Lipavský poprvé jednal s kolegy z V4 a Turecka, mluvili hlavně o Afghánistánu a migraci

4 minuty
Jednání ministrů zahraničí V4 a Turecka
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zamířil po své první zahraniční cestě, při které tradičně navštívil Slovensko, do Maďarska. Zúčastnil se tam jednání se šéfy diplomacií zemí V4 a Turecka. Ministři mluvili o situaci v Afghánistánu, koronavirové pandemii, vztazích EU a zemí V4 s Tureckem a o migraci.

„Ze slov ministrů vyplynulo, že nejdůležitější byla migrace a s tím související bezpečnostní situace v Afghánistánu, kterou většinou hodnotili jako velmi křehkou, země je podle nich nestabilní,“ shrnul jednání zpravodaj ČT Petr Obrovský.

„Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu mluvil o humanitární krizi a maďarský šéf diplomacie Péter Szijjártó na to navázal slovy, že se obává další migrační vlny, která z toho může vzejít a která by mohla dorazit až do Evropy,“ doplnil zpravodaj.

Lipavský mimo jiné poukázal na klíčovou roli, kterou při řešení migračního problému Turecko hraje. Szijjártó v této souvislosti vyzval EU, aby Ankaře vyplatila slíbených šest miliard eur (151 miliard korun) na pokrytí části jejích výdajů na zadržení migrantů v Turecku. Celkové náklady země přitom podle Szijjártóa dosáhly čtyřiceti miliard eur.

Polský ministr Zbigniew Rau kromě ocenění role Turecka sdělil, že se na schůzce také hovořilo i o krizi na polsko-běloruských hranicích. Vyzdvihl, že všechny země V4 Polsko podpořily nabídnutím pomoci ve vybavení i v poskytnutí policejních nebo vojenských sil. Rau se zároveň vyslovil pro to, aby EU přijala dodatečná opatření a sankce vůči představitelům běloruského režimu. 

Důležité místo zaujímal v jednání ministrů také západní Balkán, který bude podle Lipavského jedním ze zásadních témat českého předsednictví EU v příštím roce.

1 minuta
Zpravodaj ČT Obrovský o jednání V4 v Budapešti
Zdroj: ČT24

Zemanovy pochybnosti o vztahu Lipavského k V4 se neřešily

Setkání nedoprovázela žádná zvláštní očekávání spojená s osobou Lipavského, šlo spíše o provozní schůzku. „To, že je novým ministrem a že třeba ze strany (české) hlavy státu panovaly nějaké pochybnosti o jeho – jak řekl Miloš Zeman – distancovaném postoji k V4, to tady nevyvolávalo nějakou zvláštní pozornost,“ přiblížil Obrovský.

Lipavský své kolegy ujistil, že vnímá V4 jako významný tradiční regionální formát spolupráce.

„Už dřív Lipavský opakovaně odmítl, že by nechtěl s visegrádskými státy spolupracovat. Obecně bych řekl, že je to věc, která se mnohem víc prožívá a řeší doma než v zahraničí. I kdyby si o tom jeho slovenský, maďarský nebo polský kolega něco mysleli, tak to rozhodně neřeknou veřejně a rozhodně by to neřekli hned na prvním setkání, které je vyhrazeno spíš zdvořilostním záležitostem,“ uzavřel zpravodaj ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...