Vláda zmírní kontroly na hranicích se Slovenskem

O dočasném obnovení kontrol na hranici se Slovenskem rozhodla vláda Petra Fialy (ODS) loni koncem září kvůli rostoucí migraci zejména Syřanů, kteří podle kabinetu Česko využívají jako tranzitní zemi. Proud běženců z Blízkého východu se ale v zimě téměř zastavil. Na Zlínsku zadržely hlídky načerno migrující lidi naposledy 9. prosince. 

Od 21. prosince je ale režim kontrol mírnější a pro celníky pouze namátkový. Podle aktuálního vládního nařízení může na hranicích policistům pomáhat maximálně čtyřicet vojáků a dvacet celníků. Od středeční půlnoci budou na hranicích pouze policisté. Kontroly budou trvat do 4. února. 

Ministr vnitra upřesnil, že od zavedení kontrol zadrželi příslušníci českých policejních a vojenských složek přes devět tisíc lidí, kteří se pokoušeli nelegálně překročit hranice. Zvlášť ocenil také dopadení více než stovky převaděčů.

„Kontroly se ukázaly jako účinný nástroj,“ řekl Rakušan „Policistům se povedlo zadržet 140 lidí, kteří se podíleli na trestné činnosti převaděčství. Považuji to za velký úspěch, protože jsou to zločinci, kteří obchodují s lidským neštěstím,“ dodal. Avizoval rovněž, že společně s ministerstvem spravedlnosti plánuje navrhnout zpřísnění trestů za převaděčství do takzvané cizinecké legislativy.

Prodloužení kontrol Rakušan obhajuje i tím, že je chce zmírňovat postupně. „My jsme nechtěli jít cestou jakési šokové terapie, to znamená najednou skončit všechna opatření. Pomohly nám samozřejmě i zimní měsíce, ale nebudeme si namlouvat, že ilegální migrace zmizela,“ řekl. 

„Přecházíme do mírnějšího režimu, nicméně získali jsme tím čas a prostor k jednání jednak se státy západního Balkánu a jednak něco, co ukončeno není a jen tak nebude – jednání s Tureckem, protože to je ten klíčový partner,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) s tím, že právě přes turecko-řecké hranice proudí velké množství migrantů. Podotkl, že nyní se situace na hranicích se Slovenskem uklidnila a stabilizovala.

Rozhodnutí vlády s několika výhradami vítá starosta obce Rohatec, která se nachází nedaleko hranic, Jarmil Adamec (nestraník). „Vzhledem k ročnímu období a počasí si myslím, že to je dobrý krok, upustit od toho obrovského počtu zapojených složek. Na druhou stanu by se asi mělo myslet na to, že jakmile přijde jaro a převaděči budou vědět, že nikdo nehlídá, tak pravděpodobně se bude problém opakovat,“ míní.  I bez stálých kontrol chce proto ministr vnitra u hranic zachovat zvýšený dohled. 

Za zavedení kontrol Bratislava loni na podzim Česko kritizovala. Slovenské ministerstvo vnitra nyní zopakovalo, že nelegální migraci je třeba řešit například ochranou vnějších hranic Schengenu, včasným přijímáním opatření na nadnárodní úrovni či sladěním vízové politiky zemí mimo EU, které jsou součástí takzvané balkánské trasy pohybu uprchlíků. Rakušan na tiskové konferenci uvedl, že o nových krocích na hranicích je Slovensko informováno.

Mimořádné odpuštění úroků 

Vláda také schválila zákon navazující na takzvané milostivé léto, které ve dvou vlnách umožňovalo lidem snáze se zbavit exekucí na dluh u veřejných institucí. Podle předlohy ministerstva financí by se lidé mohli zbavit úroků a penále na nezaplacených daních a clech, pokud uhradí původní dlužnou částku.

Normu nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Podle podkladů k zákonu by se prominutí penále a nákladů mohlo týkat statisíců fyzických a právnických osob. Ty by mohly celkem uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až osmnáct miliard korun.

„Považujeme to za důležitý krok, aby vláda dala lidem šanci vystoupit z šedé zóny a mít reálnou šanci srovnat své účty se státem,“ myslí si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Cílem nynějšího zákona je umožnit snížení dluhů i v daňové oblasti, uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona. Mimořádné odpuštění příslušenství daně bude určeno pouze pro fyzické osoby, kterým dluh na daních vznikl do září 2022. Podmínkou je, že v období od 1. července do 30. listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. 

Pokračování milostivého léta 

U dlužných částek vyšších než pět tisíc korun bude možné požádat o rozložení do čtyř splátek, kdy první bude uhrazena do konce letošního listopadu a následující tři v roce 2024. 

Další kolo milostivého léta by mohlo být rozsáhlejší než předchozí dvě tříměsíční akce, kdy bylo možné ukončit exekuce na dluhy u veřejných institucí. Letošní oddlužení by se mohlo vedle odvodů týkat i daňových nedoplatků. Na ně se zaměřilo ve své nové normě ministerstvo financí. Kabinet schválil i tento návrh.

Podle podkladů k zákonu má dluh na pojistném doplatit 715 tisíc fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Prominuly by se jim platby za 10,5 miliardy korun. Celkem 262 tisíc právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun. Odpustit by se jim mohlo až 7,5 miliardy korun.

Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že svým opatřením chce motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt. Podle návrhu by se odpustilo penále a exekuční srážky při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. 

Podpora pro velké firmy s cenami energií

Vláda rovněž schválila pravidla podpory pro velké firmy zasažené vysokými cenami energií. Bude se na ně vztahovat stejný cenový strop jako na domácnosti a podniky, maximálně ale budou moct ušetřit od 48 milionů korun do 3,6 miliardy korun podle oboru podnikání, energetické náročnosti a ziskovosti podniku. Po jednání kabinetu to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Schválená pravidla pro velké firmy označil Síkela za poslední kamínek mozaiky řešení dopadů vysokých cen energií. Zdůraznil, že české firmy budou mít nárok na pomoc ve stejném objemu jako jejich konkurenti z jiných zemí Evropské unie, a nebudou proto vůči nim znevýhodněni.

Podle pravidel budou firmy rozděleny do pěti skupin. Základní skupina, která není omezována žádnými podmínkami, může díky limitu na energiích ušetřit až 48 milionů korun. V případě, že firma ušetří zastropováním ceny energií maximálně polovinu způsobilých nákladů na dodávku energie, může podpora dosáhnout 96 milionů korun.

Vláda se nechystá snížit cenové stropy, které stanovila na dodávky elektřiny a plynu, avizoval také Síkela s tím, že budou platit na celý letošní rok, jak bylo plánováno. Zároveň uvítal, že se na trhu objevují nabídky obchodníků na dodávky energií pod úrovní cenového stropu.

Vláda loni na podzim stanovila cenové stropy energií, a to na 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny vláda schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a na konci roku i pro velké společnosti.

Úprava fungování majetkového úřadu

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) podle vlády nově zpracuje přehled nemovitostí, které už jsou pro stát nepotřebné. Návrh ministerstva financí, podle kterého by opatření mělo zefektivnit zacházení se státním majetkem, ve středu schválil Fialův kabinet. Podle ministerstva patří státním institucím a státním podnikům zhruba 1,5 milionu nemovitostí a neexistuje přehled o tom, které stát stále potřebuje.

Cílem návrhu je dosáhnout úspor ve státním rozpočtu při hospodaření s nemovitostmi. Vytvořený přehled by měl zrychlit zacházení s nemovitým majetkem, který už stát nepotřebuje. ÚZSVM by měl přehled zpracovat do třinácti měsíců.