Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.
Itálii sežehne pes z podsvětí, v USA může padnout globální teplotní rekord. Zemi sevřelo horko
Letošní červenec přináší nejen do Česka řadu horkých dní. Tuto sobotu nás čeká zatím nejteplejší den letošního roku, kdy maxima můžou vyšplhat až na 37 °C. Jde sice o teploty mimořádně vysoké, i když například v roce 2007 v této době panovala podobná vedra.
I z hlediska proudění šlo o podobnou situaci, tedy o příliv velmi teplého původem tropického vzduchu ze severní Afriky od jihu až jihozápadu, který vyvrcholil před přechodem zvlněné studené fronty. Právě takovéto povětrnostní situace jsou pro velmi vysoké teploty v Česku s maximy šplhajícími i nad 35 °C typické, a zasloužily se i o rekordně vysokou teplotu 40,4 °C z 20. srpna 2012 v Dobřichovicích.
Aktuální horké počasí v Česku po sobotním vrcholu sice dozná určité zmírnění, přesto teploty až do poloviny příštího týdne budou místy překračovat tropickou třicítku. Jinými slovy: bude pokračovat nadprůměrně teplé počasí, které nás provází po většinu letošního července. Vysoké teploty představují značnou zátěž pro organismus, zejména starších lidí a menších dětí, nicméně česká vedra poněkud blednou při pohledu na ta, která v těchto dnech a týdnech panují v jiných částech světa.
Pekelný pes ve Středomoří
Mimořádně teplé počasí zažívají obyvatelé i návštěvníci většiny zemí ve Středomoří. Příčinou je stabilní tlaková výše vyplněná teplým vzduchem původem z Afriky, který se vlivem intenzivních paprsků při jasném nebi dál prohřívá.
Očekávaná odchylka průměrné denní teploty vzduchu v polovině příštího týdne v Evropě – hlavně na jihu Itálie dosáhne až 10 °C
Tyto stabilní a mohutné tlakové výše se v angličtině označují jako takzvaný heat dome (termín se začal častěji používat v roce 2021 po extrémní vlně veder v Kanadě a USA, český překlad není ustálen). Tím se chce vyjádřit, že teplý vzduch je „uvězněn“ pod jakousi mohutnou kopulí, odkud nemůže uniknout – jde ale opravdu jen o symbolické vyjádření, neboť systémy s různými vzduchovými hmotami nejsou vzájemně neproniknutelně odděleny. Výsledkem působení této tlakové výše jsou extrémně vysoké teploty šplhající nejen nad 30 °C, ale místy i nad 40 °C.
Ve Španělsku v uplynulých dnech padaly červencové rekordy, v provincii Almeria teploty vyšplhaly až k 45 °C. Mimořádně vysoké jsou často i noční teploty, tropické noci nejsou výjimkou a při silnějším větru v kopcovitém terénu, kdy dochází ke vzniku fénu, můžou i noční teploty zůstat nad 30 stupni.
Horký vzduch v polovině týdne zasáhl také Balkán, teploty nad 38 °C zaznamenali v Srbsku, Rumunsku, Bulharsku nebo Severní Makedonii a samozřejmě také v Řecku, kde maxima přesáhla 40 °C. A právě horké počasí na jihovýchodě Evropy je i důvodem pojmenovaní tlakové výše přinášející tato vedra jako Cleon – standardně se přitom pojmenovávají spíše jen tlakové níže. Zatímco na severní a severozápadní Balkán přinesla zvlněná studená fronta, která Česko ovlivňovala ve středu a ve čtvrtek, drobné zmírnění vedra, na jihu Balkánu se fronta neprojeví a teploty kolem nebo přes 40 °C budou zřejmě pokračovat nejméně deset dnů.
K nejhůř zasaženým oblastem současnou vlnou veder ale patří jižní polovina Itálie, a to včetně Sicílie a Sardinie, pro které italští meteorologové vydali dokonce výstrahu s nejvyšším stupněm nebezpečí, teploty tedy budou přesahovat 38 °C. Ve vnitrozemí ale půjde spíš o teploty šplhající na 40 až 45 °C, přičemž vrchol veder se čeká v první polovině příštího týdne. Nicméně některé oblasti hlavně na Sicílii by podle současných předpokladů mohly zažít až 10 dnů v řadě s maximy kolem nebo přes 40 °C.
Úterní maxima v Itálii místy přesáhnou 40 °C, v nejteplejších lokalitách zřejmě i 45 °C
Úplně vyloučeno není ani dosažení či dokonce překročení nejvyšší italské teploty 48,8 °C z 11. srpna 2021. Vlna veder už si také vysloužila pojmenování Cerberus – podle pekelného podsvětního psa z antické mytologie. Úlevu od vedra nepřinesou ani noci, kdy teploty můžou zůstávat nad hodnotou 25 stupňů. Horké a slunečné počasí také prohloubí sucho a zvýší nebezpečí požárů prakticky v celé jižní Evropě včetně Balkánu.
Ještě tepleji je na severu Afriky, odkud horký vzduch proniká právě do Středomoří a jižní Evropy. Od Maroka po Alžírsko teploty šplhají až na 48 nebo i 49 stupňů, i zde jsou překonávány měsíční teplotní rekordy.
Padne světový rekord?
Nicméně dlouhotrvající urputné vlny veder trápí i obyvatele v řadě dalších oblastí na světě – například ve střední Asii, od Íránu (tam v minulých dnech teplota přesáhla 50 °C a brutální vedra panují i v horských oblastech), přes Turkmenistán (46 °C) a Kazachstán (až 45 °C) až do přilehlých oblastí Sibiře. Letošní první padesátka je v nejbližších dnech možná také v severozápadních oblastech Číny (Turpan).
Rekordně teplé týdny až měsíce mají za sebou i Mexiko a Karibik, což mimochodem znamená i nejteplejší vodu v Karibském moři pro tuto roční dobu od začátku družicových pozorování. Teplý vzduch proniká i nad jihozápad USA od Kalifornie přes Nevadu, části Utahu po Arizonu, kde během tohoto víkendu budou teploty až o 10 °C vyšší, než je obvyklé. V Údolí smrti by nedělní maximum mohlo dosáhnout téměř 54 °C, což je hodnota na úrovni dosavadního spolehlivého maxima z této stanice (a současně i z celého světa).
A velmi teplo zůstává v částech Kanady včetně oblastí v blízkosti polárního kruhu – na stanici Norman Wells na 65. rovnoběžce maximum v minulých dnech vyšplhalo až k 37,9 °C – což je mimochodem o desetinu vyšší hodnota než nejvyšší teplota v mnohem jižnější Ottawě.
Teplotní rekordy souvisejí se zesilujícím vlivem lidské činnosti, především neklesající produkcí skleníkových plynů. K tomu aktuálně přispívá i sílící jev El Niño. Právě proto lze čekat, že v příštích týdnech a měsících zažijeme další a v některých oblastech i bezprecedentní vlny veder.
90’ ČT24: Vysoké riziko vzniku požárů v ČR (zdroj: ČT24)