Pearl Harbor

Před 80 lety nacisté v odplatě za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili vesnici Lidice. Muže popravili, ženy poslaly do koncentračních táborů, část dětí zavraždili a část jich poslali na převýchovu. Hrůzné události vyvolaly vlnu sounáležitosti, která překročila hranice země i kontinentu. Na obnovení vesnice přispívali lidé sami postižení válkou z celého světa, solidarita vedla k natočení filmů i přejmenování měst. A zachycená svědectví vedla i k odsouzení nacistických zločinců v Norimberku.

Nejdůležitější námořní bitva minulého století, rozhodující střet druhé světové války, drtivá porážka Japonců. I tak dnes historici hodnotí vítězství amerického námořnictva v bitvě u Midwaye. Před osmdesáti lety, jen bezmála půl roku od útoku na Pearl Harbor, obrátily Spojené státy kurz pacifické války poprvé ve svůj prospěch. Pomohlo jim k tomu překvapení a hlavně prolomení japonských šifer.

Japonci pod vládou císaře Hirohita měli z počátku druhé světové války zájmy především v Asii. Avšak situace se změnila, když Spojené státy zareagovaly na expanzivní politiku Japonska, především obsazení francouzské kolonie Indočíny, odstávkou ropy, dalších strategických materiálů a zmrazením účtů v USA. A i když se potom mezi oběma státy vedla diplomatická jednání, japonský císař souhlasil s útokem na americkou základnu na Havajských ostrovech.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Američtí podvodní archeologové oznámili, že asi 120 kilometrů od pobřeží Havaje našli vrak bitevní lodě USS Nevada – jednoho z nejslavnějších vojenských plavidel v dějinách Spojených států. Odolala útoku na Pearl Harbor, náletům pilotů kamikadze i testům atomových bomb v atolu Bikini.

Americký prezident Donald Trump pandemii nemoci covid-19 označil za „nejhorší útok“, jaký kdy USA zažily. Za den zemřelo v USA přes dva tisíce nakažených. Francouzský premiér oznámil, že se od pondělí začnou uvolňovat opatření. Organizace spojených národů (OSN) varovala v souvislosti s koronavirem před hladomory. Rekordní nárůst nemocných mezitím ohlásily Brazílie a Rusko.

Světové oceány nikdy nebrázdila větší bitevní loď než majestátní japonská Jamato, kterou zničily americké bombardéry na sklonku války, 7. dubna 1945. Útoku, který trval zhruba dvě hodiny, se jich zúčastnilo téměř 400, jen zlomek ale uspěl. I zhruba dvě desítky zásahů ale stačily k tomu, aby se Jamato potopila. Zemřelo při tom 2475 členů posádky, zachránilo se jen 269 námořníků.

Na konci dubna 1946 došlo na atolu Bikini teprve k páté erupci atomové bomby v dějinách. Byl to úplně první výbuch pod hladinou oceánu. Obrázek obřího hřibu po explozi je dobře známý, nyní se ale vědci 73 let poté podívali, co výbuch udělal s mořským dnem.

Útočník na americké vojenské základně Pearl Harbor na Havaji zastřelil dva lidi a jednoho dalšího zranil. Poté spáchal sebevraždu. Oznámila to americká armáda. O motivu činu se úřady nezmínily, píše agentura Reuters.

Výzkumníci nalezli v Tichém oceánu vraky dvou japonských letadlových lodí, které potopili Američané během bitvy u Midway za druhé světové války. Patřily mezi sedm plavidel, které šly ke dnu během tohoto klíčového válečného střetnutí z léta 1942.