Balkán strana 4 z 5

Bulharský prezident Rumen Radev v sobotu svěřil mandát k sestavení nové vlády Kirillu Petkovovi, spolupředsedovi protikorupčního uskupení Pokračujeme ve změně (PP), které vyhrálo listopadové volby. Oznámily to tiskové agentury. Petkov řekl prezidentovi, že již sestavil širokou koaliční vládu, která je připravena v pondělí nastoupit do úřadu, aby ukončila dlouhotrvající politickou krizi v balkánské zemi. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů.

Pandemie koronaviru už několikrát tvrdě dopadla na země jižní i východní Asie a poznamenala tamní továrny. To pociťují i západní módní značky, které se musí před Vánocemi vypořádat s výpadky objednaného zboží. Proto se začínají obracet zády k tradičním centrům textilní výroby v Číně nebo Vietnamu a výrobny hledají blíže svým obchodům. Evropské značky tak využívají Balkán nebo Turecko, ty americké zase Mexiko nebo Brazílii.

Meteorologové přichází s prvními předpověďmi počasí pro letošní zimu. Evropské centrum pro střednědobou předpověď počítá s teplejší zimou na severu Evropy a častějšími bouřemi v jižní Evropě, u nás by podle něj mohla být normální a podobná té loňské. To ale znamená, že bude teplejší, než si starší lidé pamatují.

Nadužívání zemědělské půdy v kombinaci se změnou klimatu představuje pro ekosystémy i jejich obyvatele zatím nevídanou hrozbu. Mezi oběti této změny patří i rostliny, které tvoří důležitou část biodiverzity v horách jihovýchodní Evropy podél Balkánského poloostrova. Dvě skupiny vědců se pokouší je zachránit.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Důvěru parlamentu dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.

Řecké úřady vyzvaly obyvatele a návštěvníky Atén, aby kvůli silnému kouři z okolních lesních požárů nevycházeli ven. Pokud ven musí, měli by si nasadit respirátor. Řecké hlavní město zahalil silný kouř způsobený lesními požáry, které v úterý odpoledne vypukly na severu Atén. S požáry bojuje přes pět set hasičů, letadla a vrtulníky. S ohněm zápasí také Turecko, Albánie, Chorvatsko či Kosovo.

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

Vláda rozhodla, že Česko poskytne do konce roku darem nejméně 2,39 milionu vakcín proti covidu-19. Poputují do balkánských zemí, Afriky a Asie. Dar je součástí dřívější dohody lídrů členských států EU, podle které unie daruje třetím zemím společně 100 milionů dávek vakcíny. Kromě toho Česko daruje očkovací látky také Vietnamu a Tchaj-wanu, sdělil po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zdůraznil také, že na podzim bude pro Česko vakcín dostatek. Zmínil rovněž, že názory na to, kdy bude třeba přeočkování a pro koho, se zatím vyvíjejí.

„Svět je teď ve velmi složitém stavu a bylo by potřeba, aby několik nejsilnějších zemí světa spolu méně soutěžilo a více spolupracovalo,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v pořadu Interview ČT24. V budoucnu podle něj hrozí konflikty způsobené klimatickou krizí. Kromě aktuálních hrozeb mluvil také o činnosti Člověka v tísni v době koronavirové krize.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po jednání se svými protějšky ze čtyř evropských zemí nevyloučil další opatření na hranicích kvůli covidu-19. Avizoval vznik skupiny, která o opatřeních zajistí včasné informace. Šéfové diplomacie Česka, Slovinska, Slovenska, Maďarska a Rakouska se též shodli v tom, že jedinou efektivní cestou je očkování co největší části populace.

Trojice vědců ze slovinského Institutu pro ochranu kulturního dědictví Slovinska našla při vykopávkách v povodí Drávy důkazy o nejstarším známém používání kosmetiky. Objev keramické lahvičky, v níž byla kosmetika uložená, archeologové popsali v odborném časopise Journal of Archaeological Science.

Česko usiluje o uspořádání dvou summitů během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku. Na sobotním jednání s poradním týmem prezidenta Miloše Zemana o nich hovořil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Novinářům po schůzce řekl, že jako priority předsednictví vidí transatlantické vazby a přípravy zemí západního Balkánu na vstup do EU.

Velká Británie se potýká s vysokým týdenním nárůstem počtu nakažených koronavirovou variantou delta. Země kvůli tomu odložila ukončení posledních protiepidemických restrikcí. Za týden od 10. do 16. června eviduje vládní zdravotní agentura Public Health England (PHE) 33 630 případů varianty, která byla poprvé zjištěna v Indii. Celkový počet obětí pandemie covidu-19 celosvětově přesáhl hranici čtyř milionů. Vyplývá to z propočtů agentury Reuters.

Jednání prezidentů, setkání prezidentských párů i společný oběd jsou naplánovány na pracovní návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Rakousku. Český prezident na ni ve středu odletěl společně s manželkou Ivanou. Se svým prezidentským protějškem se má setkat ve čtvrtek.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) spolu se šéfy diplomacie Rakouska a Slovinska nevidí důvod oddalovat rozhovory o vstupu Albánie a Severní Makedonie do Evropské unie. Trojice se takto vyjádřila po příjezdu do Albánie, druhé zastávky společné cesty věnované tématu rozšiřování EU o balkánské státy.

Ministři zahraničí Česka, Rakouska a Slovinska při návštěvě Severní Makedonie podpořili tuto balkánskou zemi v její snaze stát se členem Evropské unie. „Evropská integrace není bez šesti západobalkánských zemí úplná,“ řekl po jednání ve Skopje šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Kulhánek zase na Twitteru uvedl, že Severní Makedonie do EU patří.

Srbsko je připravené Česku darovat sto tisíc dávek vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer/BioNTech. Po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem to na Twitteru uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Vučiče přivítal v Kramářově vile. Politici mluvili také o ekonomické spolupráci, otázkách spojených s regionem západního Balkánu nebo o koronavirové pandemii. Bombardování Jugoslávie v roce 1999 neřešili. Za to se v úterý omluvil prezident Miloš Zeman.

Miloš Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Učinil tak po jednání s Aleksandarem Vučičem na Pražském hradě, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva a dostal od něj Řád Srbské republiky. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.

Černá Hora se obrátila na Evropskou unii, aby jí pomohla s obrovským dluhem, který má balkánská země vůči Číně. Černohorci si vzali od čínské státní banky půjčku na stavbu dálnice ve výši téměř miliardy dolarů. Přesné podmínky kontraktu nejsou známé, podle dostupných informací ale mohou být namístě obavy, že by v případě neschopnosti Černé Hory splácet mohl Peking získat právo disponovat černohorským majetkem včetně části pobřeží. Brusel se odmítl zapojit do splácení dluhu, tvrdí ale, že se bude snažit najít jiné cesty, jak malou balkánskou zemi podpořit.

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.

Lesníci na pozemcích, které patří Mendelově univerzitě, vysazují některé orientální druhy dřevin z Balkánu a Blízkého východu. Reagují tím na klimatickou změnu. Líska turecká a kaštanovník setý se kromě rezistence vůči suchu vyznačují také dobrou kvalitou dřeva a slibnou produkcí.

Třetí dekáda března letos začínala velmi nízkými teplotami. Minulá sobota byla na některých místech i s celodenním mrazem a v neděli ráno klesla teplota na šumavských pláních skoro na -25 stupňů. Nadcházející týdny konečně přinesou změnu.