Balkán strana 3 z 5

České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

S dohodou o užší spolupráci Česka a Velké Británie a ve shodě na nutnosti dále podporovat Ukrajinu opustil ministr zahraničí Jan Lipavský Londýn. Na své první cestě do země ve vládní funkci jednal se svým protějškem Jamesem Cleverlym, náměstkem ministerstva pro mezinárodní obchod Gregem Handsem i britskými poslanci, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Český ministr také převzal Magnitského cenu za přínos k ochraně lidských práv.

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

V Tiraně jednali zástupci Bruselu se státy západního Balkánu. Debatu vedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) coby zástupce předsednické země. Účastníci summitu se věnovali situaci na Ukrajině i možnému riziku teroristických útoků v Evropě. Podle lídrů riziko stoupá i v souvislosti s migrační vlnou do Evropy.

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

Evropská komise (EK) doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Komise nicméně v nové zprávě nekonstatovala výraznější posun v naplňování cílů, které dříve balkánské zemi vytyčila.

Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, a to o dalších dvacet dní. Původně se s nimi počítalo do 8. října, nově tak budou do 28. října včetně. Na brífinku vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Doposud podle něj opatření přineslo jasné výsledky, trend ukazuje, že příliv migrantů klesá. Zmínil zejména počty zadržených převaděčů. Podle Rakušana nastoupí od neděle k ostraze hranic osmdesát vojáků, kteří mají posílit policisty a celníky.

Na Pražském hradě se 6. října uskuteční první summit nového Evropského politického společenství. To se bude pravidelně scházet k debatě o bezpečnostních problémech Evropy, energetice nebo klimatu. Dorazit mají země sedmadvacítky, ale také sedmnáct nečlenských států.

Černá Hora si podle představitelů České republiky vede velmi dobře na cestě do Evropské unie. Prezident i premiér ocenili pokrok, který země udělala a pokud splní i zbývající podmínky, má podle nich velkou šanci brzy se do Unie začlenit. Také černohorský prezident Milo Djukanovič věří, že se jeho země stane příštím novým členským státem EU. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi, který vedl David Miřejovský.

Někdejší premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčený o tom, že letošní zimu domácnosti zvládnou, na příští topnou sezonu se Česko ale musí podle něj připravit. Zároveň předpokládá, že i přes současné problémy ruský plyn v budoucnu do Evropy může téct, bude ale nutné mít stoprocentní zálohu, uvedl Topolánek v Interview ČT24.

Ve Starém Městě na Uherskohradišťsku otevřeli Cyrilometodějské centrum Slováckého muzea. Jeho součástí jsou moderní expozice, archeologické pracoviště, depozitáře, knihovna s badatelským zázemím a výukový sál. Výstavba třípatrové budovy začala koncem roku 2019, i s úpravou tří blízkých archeologických lokalit přišla téměř na 123,5 milionu korun.

Mezi Kosovem a Srbskem opět roste napětí. Srbové před časem odmítli kosovské nařízení, podle kterého smí nově překročit hranici jen s kosovskými registračními značkami na autech a cestovními doklady. Vyhrocenou situaci zklidnilo odsunutí platnosti nařízení. Nový termín ale vyprší už za týden.

Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.

Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.

Novým náčelníkem generálního štábu má být ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem o tom informovala vládu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že Řehka byl jejich společným kandidátem. Řehka má ve funkci nahradit Aleše Opatu, kterému v létě končí v armádě vojenský závazek. Opata v čele armády pokračovat nechtěl.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Prezident Vladimir Putin bude Švédsku a Finsku vyhrožovat, pokud vstoupí do NATO. Rusko se chová jako predátor, když vidí slabou kořist, tak na ni zautočí a když vidí někoho silného, tak se neodváží a je schopno se s ním nakonec dohodnout. Uvedl poradce premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, který byl hostem Interview ČT24. Je přesvědčený o tom, že je dobré být dnes na válku připravený, protože pokud to tak není, nedopadne to dobře.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.