Volby v Černé Hoře podle předběžných výsledků vede hnutí Evropa teď

Nedělní předčasné parlamentní volby v Černé Hoře podle předběžných výsledků s 26 procenty hlasů vede loni založené hnutí Evropa teď prezidenta Jakova Milatoviče. Druhá je s 23 procenty koalice kolem Demokratické strany socialistů (DPS), která malé balkánské zemi vládla dlouhá desetiletí. Po sečtení všech hlasů z reprezentativního vzorku 400 volebních místností to uvedlo nezávislé Centrum pro demokratickou tranzici (CDT).

Na 15 procent hlasů předběžně získala prosrbská a proruská koalice Za budoucnost Černé Hory. Koalice Odvaha se počítá, jejíž součástí je také strana liberálního premiéra Dritana Abazoviče, dostala 13 procent.

Do černohorské Skupštiny pronikne s necelými sedmi procenty hlasů také Bosňácká strana, která zastupuje zájmy bosňácké (dříve muslimské) menšiny. Výsledek ostatních stran a koalic se pohybuje kolem tříprocentního prahu pro vstup do parlamentu. 

Hnutí Evropa teď založil předseda a kandidát na premiéra v těchto volbách Milojko Spaić spolu s nynějším prezidentem Milatovičem teprve loni v červnu. Jejich hlavním cílem je rychlý vstup země do Evropské unie. Kritici hnutí vyčítají populismus zejména v ekonomické oblasti.

Malá volební účast

Předběžné výsledky dnešních parlamentních voleb potvrzují dlouhodobý pokles popularity socialistů, kteří Černé Hoře s Djukanovičem v čele vládli tři desítky let až do voleb v roce 2020.

Volební účast činila pouze 56 procent, což je výrazně méně než ve volbách před třemi lety i prezidentských volbách letos na jaře.

Za tři roky padly dvě vlády

Předčasné volby jsou vyústěním tříletého období politické nestability a národnostních třenic, během kterého v Černé Hoře padly dvě vlády. Současný kabinet vládne od loňského srpna bez důvěry parlamentu.

Černá Hora je kandidátem na členství v Evropské unii, ale podle EU musí udělat více pro boj s korupcí, nepotismem a organizovaným zločinem. V roce 2017 vstoupila do Severoatlantické aliance. Po začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu Podgorica zavedla sankce proti Rusku, ačkoliv do té doby patřilo mezi největší investory v Černé Hoře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 mminutou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 4 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 4 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 9 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 12 hhodinami
Načítání...