Nad Pásmem Gazy létají americké bezpilotní letouny, které armáda Spojených států nasadila ve snaze pomoci najít a osvobodit rukojmí zadržované palestinským teroristickým hnutím Hamás. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek v Tel Avivu zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty před svým bombardováním předem varuje.
Armáda USA létá nad Gazou s drony a hledá rukojmí. Blinken jednal v Izraeli
„Na podporu snah o vysvobození rukojmích provádí Spojené státy lety nevyzbrojených dronů nad Gazou a poskytují rady a asistenci našim izraelským partnerům,“ citovala agentura AFP mluvčího Pentagonu Patricka Rydera. Kolik dronů Američané v této souvislosti nasadili a kdy tato operace začala, nebylo jasné.
S hledáním rukojmích přímo v Izraeli pomáhají členové amerických speciálních jednotek, informoval v úterý list The New York Times (NYT). Christopher Maier, který v Pentagonu na tyto operace dohlíží, neuvedl, kolik takovýchto vojáků aktuálně v Izraeli působí. Jiné zdroje, které s NYT o věci hovořily pod podmínkou zachování anonymity, nicméně uvedly, že ministerstvo obrany v posledních týdnech vyslalo desítky členů speciálních jednotek.
Zajistěte ochranu civilistů, žádá ministr
„Stojíme pevně na straně Izraele. (…) Ten má právo a povinnost bránit se a zajistit, aby se události ze 7. října už nikdy neopakovaly,“ řekl Blinken s odkazem na útok Hamásu na Izrael, který si vyžádal na čtrnáct set obětí. Nicméně také upozornil, že záleží na způsobu, jakým Jeruzalém postupuje. Podle ministra je důležité udělat vše pro ochranu civilistů, kteří se ocitli v křížové palbě bojů s Hamásem, a doručit pomoc těm, kteří ji zoufale potřebují.
Izraelský prezident na brífinku sdělil, že izraelská armáda poslala šest milionů textových zpráv, uskutečnila čtyři miliony telefonátů a do Pásma Gazy shodila na 1,2 milionu varujících letáků. V těchto vzkazech opakovaně vyzývala civilisty, aby se evakuovali na jih oblasti.
Izraelské ostřelování a od minulého pátku i rozsáhlá pozemní operace se soustředí na sever Pásma Gazy. Izrael ale podle BBC i dalších médií ostřeloval opakovaně rovněž jih regionu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že žádné příměří, ani pauzy v bojích požadované Američany nebudou do té doby, dokud Hamás nepropustí rukojmí, uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Válka na Blízkém východě (listopad 2023)
Blinken: Vytvoření palestinského státu je cestou k ukončení konfliktu
Šéf americké diplomacie také v Tel Avivu prohlásil, že stále myslí na rukojmí, která Hamás 7. října unesl do Pásma Gazy. Podle izraelské armády jich je nejméně 241. „Tolik Izraelců, Američanů a lidí dalších národností… Je naší povinností udělat vše, abychom je dostali bezpečně zpátky k jejich rodinám,“ řekl Blinken.
Nejlepší způsob k ukončení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Blinkena vytvoření palestinského státu. „Je to jediný způsob, jak zaručit trvalou bezpečnost (Izraeli),“ řekl. Podle něj je nutné hnutí Hamás porazit nejen z vojenského hlediska, ale také „lepší vizí do budoucnosti“, kterou může být podle šéfa americké diplomacie právě vytvoření samostatného palestinského státu. Na tom se podle Blinkena musí začít pracovat hned.
USA chtějí humanitární přestávku
Podle AFP i dalších tiskových agentur chtěl Blinken přimět Izrael, aby souhlasil s humanitárními přestávkami v bojích, v nichž by mohla být bezpečně doručena pomoc civilistům. V Pásmu Gazy na území menším než Praha žije na 2,3 milionu lidí. Od začátku bombardování se jich statisíce přesunuly na jih, kam je poslala izraelská armáda s ujištěním, že tam budou v bezpečí.
Humanitární přestávku v bojích Hamásu s Izraelem žádá i americký prezident Joe Biden, napsal server BBC. Mluvčí Bílého domu John Kirby pak jeho slova upřesnil s tím, že humanitární přestávka by byla „dočasná, lokální a zaměřená na určitý cíl či cíle – humanitární pomoc dovnitř, lidé ven“.
Od 7. října zemřelo podle palestinských úřadů ovládaných teroristy z Hamásu v Pásmu Gazy 9227 Palestinců, z toho 3826 dětí. Tato čísla není rychle možné nezávisle ověřit.
Z Gazy odešli další cizinci
Z Pásma Gazy v pátek přes hraniční přechod Rafáh odešly desítky občanů Francie a Německa. Informovaly o tom úřady těchto zemí. Podle Bílého domu opustilo od čtvrtka toto palestinské území skrze hraniční přechod s Egyptem také sto držitelů amerického pasu a další velká skupina lidí s občanstvím USA by tak měla učinit v příštích hodinách. Celkově z Pásma Gazy odešlo na tři sta osob, píše agentura Reuters.
Podle prohlášení německého ministerstva zahraničí v pátek opustilo Pásmo Gazy přes 30 německých občanů, včetně rodin s dětmi. „Pokračujeme v úsilí a intenzivní práci, aby další Němci mohli odejít (z Pásma Gazy),“ napsalo na sociálních sítích ministerstvo. Podle předchozího prohlášení ministerstva bylo v Pásmu Gazy před začátkem současného konfliktu několik stovek německých občanů.
