Azyl strana 3 z 4

Ministerstvo vnitra bude muset znovu posoudit, zda udělí ruskému podnikateli Sergeji Kudaškinovi azyl. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil předchozí rozhodnutí, která muži mezinárodní ochranu nepřiznávala. Podle NSS se po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu nelze spoléhat na diplomatické záruky, ani nelze monitorovat dodržování lidských práv. Pražský městský soud v úterý zejména z těchto důvodů propustil Kudaškina z vazby.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Islamisté z hnutí Taliban v srpnu ovládli Afghánistán, a do Česka tak bylo v rámci záchranné akce dopraveno více než sto lidí. O jejich integraci do české společnosti vyprávěl v pořadu Události, komentáře vedoucí oddělení Státního integračního programu Radim Prahl.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Mexiko chce vyšetřit a tvrdě potrestat viníky čtvrteční tragické nehody, při které na dálnici na jihu země zemřelo 54 migrantů. Ti se vydali do rukou pašeráků a směřovali do Spojených států. Mezinárodní tým policistů hned z několika zemí má za cíl rozbít gangy, které migranty pašují.

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.

Polská pohraniční stráž za čtvrtek zaregistrovala 255 pokusů o nelegální překročení hranice. Na polské území se zkusily dostat i dvě velké skupiny migrantů – jedna podle pohraničníků čítala 500 a druhá padesát lidí. Ostraha hranic tvrdí, že byli agresivní. O situaci na hranici hovořil běloruský lídr Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Lukašenko v rozhovoru pro BBC připustil, že běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska. Odmítl ale, že by Minsk běžence zval.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Cizinci, kteří žádají o trvalý pobyt v Česku, musejí skládat těžší zkoušky z češtiny. Dosud jim stačilo mít jen základní znalosti, teď je nutná pokročilá úroveň. Podle ministerstva vnitra tak Česko po letech srovnává pravidla se zbytkem Evropy. Celkem v tuzemsku žije přes šest set tisíc cizinců, trvalý pobyt má zhruba polovina z nich. Jazykovou zkoušku musejí skládat ti ze zemí mimo Evropskou unii.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Litva povolila vstup na své území pěti afghánským žadatelům o azyl, kteří se snaží dostat do pobaltské země od konce srpna z Běloruska. Evropský soud pro lidská práva minulý týden vydal předběžné opatření, podle něhož je pětice uprchlíků kvůli aktuálnímu dění ve vlasti zranitelná, žádá mezinárodní ochranu a Litva by je neměla posílat zpět do Běloruska. Vilnius se obává, že nařízení tribunálu by mohlo znamenat vytvoření cesty pro nelegální migraci.

Zvláštní konvoj dovezl z chorvatského Daruvaru do Československa 286 dětí ohrožených občanskou vládou. Osm autobusů a kamion se zdravotnickým materiálem vypravil výbor české vlády pro pomoc krajanům v Chorvatsku. Spolu s konvojem cestoval i štáb Československé televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Většina Afghánců evakuovaných do Česka kvůli minulé spolupráci s českou armádou si přeje v republice zůstat, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Nyní je 169 evakuovaných v karanténě kvůli covidu-19, brzy jim však skončí, s českými úřady jednají o své budoucnosti. O azyl či doplňkovou ochranu v Česku jich požádalo 152, ostatní mají v ČR jinou formu pobytu.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena musí obnovit migrační program, který zavedla republikánská vláda Donalda Trumpa. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, když odmítl Bidenovy snahy o zablokování verdiktu nižší instance, jenž tuto obnovu nařizoval. Trumpův program nutí migranty čekat v Mexiku na vyřízení žádostí o azyl v USA.

Situace v Afghánistánu připravila o střechu nad hlavou statisíce lidí. OSN varuje, že většina tamních obyvatel není kvůli nestabilní situaci schopna opustit zemi. Apeluje proto na okolní státy, aby otevřely své hranice. Pro přijímání pomocníků tuzemské armády na území Česka se v pátečních Událostech, komentářích vyjádřil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle místopředsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) má pomoc směřovat do konkrétních míst, nikoliv řešit problém na území České republiky.

Česká republika nezastaví deportace Afghánců, sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl dočasně kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu přitom pozastavily některé evropské státy včetně Francie nebo Německa. „Žádné paušální podmínky dávat nebudeme,“ řekl vicepremiér. Jeho spolustraník a šéf resortu zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu v reakci na dění v Afghánistánu svolal krizový štáb ministerstva.

Desetitisíce Afghánců, kteří pomáhali jako tlumočníci, řidiči nebo úředníci spojeneckým vojákům, se obávají o svou bezpečnost. Po odchodu americké armády začal Taliban rychle postupovat zemí, nyní už ovládá zhruba dvě třetiny Afghánistánu a hrozí mstou. Západ včetně Česka nabízí svým spolupracovníkům podporu, s ohledem na tempo talibanské ofenzivy ale musí konat rychle.

Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. „Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici,“ napsal server Delfi.lv.

Afgháncům, kteří pomáhali české armádě při misi v této asijské zemi, je nutné pomoci co nejdříve. V Událostech, komentářích se na tom shodli analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha a režisér Václav Mahoul, jeden ze signatářů petice Zachraňte tlumočníky. Oba také podotkli, že jednání české vlády mohlo být rychlejší. Marhoul vyslovil obavy o logistické zajištění případného přesunu afghánských spolupracovníků do Česka, Tureček poukázal na to, že česká vláda zatím nemá s takovouto akcí zkušenosti.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Několik stovek Maročanů se v noci na pátek pokusilo dostat přes dvojitý plot do španělské enklávy Melilla. Informuje o tom deník El País. Podle agentury Europa Press plot u tohoto španělského města na africkém pobřeží překonaly v noci desítky Maročanů. Začátkem týdne se dostaly tisíce Maročanů do druhé španělské enklávy v Africe, přístavu Ceuta.