Afghánistán strana 2 z 5

Afghánci se radovali v ulicích po návratu internetu a mobilních služeb. Zdroj blízký vládě potvrdil televizi BBC Afghan, že internet byl obnoven na příkaz Talibanu. Vládnoucí islamisté odmítli zprávy médií o celostátním zákazu. Oficiální důvod 48hodinového výpadku služeb neuvedli.

Afghánistán je druhým dnem bez internetu a mobilních služeb poté, co úřady vládnoucího islamistického hnutí Taliban záměrně přerušily optickou síť. Úřady začaly odpojovat vysokorychlostní připojení k internetu v některých provinciích již začátkem měsíce, a to na základě příkazu vůdce hnutí Hajbatulláha Achúndzády. Krok má podle Talibanu zabránit šíření neřesti, napsala agentura AFP.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Americký prezident Donald Trump chce dostat zpět pod americkou kontrolu leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Pokud k tomu nedojde, „stane se něco zlého“, pohrozil v neděli šéf Bílého domu vládě afghánského radikálního hnutí Taliban. Ten však podle agentury AFP vzkázal, že jakoukoliv dohodu týkající se afghánského území nepokládá za možnou.

Spojené státy chtějí získat zpět leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu, řekl prezident Donald Trump. Americké jednotky ji opustily v roce 2021 při definitivním stažení ze země. Podle Trumpa se ji USA snaží získat od Talibanu výměnou za „některé věci“. O co konkrétně jde, ale nespecifikoval. Základna má podle šéfa Bílého domu strategickou polohu vůči Číně. Zástupce afghánské diplomacie však možnost americké přítomnosti v zemi odmítl.

Vládnoucí afghánské hnutí Taliban zakázalo na univerzitách knihy, které napsaly ženy. Úřady nechaly z rozhodnutí Talibanu odstranit celkem sto čtyřicet titulů, za jejichž vznikem stojí autorky, uvedl web stanice BBC. Islamistické hnutí tak pokračuje v omezování ženských práv, jejichž stav se výrazně zhoršil po návratu Talibanu k moci v roce 2021.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Na nejméně 2205 vzrostl počet obětí silného zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu. S odvoláním na tamní úřady to napsala agentura Reuters. Zraněno bylo přibližně 3400 lidí. Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) uvedla, že katastrofa se dotkla 84 tisíc lidí a tisíce dalších přinutila opustit své domovy. Afgháncům po zemětřesení dochází jídlo i léky. Zemi zároveň ve čtvrtek zasáhly další otřesy o síle 6,2 stupně Richterovy škály. Informace o následcích zatím nejsou k dispozici, píše Reuters.

Silné zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo nejméně 1411 mrtvých, uvedl podle agentury AFP mluvčí vládnoucího hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid. Agentura Reuters pak s odkazem na Červený půlměsíc píše o 3251 zraněných. Živel také poničil více než osm tisíc domů a podle OSN se mohl dotknout stovek tisíc lidí. EU přislíbila uvolnění milionu eur (více než 24 milionů korun) na nouzovou pomoc.

Zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo životy více než osmi set lidí, přes 2,7 tisíce dalších bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP dopoledne SELČ mluvčí vládnoucího hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid. Je možné, že počet obětí dál poroste, upozornil již dříve web stanice BBC.

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.

Pouštění draků zůstává v Asii nezlomnou kulturní tradicí už stovky let. Moderní doba s sebou ale přináší některá omezení. V Jakartě děti pouští draky u letiště, kde jen během července narušily desítky letů. Indonéské úřady proto zavádějí tvrdé tresty. Kvůli smrtícím ostrým šňůrám a incidentům spojeným s touto oblíbenou aktivitou přistoupila k omezením rovněž Indie či pákistánský Paňdžáb.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Tisíce Afghánců se od roku 2024 přestěhovaly do Velké Británie v rámci tajného programu, který byl spuštěn poté, co britský úředník neúmyslně zveřejnil jejich data. Uvedla to BBC. Skutečnosti vyšly najevo až v úterý, kdy soudce zrušil zákaz o citlivé věci informovat. Panovaly obavy, že by na Afghánce mohl zaútočit Taliban.

Německé úřady začaly jednat se Sýrií o deportaci Syřanů, kteří se dopustili v evropské zemi zločinu. V sobotu to řekl mluvčí německého ministerstva vnitra agentuře AFP. Ministerstvo nařídilo Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) odebrat mezinárodní ochranu Syřanům, kteří se dopustili zločinů či jsou nebezpeční. Podle agentury se tak stalo ve zhruba osmi desítkách případů.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.

Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř příslušníků českých speciálních sil obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž se prošetřovaný incident stal. Rozhodnutí spolupodepsal předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.

Státní zastupitelství obžalovalo čtyři české vojáky kvůli násilné smrti afghánského zajatce, jenž zemřel po výslechu. Informaci iRozhlasu.cz potvrdila mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová. Před zadržením Afghánec zabil českého vojáka a dva zranil. Muži se budou zodpovídat ze čtyř trestných činů, u některých je sazba až doživotí. Jde o nejvážnější případ v novodobé historii tuzemské armády.