Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.
Vyplatily se, říká ke kontrolám na slovenské hranici Rakušan. Podle Maška je nutné přidat v ohlídání Schengenu
Události, komentáře: Vít Rakušan, Martin Exner a Jiří Mašek hovořili o kontrolách na hranicích (zdroj: ČT24)
Vláda ve středu rozhodla o dalším prodloužení kontrol na česko-slovenských hranicích, a to o deset dnů. Režim tam nicméně bude významně mírnější, na namátkových kontrolách zůstanou pouze policisté. Kontroly mají trvat do 4. února. Staženi z nich byli vojáci a celníci.
„Určitě se to vyplatilo a ten pozvolný postup je správný,“ uvedl Rakušan s tím, že vše je konzultováno se slovenskou stranou. Zmínil, že nechtěli kontroly ukončit úplně, aby nevysílali signál pro migranty a převaděče. Podotkl, že nízkým číslům zachycených migrantů napomáhá i zimní období. Pokud by se tak podle něj znovu zvýšil počet uprchlíků, tak by nebyl problém na omezenou dobu kontroly opět zavést.
Zmínil, že výrazným systémovým krokem je to, že vláda dojednala vízovou harmonizaci se státy na takzvané západobalkánské trase. „Srbsko už ve třech případech k takovému kroku přistoupilo, tedy bude ukládat stejné vízové povinnosti jako země EU a už se ukazují první pozitivní výsledky. Do poloviny roku 2023 by tak měly učinit všechny země západního Balkánu,“ uvedl Rakušan. Dodal, že Česko za svého předsednictví dojednalo pomoc těmto zemím od EU tím, že se zapojí i Frontex.
Mašek zmínil, že kontroly jednoznačně zafungovaly, ačkoliv ministerstvo k tomuto kroku přistoupilo později. „My jsme k tomu vyzývali na bezpečnostním výboru již dříve,“ uvedl s tím, že se problém začal řešit až poté, co německá strana zavedla kontroly na hranici a začala uplatňovat readmisní dohody a uprchlíky vracet.
„Jsem rád, že na to pan ministr zareagoval, ty kontroly jednoznačně měly smysl, ukázalo se to už v září, kdy bylo zadrženo šest tisíc migrantů, z toho celkového počtu 9,5 tisíce,“ podotkl s tím, že jde o úspěch.
Stejně tak souhlasí s nynějšími namátkovými kontrolami. „V zimě se uprchlíci asi nebudou brodit sněhem skrz nějaké lesy, ale budou se spíše snažit využívat dopravních prostředků, takže namátkové kontroly jsou určitě namístě.“ Na druhou stranu zmínil, že to kladlo velké nároky na policii, která se nyní potýká s tím, že nemá personální zdroje.
Schengenská hranice
Podle Exnera je potřeba také pracovat na ochraně vnější schengenské hranice a zároveň zmínil, že by se měly zpřísnit tresty pro převaděče. „Já si myslím že ty tresty jsou nízké, takže je potřeba odradit je i tímhle a právě je potřeba zvýšit tlak i jinými opatřeními,“ uvedl.
Z dlouhodobějšího hlediska by podle něj mohla pomoci dohoda s balkánskými státy o vízech. Nelze však podle něj předjímat, jak se situace vyvine.
„Jsou to všechno spojité nádoby, kdy ten tlak na uprchlíky, například v Turecku na Syřany, působí motivací opustit tu zemi, kde momentálně pobývají, a hrnou se na Západ, samozřejmě počasí tomu přidá, na druhou stranu my musíme postavit bariéry, které tomu budou zabraňovat,“ dodal.
S tím souhlasí i Mašek. „Problém je ohlídat schengenskou hranici a tam musíme přidat,“ uvedl s tím, že jde o prioritu a je potřeba, aby v rámci EU došlo k dohodě, protože „jinak záleží na tom, jestli turecký prezident zase zdvihne stavidla, kde čeká několik milionů Syřanů na emigraci“. Dodal, že je potřeba, aby EU jednala s Tureckem jako silný partner.