Podle francouzské ministryně Catherine Colonnaové oblast v pátek opustilo 34 lidí s francouzským občanstvím a někteří jejich rodinní příslušníci. Celkově bylo v Pásmu Gazy zhruba 170 Francouzů, z nichž jen menšina zatím dostala možnost odejít.
Během dne britská média uvedla, že mezi cizinci, kteří směli odejít z Pásma Gazy, je i více než sto britských občanů, včetně rodičů manželky skotského premiéra Humzy Yousafa.
Cizinci tudy mohli poprvé odejít ve středu.
Bombardování v Gaze
Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kde od roku 2007 vládne teroristické palestinské hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské bombardování v pátek zasáhlo lokalitu u vchodu do tamní hlavní nemocnice, napsala agentura AFP. Izraelská armáda později uvedla, že jeden z jejích letounů zasáhl sanitku, kterou podle ní používala skupina ozbrojenců Hamásu poblíž pozic izraelských vojáků v bojové zóně.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze tvrdí, že v pátek byl při izraelském úderu zasažen konvoj sanitek, který se připravoval na převoz těžce zraněných z města Gaza do Egypta. Při úderu před vchodem do nemocnice Šífa bylo podle úřadu ovládaného Hamásem zabity a zraněny desítky Palestinců. Podobná tvrzení není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Vedoucí komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl řekl, že mají v této nemocnici chirurgický tým, ale zatím vědí jen to, že k zásahu došlo. „Nemáme žádné potvrzené informace, odkud to přišlo. Vlastně ani nevíme, jestli to byl útok nebo nějaká nehoda.“ Zároveň však doplnil, že útoky na zdravotníky a zdravotnická zařízení nejsou v tomto konfliktu výjimkou. Samotní Lékaři bez hranici dosud přišli o dva členy personálu.
Francouzské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že při izraelském náletu byl zasažen Francouzský institut v Pásmu Gazy. Paříž požádala izraelské úřady, aby ji neprodleně informovaly o tom, co k tomuto rozhodnutí vedlo. V době zásahu se v prostorách institutu nenacházel žádný zaměstnanec ani francouzský občan. Také agentura AFP v pátek oznámila, že ve čtvrtek byla při izraelských úderech zasažena její kancelář v Gaze. Izraelská armáda popřela, že by stála za tímto útokem, při němž nikdo nebyl zraněn.
Kalhousová: Amerika si je vědoma veřejného mínění
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií FSV UK Irena Kalhousová v pořadu Devadesátka ČT24 upozornila, že pro americkou administrativu začínají být civilní ztráty důležitým faktorem, podle kterého posuzují izraelskou ofenzivu. „Amerika si je vědomá toho, že veřejné mínění je citlivé na obrázky z Gazy.“ Izrael přitom podle ní potřebuje mezinárodní podporu, kterou však oslabuje zoufalá humanitární situace. Na druhou stranu je Hamás nyní pod velkým tlakem, izraelská vojenská operace graduje a přestávky by umožnily přeskupit síly.
Kalhousová také z pátečního projevu lídra libanonského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha soudí, že toto hnutí nechce podpořit Hamás naplno a otevřít severní frontu. „Tuší, že izraelská odveta by byla opravdu ostrá.“ V nějaké podobě by navíc možná hrozil i vstup USA do bojů, dodala.
K bojům na izraelsko-libanonské hranici Nasralláh řekl, že jejich zesílení závisí na akcích Izraele v Pásmu Gazy. Tel Aviv také varoval, že by podle něj „udělal největší chybu v historii“, kdyby provedl preventivní akci vůči Libanonu. Podobné varování adresoval Hizballáhu před necelými dvěma týdny izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který řekl, že hnutí bude čelit „nepředstavitelným útokům“, pokud proti Izraeli zahájí válku.
Kalhousová si také myslí, že v Izraeli zatím nemají plány na to, co bude po skončení bojů, „což je velký problém.“ K jejich implementaci navíc bude potřebná mezinárodní koalice arabských zemí plus Spojených států.
Kraus: Izraelská operace je zatím relativně úspěšná, ale…
Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních studií MUNI Josef Kraus hodnotí izraelskou ofenzivu jako zatím relativně úspěšnou, i díky tomu, že je opatrná. Izraelci se na dálku snaží likvidovat zázemí a infrastrukturu Hamásu tak, aby pak při samotném vstupu do města Gazy nebyli zaskočení. Ztráty na straně Izraele jsou zatím nízké, ale dosažený výsledek mimo plošného ničení zástavby v Gaze také nebyl velký, uvedl analytik. Došlo sice také k zabití některých vedoucích představitelů Hamásu, ale „zatím to spíše vypadá, že Hamás relativně dobře odolává“.
K tomu přispívá i jeho dlouhodobě budovaná infrastruktura, například podzemní či ta napojená na civilní objekty. Ta se na dálku velmi špatně likviduje, dodal analytik. Podle něho zatím má Izrael k dosažení svého hlavního cíle, tedy zničit Hamás, „velice daleko“. Navíc ho on sám nepovažuje za reálný, ale spíše za ideální bod, kterého je možné dosáhnout spíše teoreticky. Vyjasněná podle něj není úplně ani podoba vlastní akce ve městě Gaza a její délka.
Také Kraus hodnotí páteční projev Nasralláha, „jako by Hizballáh dával ruce pryč od celé akce Hamásu, jakkoliv ji politicky a propagandisticky schválil a obhájil“. Tomu podle něj odpovídá i dění na izraelsko-libanonské hranici, kde si obě strany dávají velký pozor, aby míra eskalace nebyla přehnaně vysoká a aby nedošlo k přímému střetu. „To by mohlo zasáhnout region výrazně více, o což regionální aktéři dlouhodobě nestojí.“