Azyl strana 2 z 4

Americké ministerstvo obrany nemůže potvrdit tvrzení KLDR ohledně amerického vojína Travise Kinga drženého v Severní Koreji. Státní média totalitní země tvrdí, že se King přiznal k nezákonnému překročení hranice a vyjádřil vůli zažádat v KLDR nebo jiné třetí zemi o azyl kvůli nelibosti, kterou údajně cítil vůči „nelidskému zacházení a rasové diskriminaci v americké armádě“ a „nerovné americké společnosti“.

Británie se dál snaží odradit migranty, aby se na její území dostávali přes Lamanšský průliv. Londýn investuje miliony liber do technologií, které mají odhalovat malé lodě mířící k ostrovním břehům. Podle americké CNN jimi vláda disponovala už na konci loňského roku, kdy se v průlivu po ztroskotání lodi utopili čtyři lidé.

Někteří uprchlíci z Ukrajiny přichází o dočasnou ochranu, kterou jim dříve udělily české úřady. A to s odůvodněním, že předtím azyl získali v jiném státě. Někteří však tvrdí, že o přiznání víza v zahraničí nevěděli a obávají se, že budou muset tuzemsko opustit.

Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Rutte potvrdil, že složí demisi do rukou krále Willema-Alexandra. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA).

Rakouský kancléř Karl Nehammer zkritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána po společném jednání o migraci. Zatímco Orbán se podle agentury APA chlubil tím, že Maďarsko je jediným místem Evropy bez migrantů, Nehammer poukázal na to, že většina lidí, kteří do Maďarska vstoupili ilegálně, zemí jen procházejí a přicházejí do Rakouska. Trojstranného „migračního summitu“ ve Vídni se zúčastnil také srbský prezident Aleksandar Vučič.

Plán britské vlády deportovat žadatele o azyl do Rwandy je nezákonný, rozhodl odvolací soud v Londýně. Rwandu není možné považovat za bezpečnou třetí zemi, prohlásili soudci. O verdiktu informovala agentura Reuters. Soud nižší instance v prosinci kontroverzní iniciativu označil za legální. Dokud otázka prochází soudním systémem, nemohou deportační lety do africké země začít, uvedla BBC.

Maďarský zákon nutící migranty žádat o azyl na ambasádě ve třetí zemi je v rozporu s předpisy Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise z roku 2020. Pravidla zavedená Budapeští v době covidové pandemie podle nejvyššího orgánu unijní justice omezila azylová práva dotčených běženců, což nelze zdůvodnit ochranou zdraví. Soud již v minulosti nařídil Budapešti zrušit některá pravidla, která podle něj nepřiměřeně zasahovala do práv migrantů.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Ve Francii sílí útoky na volené zástupce, kteří zřizují ve svých městech centra pro migranty. Ve městě Saint Brévin na západě země kvůli tomu rezignoval starosta poté, co mu takoví odpůrci zapálili dům. Muž necítil od vlády dostatečnou podporu a nedostal ani zvláštní ochranu.

Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou podal Vitalij Ginzburg na ministerstvo vnitra kvůli neudělení doplňkové ochrany v Česku. Podle soudu může bývalý dodavatel pro stavbu ruského kosmodromu využít ochrany státu Izrael, ve kterém má druhé občanství. Rozhodnutí je pravomocné, muž proti němu může podat kasační stížnost.

Rakousko prodlouží kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem o dalších šest měsíců. Podle agentury APA to v úterý uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je tento krok nutný v zájmu omezení migrace. Kontroly měly původně skončit 11. května.

Výjimečný trest 22 let ve věznici se zvýšenou ostrahou a následné vyhoštění ze země na dobu neurčitou vyměřil plzeňský krajský soud migrantovi z Afghánistánu Asmatu Širzádovi za pokus o dvojnásobnou vraždu a znásilnění. Podle rozsudku loni na Nový rok v Karlových Varech napadl a pobodal jednu ženu a poté druhou ženu rdousil a znásilnil. Cizinec u soudu vinu nepřiznal, tvrdil, že si nic nepamatuje. Když mu tlumočnice přetlumočila rozsudek, rozplakal se. Rozsudek není pravomocný, Širzád se proti němu odvolal.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině mohou zavolat na speciální ukrajinskou linku a oznámit, že již nechtějí bojovat. Speciální call centrum zřídilo ministerstvo obrany a funguje čtyřiadvacet hodin denně. Od loňského března se Kyjevu dobrovolně vydalo deset tisíc ruských vojáků.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Americké úřady v novém roce zaznamenaly prudký pokles ilegálních přechodů hranice s Mexikem. Zatímco v prosinci jich bylo přes čtvrt milionu, v lednu počet klesl na 150 tisíc. Přičítá se to tvrdšímu postoji administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči migrantům z Venezuely, Haiti, Nikaraguy a Kuby. Přesto zejména New York, o který je mezi migranty velký zájem, dál hlásí velké problémy s jejich ubytováním.

Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

V daňové kauze se škodou vyčíslenou na zhruba 653 milionů korun obžalovalo státní zastupitelství jedenáct lidí. Z dřívějších informací vyplývá, že jedním z obžalovaných je také podnikatel František Savov, kterého policie stíhá jako uprchlého. Savov ve čtvrtek zopakoval, že obžalobu odmítá.

Dánsko pokročilo se svým záměrem posílat žadatele o azyl do třetích zemí, kde mají čekat na vyřízení svých žádostí. Vláda v Kodani oznámila, že uzavřela dohodu se Rwandou, která umožní migranty přesouvat do Afriky. Kontroverzní zákon o relokaci migrantů dánský parlament schválil loni, podobně chce postupovat britská vláda.

Zájemců o ubytování v azylových domech přibývá, potvrzují to oslovená zařízení. Čekací doba na lůžka se prodlužuje; stávající klienty se navíc docela často nedaří vracet zpět do běžného ubytování. Důvodem jsou vysoké náklady na bydlení a všeobecné zdražování.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Na ruzyňském letišti pobývala několik dní skupina 13 kurdských uprchlíků, která byla do Prahy poslána s doprovodnou eskortou z Dánska. Právě tam vedla jejich původní cesta, ovšem poté, co Dánové zjistili, že Kurdové neměli platné doklady, uprchlíky nechali v Československu podle práva prvního azylu. Československo však jejich deportaci považovalo za neoprávněnou, jelikož žádný z Kurdů letadlo během technického mezipřistání v Praze neopustil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Uprchlíci, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, se v Česku stávají snadnou kořistí pro podvodníky a vyděrače. Hlavně proto, že jsou v cizí zemi a nerozumí systému. Podle dobrovolníků například některé matky s dětmi přicházejí k asistenčnímu centru již s adresou pro ubytování. Za její poskytnutí si od nich však někteří majitelé berou peníze.

Už nejméně pátý den za sebou přespává na hlavním nádraží v Praze téměř pět set romských uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich čeká na vyřízení žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Asistenční centrum u nich totiž prověřuje, zda nemají dvojí občanství, tedy ukrajinské a třeba i maďarské. Policie i primátor tvrdí, že je vše vyřízeno do druhého dne. Praxe je ale jiná, lidé na rozhodnutí čekají i několik dní.

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.