Prezidenti zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, si připomínají třicetileté výročí tohoto neformálního regionálního uskupení. Hostitelem dvoudenního summitu je polský prezident Andrzej Duda, který setkání věnované debatám o boji proti koronaviru, energetické bezpečnosti nebo mezinárodních vztazích uspořádal v rezidenci nedaleko letoviska Jurata na poloostrově Hel.
Prezidenti visegrádské čtyřky se sjeli do Polska a připomněli si jubileum
„V covidové době je trochu zvláštností, že se prezidenti sejdou osobně,“ komentuje setkání prezidentů a prezidentky zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Doplňuje, že Miloš Zeman na místo dorazil už v pondělí.
Hlavy států řešily úlohu Visegrádské skupiny v Evropě i na globální scéně. Palčivou otázkou je také například stavba plynovodu Nord Stream 2, na němž spolupracuje Moskva s Berlínem a který je trnem v oku Varšavě.
4 minuty
Události: Summit prezidentů V4
„Vztah k Moskvě je jedním z nejbolestnějších témat ve V4. Maďarský premiér Viktor Orbán má velmi blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, naopak Polsko vytrvale varuje před Ruskem jako před bezpečnostní hrozbou nejen pro Severoatlantickou alianci, ale i Evropskou unii,“ podotýká Mathé.
Vzpomínka na výročí
Kromě debat o hospodářské obnově po pandemii koronaviru či přechodu na zelenou energetiku si účastníci summitu připomenuli třicetileté výročí vzniku Visegrádské skupiny. Na té se 15. února 1991 dohodli tehdejší prezidenti Československa a Polska Václav Havel a Lech Walesa s maďarským premiérem Józsefem Antallem v severomaďarském Visegrádu.
Jak připomíná Mathé, cílem skupiny nejdříve byl vstup do mezinárodních organizací – Severoatlantické aliance a Evropské unie. „Vývoj vztahů nezaznamenal překotný vývoj. Stále platí, a je to v posledních letech zdůrazňováno ještě více, že Visegrádský formát je vhodný a vyplácí se především při jednáních v EU,“ míní zpravodaj ČT. Připomíná, že šéfové vlád čtyř zemí spolu koordinují pozice před jednáními Evropské rady.
4 minuty
Události: Summit prezidentů V4
„Skupina je důležitým, ne-li klíčovým motorem regionální spolupráce ve střední Evropě a významným způsobem přispívá k politické spolupráci s ohledem na Evropskou unii a NATO,“ citovala agentura AP polského prezidenta Dudu, jehož země tento půlrok čtyřce předsedá. Příští týden se v Krakově sejdou premiéři zemí V4.
Nynější summit se kvůli pandemii covidu-19 koná na izolovaném místě, jakým je prezidentská rezidence v Juratě. Duda svou slovenskou kolegyni Zuzanou Čaputovou, českého a maďarského protějška Miloše Zemana a Jánose Ádera přivítal „loketním pozdravem“. Všichni až na Zemana měli na obličejích roušky. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček následně televizi Nova řekl, že český prezident roušku neměl jen při krátkém ceremoniálu „ve venkovních prostorách na velmi čerstvém zimním vzduchu“.
Ovčáček na Twitteru uvedl, že Zeman ve svém vystoupení na summitu mluvil o solidaritě a přátelství v rámci Visegrádské čtyřky. „Poukázal na to, že se opakovaně zastal Polska a Maďarska, tedy zemí, které soustavně čelí nepodloženým útokům,“ napsal mluvčí. Vlády ve Varšavě a Budapešti jsou už několik let terčem kritiky ze strany Evropské unie i jiných mezinárodních organizací kvůli narušování principů nezávislosti justice, podkopávání práce nezávislých médií nebo nevládních organizací.
Slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok se dva dny před summitem vyjádřil vůči skupině kriticky. V rozhovoru pro Aktuality.sk řekl, že V4 v posledních letech nenabyla v rámci EU nejlepší reputaci a chce být ve vztahu ke skupině pragmatičtější. Rozhodně by dle něj V4 neměla fungovat jako alternativa k EU.
