Afghánistán strana 5 z 5

Bombardér B-52 neboli Stratofortress strávil ve službách amerického letectva už sedm dekád a i když byly jeho nejmladší exempláře vyrobeny na začátku 60. let, generalita USA je v nejbližší době nehodlá odstavit. Mohutné osmimotorové letouny totiž nemají v americkém arzenálu náhradu. A tak strategický bombardér, jehož prototyp vzlétl 15. dubna 1952, nejspíš v plném nasazení přežije i rok 2050.

Nizozemský soud ve čtvrtek poslal na dvanáct let do vězení šestasedmdesátiletého Afghánce s nizozemským občanstvím, kterého shledal vinným z válečných zločinů spáchaných v osmdesátých letech za komunistického režimu. Podle vyšetřovatelů několik let vedl nechvalně proslulou věznici Pul-e-Charkhi v Kábulu, kterou prošly tisíce politických vězňů. Odsouzený muž, identifikovaný jako Abdul Razzaq Rafief, tvrdí, že si jej úřady s někým pletou.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

„Kyjev koncem února byl živým městem, dnes je z něj město duchů,“ říká redaktor Tomáš Vlach, který se právě vrátil z Ukrajiny. Tvrdí, že pro novináře ani humanitární pracovníky stále není těžké se do země dostat a dělat svou práci. Popsal různé podoby války, jak boje v okolí Kyjeva a situaci místních obyvatel, tak třeba práci ukrajinských technických služeb, nebo zacházení s rabujícími zloději.

Přístup Česka, východní Evropy i celé Unie k uprchlíkům z Ukrajiny byl (a stále je) nad očekávání vstřícný. Možná že Češi překvapili mírou solidarity i sami sebe, když bez váhání otevřeli své hranice, domovy i státní rozpočet přílivu lidí z válkou zasažené země. A přestože jsou za to oslavováni, najdou se i hlasy, které v celém přístupu nemohou nevidět značné pokrytectví.

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

Reportovala z Čečenska, Afghánistánu, Gruzie i Náhorního Karabachu. Nyní novinářka Petra Procházková komentuje napříč médii rusko-ukrajinský válečný konflikt. A čeká, až bude moci na Ukrajině vystřídat své kolegy. Ještě raději by se prý ale dostala do Ruska. Chtěla by totiž pochopit, co se tamním lidem honí hlavou. Kvůli válce s ní přestali komunikovat i ti podporovatelé Kremlu, kteří s ní ještě nedávno poměrně ochotně dělali rozhovory. Válečná zpravodajka Petra Procházková z Deníku N o tom mluvila v podcastu Background ČT24.

Americký prezident Joe Biden přednesl svoji první zprávu o stavu unie. V úvodu hovořil o válce na Ukrajině, ostře se vymezil vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a vyzdvihl inspirativnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společné schůzi obou komor Kongresu vystoupil šest dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Biden však čelí i mnoha problémům na domácí půdě – podle jeho představ se nepodařilo prosadit investiční balíček, navzdory proklamacím umíraly i po Bidenově nástupu do funkce statisíce lidí na covid-19, řadu plánovaných reforem se mu vůbec nepodařilo prosadit kvůli nejednotě demokratických zákonodárců. Spojené státy sužují i ekonomické problémy včetně inflace.

Rusové se nedostali do pozic, které chtěli, a nesplnili své cíle, zejména pak obsazení Kyjeva. Je však zřejmé, že nyní budou používat mnohem brutálnější způsoby boje a klíčový bude následující den a noc. Na ČT24 to prohlásil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR (GŠ AČR) Jiří Šedivý. Vyjádřoval se i k neochotě Běloruska zapojit se do války - po tomto dopoledním rozhovoru se ale v ukrajinských médiích objevily zprávy, že běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny.

Organizace spojených národů oznámila, že v Afghánistánu zahynulo během jediného dne osm pracovníků, kteří v zemi očkovali proti dětské obrně. OSN v reakci na tragédii zastavuje očkovací kampaň proti nemoci v provinciích Kunduz a Tachár.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance po nástupu Talibanu k moci rozděluje mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. V pátek to oznámil Bílý dům.

