Balkán strana 2 z 5

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že oživlý ruský imperialismus míří daleko na západ od Ukrajiny.

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Rozlehlé oblasti v Řecku zůstávají nadále zatopené kvůli záplavám, které zejména centrální část země sužují od úterý. Počet obětí záplav vzrostl na deset a stovky lidí stále čekají na pomoc. Záchranáři, hasiči a armáda pokračují ve vyprošťování lidí, které uvěznila voda. Deště na Balkán přinesla bouře Daniel.

Policie podle závěru Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v rámci svých misí na hranici s Balkánem neporušila zákon. Inspekce se zabývala možným porušením Evropské úmluvy o lidských právech ze strany policie a údajným násilím vůči migrantům. Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová to uvedla na dotaz České televize. Případ nyní podle mluvčí inspekce takzvaně uložila, aniž by zahájila trestní řízení.

Na západním Balkáně bude sílit vliv Ruska a dalších autoritářských hráčů, pokud tam nebude dostatečně silná evropská přítomnost. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski, který ve středu končí svou třídenní návštěvu Česka. Během ní se sešel mimo jiné s prezidentem Petrem Pavlem, podle něhož chce Česko pomoct zlepšit dialog mezi Severní Makedonií a Bulharskem, aby se odstranily překážky možného vstupu země do Evropské unie. Integrace by podle Pavla měla zabránit destabilizaci regionu. Pendarovski podporu Česka ocenil.

Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.

Požár, který vypukl ve čtvrtek u chorvatské přímořské obce Grebaštica jihovýchodně od Šibeniku, mají hasiči pod kontrolou. Průjezdné jsou i místní dálnice a jadranská magistrála, informoval v pátek chorvatský deník Jutarnji list. Ve čtvrtek plameny zachvátily budovy a ochromily dopravu. Na trase ze Šibeniku do Splitu se vytvořily velké kolony a dálnice z Primoštenu do Šibeniku byla dočasně zablokovaná. O příčinách chorvatské zdroje zatím neinformují.

Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.

U chorvatského města Šibeniku vypukl rozsáhlý požár, na místě zasahovalo přes 160 hasičů a sedm hasicích letadel, informoval portál listu Večernij list. Plameny zachvátily budovy a v důsledku silného větru zasáhly i jadranskou magistrálu. Doprava byla ochromena, na trase do Splitu se vytvořily velké kolony, dálnice z Primoštenu do Šibeniku zatím není průjezdná. Tři hasiči utrpěli zranění, nadýchali se kouře, na místě jim byla poskytnuta pomoc.

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku, je hrozbou pro bezpečnost, uvádí nová Bezpečnostní strategie ČR, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Jan Lipavský (Piráti). Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, také Čína zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost. Česko také zařadilo na sankční seznam ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka. Jde o druhý zápis na sankční seznam, před dvěma měsíci na něj Česko zařadilo kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu moskevského patriarchu Kirilla.

Evropská unie připravila omezení vůči kosovské vládě. Ta podle Bruselu neusiluje o snížení napětí ohledně srbské menšiny v zemi. Některé z postihů začnou platit okamžitě a mohou se v budoucnu rozšířit. Kosovo mají zasáhnout finančně i politicky, uvedl Brusel bez dalších detailů. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se vystupňovalo v posledních měsících v souvislosti s místními volbami. Naposledy kvůli incidentu na hranicích, kdy Bělehrad oznámil, že zadržel tři kosovské policisty na srbském území.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Černé Hoře podle předběžných výsledků s 26 procenty hlasů vede loni založené hnutí Evropa teď prezidenta Jakova Milatoviče. Druhá je s 23 procenty koalice kolem Demokratické strany socialistů (DPS), která malé balkánské zemi vládla dlouhá desetiletí. Po sečtení všech hlasů z reprezentativního vzorku 400 volebních místností to uvedlo nezávislé Centrum pro demokratickou tranzici (CDT).

Česko je připravené pomoct Chorvatsku při ostraze vnější hranice schengenského prostoru. V Opatiji to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po setkání se svým protějškem Davorem Božinovićem. Podle Rakušana by mohlo jít o nasazení v rámci Evropské agentury Frontex. Kromě toho Češi už za tři týdny opět vypomůžou během letní sezony. Osm policistů bude v Chorvatsku, dalších osm v Bulharsku.

V Bratislavě začal poslední den mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Před účastníky promluvila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, dotkla se členství Ukrajiny v EU nebo prohloubení vztahů se státy západního Balkánu. Na diskuzním panelu vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a opět hovořil o nebezpečí konfliktu NATO s Ruskem. Během dne spolu hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Petr Fiala (ODS). Macron na Globsecu zdůraznil, že Rusko si nemůže diktovat podmínky míru na Ukrajině.

Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené pro Ukrajinu. Italská tisková agentura ANSA s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Budapešť nečekaně zablokovala udělení osmé tranše vojenské pomoci ve výši pěti set milionů eur (asi 11,8 miliardy korun), blokádu pak agentuře Reuters potvrdila tisková služba maďarské vlády.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

Osm lidí zemřelo a dalších čtrnáct utrpělo zranění při střelbě, která se odehrála ve čtvrtek večer u srbského města Mladenovac. Policie již pachatele dopadla. Srbský prezident Aleksandar Vučić označil střelbu za terorismus a slíbil zpřísnění zákonů o držení zbraní a výrazné zvýšení pokut za jejich nelegální držení. Incident se odehrál jen den poté, co třináctiletý chlapec v bělehradské škole zastřelil osm spolužáků a pracovníka ostrahy. V zemi platí třídenní smutek.

Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.

Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.

Podezřením z násilí na migrantech a porušování Evropské úmluvy o lidských právech ze strany českých policistů se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policisté se měli násilí dopustit v rámci misí na Balkáně. Podnět k vyšetřování se opírá o svědectví běženců shromážděných lidskoprávními aktivisty.