v Gaze dostalo do křehkého postavení, které se událostmi posledních měsíců ještě více zvýraznilo. Podle deníku Le Monde by režim rád viděl Hamás v Gaze potlačený, aniž by to veřejně přiznal kvůli popularitě hnutí v jordánské společnosti. Na náznaky otevřenosti ze strany Hamásu země nereaguje, po nástupu Abdalláha II. k moci v roce 1999 bylo jedním z jeho prvních činů vyhoštění islámského hnutí.
Atentát na lídra Hamásu v Íránu z konce července však Jordánsko odsoudilo. Podle ministerstva zahraničí jde o porušení mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva, incident jen zvýší napětí a prohloubí chaos v regionu.
Francouzský deník dále píše, že zničení Gazy Izraelem a násilnosti na Západním břehu Jordánu zároveň království znepokojují, vidí v nich počátek nuceného vyhánění Palestinců směrem k Egyptu. Zároveň jsou obavy, že Írán a jeho spojenci v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu se snaží využít jordánského území k útoku na Izrael.
Proíránské milice v Sýrii a Iráku také provedly přes Jordánsko několik dronových útoků na Izrael. Brigády Hizballáhu pohrozily 1. dubna vyzbrojením 12 tisíc mužů v království.
Někteří pozorovatelé se však domnívají, že hrozbu destabilizace vláda přehání, aby sjednotila obyvatelstvo. Jordánsko se obává, že se v regionu upevní respekt k proíránské ose mezi propalestinským obyvatelstvem.
Podpora Washingtonu
Ammán se těší podpoře Washingtonu, který zde umístil stovky vojáků. Po smrtícím útoku iráckých milicí na americkou základnu v severním Jordánsku na konci ledna USA urychlily rozmístění baterií protivzdušné obrany Patriot.
Spoluprací na zmaření íránské odvety proti Izraeli Jordánsko prokázalo, že je pro Washington spolehlivým partnerem. Podle analytiků by tak mohlo těžit z lepšího zacházení ze strany západních partnerů, USA zároveň přibližuje Jordánsko k Izraeli.
Právě americký prezident před třiceti lety přihlížel podpisu klíčové dohody mezi těmito zeměmi, která ukončila válečný stav. Ammán se tehdy zavázal, že jeho území nebudou zahraniční armády používat k útoku na Izrael, a uznal právo židovského státu na existenci.
Jordánsko se ale minulý týden proti USA vymezilo. Společně s Katarem a Saúdskou Arábií odmítlo žádosti o poskytnutí vojáků do poválečných mírových sil v Gaze. Vyslaní vojáci by byli vnímáni jako „ochrana Izraele před Palestinci“, uvedl anonymní arabský představitel a vysvětlil tak nesouhlas Ammánu, Dauhá a Rijádu se snahou Spojených států pomoci zajistit bezpečnost v Gaze po válce.