Protichůdné závěry přinesly dvě zprávy, které vyšetřovaly údajnou střelbu zahraničních vojáků do afghánských civilistů po teroristickém útoku u kábulského letiště z loňského srpna. Podle některých svědků pálili vojáci do lidí bezprostředně po sebevražedném atentátu teroristické organizace Islámský stát, který otřásl urychleným stahováním západních sil ze země. Pentagon ve své zprávě vyloučil, že by ke střelbě  došlo. Stanice CNN s odkazem na očité svědky uvádí několik obětí palby vojáků NATO.

Kriminalisté ukončili prověřování možného neoznámení trestného činu v souvislosti s úmrtím afghánského vojáka Vahidulláha Chána. Policie případ odložila, protože se podle ní nepotvrdilo podezření ze spáchání trestného činu. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelstva Aleš Cimbala. Kvůli údajnému utajování okolností smrti vojáka byli původně stíháni dva vysocí důstojníci a dva armádní zpravodajci. Státní zástupce ale jejich stíhání v roce 2019 zrušil a vrátil případ k dalšímu prověřování. Z přímého podílu na smrti Afghánce nicméně policie stále stíhá čtyři další české vojáky.

Islamistické hnutí Taliban vládnoucí v Afghánistánu od února znovu otevře univerzity, oznámil tamní ministr školství. Nezmínil však, zda se ke studiu budou moci vrátit i ženy. Vysoké školy byly v Afghánistánu uzavřeny loni v létě, kdy hnutí převzalo moc v zemi. Agentura Reuters s odvoláním na zprávu OSN napsala, že Taliban od té doby zabil blíže neurčený počet bývalých afghánských činitelů či členů bezpečnostních složek.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Rusko-ukrajinský konflikt je jedním z klíčových bezpečnostních témat, která aktuálně hýbou světovou politikou. Z pohledu Kremlu může být dílčím cílem této krize i vyjednání nové úmluvy o zbraních s kratším a středním doletem v Evropě, uvedl v rozhovoru bezpečnostní analytik Michal Smetana. V případě konvenčního ozbrojeného konfliktu by podle Smetany při společném postupu států NATO mělo Rusko jen malou šanci zvítězit. Existuje i obava, že by Moskva mohla sáhnout k omezenému použití jaderných zbraní, tento scénář je ale extrémně nepravděpodobný, podotkl analytik.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Delegace afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban vedla první oficiální jednání v Evropě od srpnového převzetí moci v Afghánistánu. Setkání za zavřenými dveřmi se konala v hotelu v horách nad norskou metropolí Oslo. Třídenní rozhovory, které se mají zabývat především zmírněním humanitární krize v zemi, začaly v neděli přímým setkáním mezi zástupci Talibanu a občanské společnosti.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange v pondělí uspěl u vrchního soudu v Londýně a může se odvolat k britskému nejvyššímu soudu. Assange spolu se svými právníky bojuje proti vydání do USA, kde mu v případě odsouzení hrozí až 175 let vězení za zveřejnění tajných dokumentů o amerických vojenských misích v Afghánistánu a Iráku.

V Oslu začala jednání hnutí Taliban se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Třídenní rozhovory se soustředí především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury AP a AFP.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

V areálu Pražského hradu už šestým rokem trvají přísné bezpečnostní kontroly. Dříve běžně průchozí hradní ulice jsou za policejními zátarasy. To komplikuje život jak turistům, tak místním obyvatelům. Prezident přitom od své loňské hospitalizace pobývá na zámku v Lánech, kam přesunul i svoji pracovní agendu. Jestli je tedy k mimořádným bezpečnostním opatřením stále důvod, budou příští měsíc řešit bezpečnostní složky. Podrobnosti v pořadu Reportéři ČT zjišťoval Hanuš Hanslík.