Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.
Mimořádná vedra sužují jih Evropy. Horko se rozšíří i na Balkán
2 minuty
Události: Horko v Evropě
Takzvaný rudý stupeň varování, který platil v šestnácti italských městech, signalizuje možné riziko i pro zdravé jedince. Lidé v nejvíce zasažených městech se měli vyhnout přímému slunci mezi 11:00 a 18:00, upozorňuje BBC. V Itálii a v Řecku se teploty pohybovaly okolo čtyřiceti stupňů.
V Aténách úřady už v pátek kvůli vedrům uzavřely přístup na slavnou Akropoli i do jejího Parthenónu a vydaly pokyn, aby zaměstnanci co nejvíce omezili pobyt venku. V řecké metropoli zavírají také některé parky, a to nejen kvůli zdraví návštěvníků, ale i kvůli zvýšenému riziku vzniku požárů.
Na Krétě odpoledne teploměry podle řecké Národní meteorologické služby (EMY) ukázaly 40 stupňů, na Kypru již v pátek přesáhly 43 stupňů. Varování vydali i meteorologové na Maltě, kde má být od soboty do středy přes 37 stupňů.
Na západě Turecka bylo v sobotu hospitalizováno se závažnějším případem úpalu nejméně 48 lidí, informovala agentura DPA s odvoláním na místní média. V oblíbeném turistickém regionu Antalya na jihozápadě země bylo až 44 stupňů. V Srbsku nebo v Maďarsku naměřili přes 35 stupňů.
Chárón může vedra ještě zesílit
Extrémní podmínky by v nejbližších dnech mohly nastat také ve Španělsku, Francii, ale i Německu a Polsku. V Madridu očekávají po víkendu teploty nad 40 stupňů, na Sardinii až 47 stupňů. Na španělském ostrově La Palma kvůli lesnímu požáru, který vypukl v sobotu ráno, už úřady evakuovaly nejméně dva tisíce lidí.
Stávající proudění vzduchu naopak způsobuje pokles tlaku a neklidné, chladnější počasí nad britskými ostrovy. V Londýně jsou denní maxima 20 stupňů Celsia, pro Skotsko meteorologická služba vydala výstrahu před povodněmi.
Za současnou vlnou veder podle odborníků stojí tlaková výše Kerberos, kterou by měla vystřídat další anticyklóna Chárón, jež přinese ještě vyšší teploty. „Opravdové vedro teprve přijde… ty nejvyšší teploty čekáme v úterý a ve středu,“ citovala italská tisková agentura Adnkronos italského meteorologa Mattiu Gussoniho.
Jako anticyklónu neboli tlakovou výši meteorologové označují oblast vyššího tlaku vzduchu v atmosféře, který klesá k zemskému povrchu; v Evropě v letním období bývá tento jev spojen s nulovou oblačností či srážkami a maximálně se slabým větrem.
Nejtepleji v historii měření bylo v Evropě v srpnu 2021 na Sicílii, kde naměřili 48,8 stupně Celsia. Meteorologové varují, že k podobným hodnotám by se teploty na italském ostrově mohly přiblížit také v příštích dnech.
Očekávaná odchylka průměrné denní teploty vzduchu v polovině příštího týdne v Evropě – hlavně na jihu Itálie dosáhne až 10 °C
Údolí smrti očekává celosvětový rekord
Mimořádné horko sužuje také Spojené státy. Parky, muzea, zoologické zahrady, ale i některé kavárny a restaurace v Texasu kvůli extrémním teplotám při vaření v kuchyních zkracují otevírací doby a poskytovatelé elektřiny zaznamenávají vysokou spotřebu kvůli zapnutým klimatizacím a ventilátorům, upozorňuje BBC.
Tlaková výše, která současné podmínky způsobuje, je podle odborníků z Národní meteorologické služby (NWS) jedna z historicky nejsilnějších v regionu a „nevykazuje známky toho, že by měla brzy opadnout“.
Mimořádně horké počasí pocítili i lidé v New Yorku
V arizonském Phoenixu na západě USA by v příštích dnech mohlo být až 43 stupňů Celsia a v nevadském Las Vegas až 47 stupňů Celsia. Místním obyvatelům, kteří by si mohli myslet, že jsou na vysoké pouštní teploty zvyklí, meteorologové doporučují, aby se chránili.
„Tahle vlna veder není typickým pouštním počasím kvůli svému dlouhému trvání, extrémním denním teplotám a teplým nocím. Horko musí brát vážně všichni, včetně těch, kteří žijí v poušti,“ upozornila na svém Twitteru pobočka NWS pro Las Vegas. Město na okraji Mohavské pouště má asi 650 tisíc obyvatel.
Teplotní rekord by mohl padnout také v Údolí smrti. Na jednom z nejteplejších míst na Zemi, vzdáleném asi 150 kilometrů západně od Las Vegas, by mohlo být až 54 stupňů Celsia.
„Setkáváme se v těchto dnech s mnoha případy souvisejícími s vedrem, s dehydratací, s únavou z horka,“ popsal rádiu NPR Ashkan Morim, který pracuje na urgentním příjmu nemocnice v Hendersonu na východě Texasu.
V uplynulém týdnu se prý staral o turisty, kteří příliš dlouho popíjeli ve vedru u jezera a byli dehydrovaní, o pěšího turistu, který zabloudil a potřeboval litry tekutin, aby opět nabral sílu, nebo o muže mezi 70 a 80 lety věku, který ve svém domě upadl a ležel několik hodin bez vody na místě, než přišla pomoc. Termostat v jeho bytě byl bohužel ve snaze ušetřit za elektřinu nastavený na 26,7 stupně Celsia, uvedl Morim.
Nebývalá vlna veder v posledních dnech trápí také některé části Číny, severní Afriky a Japonska, poznamenal server BBC. Minulý týden byla naměřena celosvětová průměrná teplota 17,23 stupně Celsia, což je dosud nejvíce. Podle vědců jde o důsledek změn klimatu a přirozeného jevu El Niño, ke kterému dochází každých tři až sedm let a jenž způsobuje právě nárůst teplot.
S horkem přichází i sucho, které způsobuje nedostatek pitné vody. Nádrž, která je hlavní zásobárnou pro největší turecké město Istanbul, je plná jen z 41 procent a každou hodinu z ní odtéká 17 tisíc tun vody, píše AP. Problémy s pitnou vodou mají také v Uruguayi, kde jim zcela vyschla nádrž, ze které berou vodu téměř dva miliony lidí. Podle odborníků může problém přetrvat i několik měsíců, píše The Guardian.
Svět se od začátku průmyslové éry oteplil již asi o 1,1 stupně Celsia a teploty budou dále stoupat, pokud vlády po celém světě výrazně nesníží emise, varují dlouhodobě experti.
