Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.
Chorvatsko nečekají jen oslavy Vánoc a Nového roku. Země přijímá euro a vstupuje do Schengenu
Horizont ČT24: Chorvatsko přijímá euro a vstupuje do Schengenu (zdroj: ČT24)
V Záhřebu zavládl typický vánoční shon, v ulicích vrcholí přípravy na svátky. Spolu s příchodem nového roku je tu ale jiná velká událost. Tři dekády po odtržení od Jugoslávie mění země svou měnu a stává se součástí schengenského prostoru.
„Stali jsme se jedinou zemí v historii, která vstupuje do schengenského prostoru a eurozóny ve stejný den. Nikomu jinému se to nepodařilo,“ prohlásil chorvatský premiér Andrej Plenkovič.
Členské země eurozóny daly zelenou připojení Chorvatska k měnové unii v červenci. Už v té chvíli musela centrální banka v Záhřebu zahájit náročné přípravy. „Zajistili jsme bankovky pro předzásobení a plnou dodávku na příští rok a téměř jsme dokončili ražbu potřebných 600 milionů mincí,“ přiblížil Tihomir Mavricek, výkonný ředitel hotovostního oddělení banky.
Do oběhu se teď dostal takzvaný startovací balíček. Lidé si ho mohou koupit za sto kun a každý obsahuje necelých čtrnáct eur v kovových mincích. Balíčků je celkem 1,2 milionu a první prosincový den se jen jich na chorvatských poštách prodalo na padesát tisíc kusů. „Může se stát, že na některých poštách eura na den či dva dojdou, ale rychle je doplňujeme, aby si všichni občané mohli startovací sady nakoupit,“ ujistil mluvčí chorvatské pošty Kresimir Domjancic.
Úřady zahájily také rozsáhlou informační kampaň. Všem domácnostem v zemi zaslaly mimo jiné manuál s instrukcemi, jak zvládnout přechod z jedné měny na druhou. Starou i novou zároveň budou moci lidé využívat pro hotovostní platby, ale pouze v prvních čtrnácti dnech nového roku.
Některým Chorvatům bude kuna chybět
Někteří Chorvati se s dosluhujícím platidlem loučí s těžkým srdcem. „Kuna byla symbolem nezávislosti Chorvatska, všichni jsme k ní byli citově vázáni, takže bude trochu těžké se jí vzdát. Ale co se dá dělat, život jde dál,“ připouští obyvatel Záhřebu Vladislav Studar.
Mladší generace naopak změnu vítá a na rizika spojená s inflací nahlíží méně skepticky. Vidí v ní výhody při cestování a více pracovních možností. „Přijímáme euro snadněji než staří lidé. Euro už používáme při oceňování aut, bytů, které se snažíme pronajmout nebo koupit, a při oceňování pozemků,“ míní student ekonomie Kažimir.
Chorvatsko se členem EU stalo v roce 2013. Od té doby muselo splnit řadu přísných ekonomických kritérií včetně přísné rozpočtové kázně, stabilního směnného kurzu nebo nízké inflace. Podařilo se, a s tímto úspěchem přišel v samotném závěru letošního roku další, podobně významný. Členové Schengenu schválili vstup země do prostoru bez hraničních bariér. Pro Chorvatsko je to další potvrzení důvěry a také dobrá zpráva pro desítky milionů lidí, především Evropanů, kteří zemi každé léto navštíví.