Azyl strana 2 z 5

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Chystané zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa neznamená, že by se zpřísňovaly ty na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, kontrolovaných od října loňského roku. Prohlásil to mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Dozor podle něj zůstane ve stejné podobě jako dosud – tedy závislý na aktuálních bezpečnostních potřebách.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.

Britský soud poslal na devět let do vězení muže, který se v době srpnových protiimigračních nepokojů v zemi podílel na založení ohně před hotelem pro žadatele o azyl. Jde o nejvyšší trest pro člověka z několika stovek obviněných lidí, nad nimiž začala justice vynášet verdikty brzy po zadržení, informují britská média.

Domovy museli kvůli ostřelování v posledních týdnech opustit také lidé v Charkovské oblasti. Útočiště našli uprchlíci mimo jiné v jejím centru – v budově bývalých vysokoškolských kolejí. I tam je přitom stále ohrožují ruské rakety a drony. Provozovatelé těchto ubytovacích zařízení proto povolili natáčení jen ve vnitřních prostorách. Reportáž připravil zpravodaj ČT Jan Řápek.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Ekvádorský soud rozhodl, že zatčení bývalého viceprezidenta Jorgeho Glase minulý týden bylo nezákonné. Zároveň ale uvedl, že Glas musí zůstat ve vězení kvůli svým předchozím odsouzením. Glas, který byl dvakrát odsouzen za korupci a nyní čelí novým obviněním, byl zatčen před týdnem při policejní razii na mexickém velvyslanectví v Quitu, kde od prosince pobýval.

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Německo chce nadále omezovat ilegální migraci. Kromě kontrol na hranicích s Českem a Polskem se snaží odradit ty běžence, kteří do Německa míří kvůli sociálním dávkám. Od léta je spolkové země přestanou vyplácet v hotovosti. Uprchlíci je dostanou převodem na kartu fungující v omezeném režimu. Někde už ji úřady zavedly.

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

Členské státy Evropské unie, europoslanci a Evropská komise (EK) se ve středu shodli na balíčku pěti nařízení pro migraci a azyl. Mezi nimi je například povinná solidarita nebo řešení krizových situací souvisejících s migrací. Přinášíme výběr hlavních bodů. Zatím se jedná pouze o politickou dohodu a konkrétní texty zákonů budou oznámeny během následujících měsíců, upozornil pro web ČT24 mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Václav Lebeda.

Čeští ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si naopak myslí, že reforma je pozvánkou pro miliony nelegálních migrantů, zodpovědnost za ni dle něj nese zejména současný kabinet.

Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech. Reforma počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů v Unii nebo s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí také povinnou solidaritu všech států sedmadvacítky. Aby dohoda mohla začít platit, musí ji ještě schválit plénum Evropského parlamentu a ministři členských zemí. Maďarsko už oznámilo, že dohodu odmítá, jednomyslný souhlas ale není pro konečné schválení reformy nutný.