V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
Institut upozornil na prudký nárůst útoků, které přímo mířily na civilní obyvatelstvo. Zatímco v roce 2024 jich bylo 14 200, minulý rok již téměř 76 500. Tento nárůst byl přičten súdánskému konfliktu mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory. Při obléhání města Fášir v Dárfúru a následných masakrech po jeho dobytí bylo podle odhadů zabito okolo šedesáti tisíc lidí.
Krvavější než minulý rok byla léta 1994, kdy byla ve Rwandě spáchána genocida, a rok 2021, kdy v etiopském regionu Tigraj probíhala občanská válka.
„Obvykle jsem schopna zmínit i něco pozitivního, ale tenhle rok je šokující, ta čísla,“ řekla výzkumnice Siri Aas Rustadová novinářům při představení zprávy. V posledních pěti, šesti letech lze podle ní pozorovat, jak velké konflikty pokračují a střídají se, přičemž „si svět nemůže oddechnout“. Právě nepřetržitá vysoká intenzita konfliktů na celosvětové úrovni odlišuje současnost od minulosti, dodala.
Nejzasaženějším regionem byla loni Afrika, kde bylo evidováno 29 konfliktů. Následovaly Asie, Blízký východ, americký kontinent a Evropa.
Jako konflikty, v nichž proti sobě stojí státy, institut označil ruskou agresi na Ukrajině a dále střety mezi Afghánistánem a Pákistánem, Indií a Pákistánem, Thajskem a Kambodžou, ale i izraelské vojenské operace proti Sýrii.
Izrael byl podle Rustadové „zřetelně jednou z nejútočnějších zemí na světě“, přičemž poukázala na jeho zapojení do konfliktů v Pásmu Gazy, Sýrii, Libanonu, Íránu a proti jemenským hútíům. Zpráva institutu PRIO vychází z dat shromážděných v rámci programu pro studium konfliktů UCDP na Univerzitě v Uppsale.
