Balkán strana 4 z 5

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.

Novým náčelníkem generálního štábu má být ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem o tom informovala vládu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že Řehka byl jejich společným kandidátem. Řehka má ve funkci nahradit Aleše Opatu, kterému v létě končí v armádě vojenský závazek. Opata v čele armády pokračovat nechtěl.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Prezident Vladimir Putin bude Švédsku a Finsku vyhrožovat, pokud vstoupí do NATO. Rusko se chová jako predátor, když vidí slabou kořist, tak na ni zautočí a když vidí někoho silného, tak se neodváží a je schopno se s ním nakonec dohodnout. Uvedl poradce premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, který byl hostem Interview ČT24. Je přesvědčený o tom, že je dobré být dnes na válku připravený, protože pokud to tak není, nedopadne to dobře.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Ukrajinský prezident Zelenskyj už vystoupil prostřednictví videokonference před desítkami parlamentů z celého světa. V Rakousku se mezitím vede debata, zda projev před tamními poslanci vůbec ukrajinskému prezidentovi umožnit. Země se totiž i nadále snaží držet svého statusu neutrality, na Rusko má navíc vazby část zdejší elity, upozorňuje analytička Zuzana Lizcová.

Pražští zastupitelé odsouhlasili, aby město připravilo dvě velké směny majetku se státem v celkové hodnotě 2,2 miliardy korun. O obou transakcích budou zastupitelé ještě hlasovat zvlášť v následujících měsících. V první směně získá město výměnou za většinu areálu Fakultní nemocnice Bulovka mimo jiné kasárna v Karlíně, areál na Bohdalci nebo budovu v Hybernské. Při druhé směně magistrát vymění své parcely v Nemocnici Na Homolce a Faustův dům na Karlově náměstí za zámek Veleslavín a další pozemky.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zamířil po své první zahraniční cestě, při které tradičně navštívil Slovensko, do Maďarska. Zúčastnil se tam jednání se šéfy diplomacií zemí V4 a Turecka. Ministři mluvili o situaci v Afghánistánu, koronavirové pandemii, vztazích EU a zemí V4 s Tureckem a o migraci.

Udržení jednoty členských států Evropské unie a NATO je podle nového českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) důležité v souvislosti s jejich vztahy vůči Rusku. Společná pozice podle něj nemusí být silová, musí však být jednoznačná. Lipavský to řekl po své schůzce se slovenským kolegou Ivanem Korčokem v Bratislavě, kam zavítal na svou první zahraniční pracovní cestu ve funkci šéfa české diplomacie.

Bulharský prezident Rumen Radev v sobotu svěřil mandát k sestavení nové vlády Kirillu Petkovovi, spolupředsedovi protikorupčního uskupení Pokračujeme ve změně (PP), které vyhrálo listopadové volby. Oznámily to tiskové agentury. Petkov řekl prezidentovi, že již sestavil širokou koaliční vládu, která je připravena v pondělí nastoupit do úřadu, aby ukončila dlouhotrvající politickou krizi v balkánské zemi. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů.

Pandemie koronaviru už několikrát tvrdě dopadla na země jižní i východní Asie a poznamenala tamní továrny. To pociťují i západní módní značky, které se musí před Vánocemi vypořádat s výpadky objednaného zboží. Proto se začínají obracet zády k tradičním centrům textilní výroby v Číně nebo Vietnamu a výrobny hledají blíže svým obchodům. Evropské značky tak využívají Balkán nebo Turecko, ty americké zase Mexiko nebo Brazílii.

Meteorologové přichází s prvními předpověďmi počasí pro letošní zimu. Evropské centrum pro střednědobou předpověď počítá s teplejší zimou na severu Evropy a častějšími bouřemi v jižní Evropě, u nás by podle něj mohla být normální a podobná té loňské. To ale znamená, že bude teplejší, než si starší lidé pamatují.

Nadužívání zemědělské půdy v kombinaci se změnou klimatu představuje pro ekosystémy i jejich obyvatele zatím nevídanou hrozbu. Mezi oběti této změny patří i rostliny, které tvoří důležitou část biodiverzity v horách jihovýchodní Evropy podél Balkánského poloostrova. Dvě skupiny vědců se pokouší je zachránit.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Důvěru parlamentu dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.

Řecké úřady vyzvaly obyvatele a návštěvníky Atén, aby kvůli silnému kouři z okolních lesních požárů nevycházeli ven. Pokud ven musí, měli by si nasadit respirátor. Řecké hlavní město zahalil silný kouř způsobený lesními požáry, které v úterý odpoledne vypukly na severu Atén. S požáry bojuje přes pět set hasičů, letadla a vrtulníky. S ohněm zápasí také Turecko, Albánie, Chorvatsko či Kosovo.

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

Vláda rozhodla, že Česko poskytne do konce roku darem nejméně 2,39 milionu vakcín proti covidu-19. Poputují do balkánských zemí, Afriky a Asie. Dar je součástí dřívější dohody lídrů členských států EU, podle které unie daruje třetím zemím společně 100 milionů dávek vakcíny. Kromě toho Česko daruje očkovací látky také Vietnamu a Tchaj-wanu, sdělil po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zdůraznil také, že na podzim bude pro Česko vakcín dostatek. Zmínil rovněž, že názory na to, kdy bude třeba přeočkování a pro koho, se zatím vyvíjejí.

„Svět je teď ve velmi složitém stavu a bylo by potřeba, aby několik nejsilnějších zemí světa spolu méně soutěžilo a více spolupracovalo,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v pořadu Interview ČT24. V budoucnu podle něj hrozí konflikty způsobené klimatickou krizí. Kromě aktuálních hrozeb mluvil také o činnosti Člověka v tísni v době koronavirové krize.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po jednání se svými protějšky ze čtyř evropských zemí nevyloučil další opatření na hranicích kvůli covidu-19. Avizoval vznik skupiny, která o opatřeních zajistí včasné informace. Šéfové diplomacie Česka, Slovinska, Slovenska, Maďarska a Rakouska se též shodli v tom, že jedinou efektivní cestou je očkování co největší části populace.