V Tiraně jednal summit Evropské unie a zemí západního Balkánu. Vedle spolupráce související s dopady ruské agrese na Ukrajině se jednání týkala i otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že unijní lídři potvrdili závazek budoucnosti v EU pro celý region západního Balkánu.
Potvrdili jsme západnímu Balkánu závazek na společnou budoucnost v EU, prohlásil Fiala v Tiraně
13 minut
Summit zemí EU a západního Balkánu
„Pro Českou republiku je region západního Balkánu dlouhodobou prioritou. Stabilita těchto zemí je velmi důležitá pro naši bezpečnost,“ prohlásil Fiala. Je podle něj úspěch, že se summit uskutečnil, a to zvláště v době českého předsednictví Radě EU.
České předsednictví podle něj v druhé polovině tohoto roku dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií a rovněž přijetí závazku zrušení víz pro občany Kosova.
„Tento summit, pořádaný poprvé v zemi západního Balkánu, dává jasný vzkaz o našem závazku, jednotě a silném partnerství. EU si víc než kdy jindy přeje společnou budoucnost s našimi partnery ze západního Balkánu uvnitř EU,“ prohlásila po summitu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Na dnešním summitu jsme společně potvrdili náš jednoznačný závazek budoucímu členství v Evropské unii pro celý region západního Balkánu,“ oznámil český premiér. Podle Fialy je ale důležité, aby balkánské země pokračovaly v přijímání reforem nutných pro vstup do Unie, které posilují svobodu médií, potlačují korupci a vytváří prostor pro občanskou společnost.
Německý kancléř Olaf Scholz v souvislosti s vyhlídkami vstupu zemí západního Balkánu do EU hovořil o nové a pozitivní atmosféře. „Jsem si zcela jistý, že se zrodilo nové inkluzivní hnutí a že skepse několika členských států z doby před několika lety se nyní změnila v ochotu aktivně postoupit vpřed,“ řekl Scholz.
Lídři Evropské unie se sešli s představiteli západního Balkánu v hlavním městě Albánie, aby jednali o jejich společné evropské budoucnosti v obavách z rostoucího vlivu Ruska a také Číny. Ačkoliv mezi některými členskými státy EU panuje nechuť k dalšímu rozšiřování společenství, ruská invaze na Ukrajinu je přiměla k tomu, aby věnovaly více energie posílením vazeb s Balkánem, analyzuje agentura Reuters.
Lídři Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Černé hory, Severní Makedonie a Srbska již dlouho vyjadřují rozčarování z toho, že i několik let poté, co jim Unie přislíbila případné členství, nebyla jednání zahájena nebo se zastavila, píše Reuters.
Migrace a válka
Summit se věnoval také ruské invazi na Ukrajinu a jejím dopadům. „Dali jsme jasně najevo, že je v současné době důležité, aby s námi naši partneři byli na jedné lodi,“ řekl premiér. Účastníci setkání se podle něj shodli na tom, že odpovědnost za válku a způsobenou krizi nese Rusko.
Závěrečná deklarace ze summitu jako první bod připomíná, že eskalace ruské války proti Ukrajině ohrožuje evropskou a světovou bezpečnost a podtrhuje význam strategického partnerství mezi EU a západním Balkánem.
Země se shodly na také na energetickém podpůrném balíčku EU pro západní Balkán v hodnotě jedné miliardy eur (zhruba 24,3 miliard korun), který podle Fialy může přinést další investice až do výše 2,5 miliardy eur (asi 60,79 miliard korun). Balkánské země také od Unie dostaly nabídku, aby se zapojily ke společným nákupům plynu, jejichž cílem je dosažení nižší ceny za tuto komoditu.
Došlo také na otázky migrace, terorismu a organizovaného zločinu. „Evropská unie je připravena, a dělá to, zvyšovat podporu tomuto regionu při řešení těchto problémů, za tímto účelem Evropská unie přijala nový program na posílení správy hranic v hodnotě čtyřiceti milionů euro (zhruba 972,56 milionů korun) a připravuje druhý program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství,“ vyjmenoval předseda české vlády.
Pokrok podle Fialy nastal také ve sladění vízových politik evropského bloku a západního Balkánu. „Čím víc bude tento proces postupovat, tím víc bude docházet k zužování cest, které jsou využívány pro nelegální migraci do Evropy,“ prohlásil.
