Maďarská azylová politika porušila evropské předpisy, rozhodl unijní soud

Maďarský zákon nutící migranty žádat o azyl na ambasádě ve třetí zemi je v rozporu s předpisy Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise z roku 2020. Pravidla zavedená Budapeští v době covidové pandemie podle nejvyššího orgánu unijní justice omezila azylová práva dotčených běženců, což nelze zdůvodnit ochranou zdraví. Soud již v minulosti nařídil Budapešti zrušit některá pravidla, která podle něj nepřiměřeně zasahovala do práv migrantů.

Maďarský parlament přijal v době pandemie covidu-19 zákon, který měl podle tamní vlády bránit šíření nákazy. Občanům některých zemí nařizoval, aby úmysl požádat o azyl nejprve písemně oznámili maďarské ambasádě v Bělehradě nebo v Kyjevě. Unijní exekutiva se kvůli tomu obrátila na soud.

Podle soudu podmínka obsažená v zákoně „cizince zbavuje možnosti skutečně využít svého práva na podání žádosti o azyl v Maďarsku, jak je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie“. Budapešť zároveň nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z unijní směrnice o azylových řízeních, uvedla justiční instituce.

Soudci dospěli k závěru, že země nemůže zdůvodnit omezení azylových práv ochranou veřejného zdraví v takto nepřiměřené podobě. Předpis navíc podle nich není v tomto směru efektivní, protože žadatelé o azyl by se mohli nakazit při vynucené cestě na ambasádu a pak nákazu stejně šířit v Maďarsku. Soud konstatoval, že zákon byl přijat jako provizorní, jeho platnost ovšem byla několikrát prodloužena.

Unijní instituce vedou s Budapeští spory na téma migrace již od roku 2015. Vláda národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána tehdy začala uplatňovat tvrdou protiimigrační politiku. Maďarsko mimo jiné vybudovalo na vnější hranici EU se Srbskem tranzitní zóny, které fungovaly přímo u hranic jako uzavřené tábory, odkud bylo možné volně odejít jen zpět do Srbska.

Z pohledu Budapešti byli uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně, soud EU však rozhodl, že byli zadržováni bez zákonného důvodu. Dalším porušením unijních pravidel byl podle soudců fakt, že někteří lidé usilující o azyl neměli možnost zůstat na maďarském území po zamítnutí žádosti, aby mohli případně podat odvolání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...