Afghánistán strana 4 z 5

Počet obětí po pátečním sebevražedném pumovém útoku ve studentském vzdělávacím centru v západní části Kábulu vzrostl z 19 už na 35 a dalších 82 lidí je zraněných. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na Organizaci spojených národů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Mezi oběťmi jsou především dospívající děti a většinou dívky, které nanečisto skládaly přijímací zkoušky na vysoké školy.

Výbuch ve vzdělávacím zařízení v Kábulu si vyžádal nejméně devatenáct mrtvých a sedmadvacet zraněných. Jednalo se o sebevražedný pumový útok, zatím se k němu nikdo nepřihlásil. Exploze se ozvala na západě metropole, kde žije menšina Hazarů. Ti se v minulosti stali terčem teroristů z takzvaného Islámského státu.

Velitelství armádních sil čekají personální změny. Pozemní jednotky od začátku příštího roku povede Roman Náhončík, který tak vystřídá Ladislava Junga. Velení vzdušných sil bude mít na starosti místo Petra Mikulenky Petr Čepelka. Náčelník generálního štábu Karel Řehka výměnu zdůvodňuje uplynutím doby závazku stávajících funkcionářů.

Slovensko respektuje české rozhodnutí zavést kontroly na společné hranici. Bratislava ale chce, aby se o tomto kroku jednalo na úrovni Evropské unie, protože má vliv i na další evropské země. Česko kvůli nelegální migraci zavede kontroly na 27 bývalých hraničních přechodech, jinde nebude možné dělicí linii překračovat, policisté budou hlídat i takzvanou zelenou hranici. Výjimku budou mít některé profese pro práci v příhraničí.

Spojené státy se po měsících skrytých vyjednávání dohodly na výměně zajatců s afghánským radikálním hnutím Taliban. Místo uneseného inženýra se po téměř dvaceti letech ve věznici  Guantánamo vrátil do Kábulu jeden z nejvlivnějších narkobaronů a sponzor radikálního islámu. Jeho propuštěním podmínili afghánští vůdci evakuace spolupracovníků americké armády.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Vedoucí zastupitelských úřadů Česka v zahraničí se v pondělí sešli v Černínském paláci na pravidelné poradě. Tématem jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) byly zejména ekonomické a bezpečnostní otázky v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Premiér velvyslance mimo jiné vyzval, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Šéf české diplomacie v projevu poté apeloval na diplomaty, aby „vysvětlovali, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný.“

Nejméně jednadvacet lidí zahynulo a 33 dalších bylo zraněno při středečním večerním pumovém útoku v kábulské mešitě. Podle agentury Reuters o tom informovala tamní policie. Mezi zraněnými jsou i děti. Bilance může nadále stoupat, silný výbuch mešitou otřásl v době večerních modliteb.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Mají svou pravdu, válku podporují a jsou z ní šťastní. Tak popsal zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek ruskou společnost pět měsíců po začátku války proti Ukrajině. V Interview ČT24 mluvil o mnoha dalších aspektech ruského vnímání nevyprovokované invaze (slovy Kremlu „speciální operace“) do sousední země.

Příslušníci britských speciálních jednotek SAS se v Afghánistánu podíleli na podezřelých zabitích. Týmy SAS údajně zabíjely neozbrojené zajatce a falšovaly důkazy v hlášeních nadřízeným, konkrétně například umístěním zbraně k tělu zabitého na místě provedené akce, aby to vypadalo, že oběť byla ozbrojená. Podle investigace BBC, o níž stanice informovala v úterý na webu, britské jednotky takto údajně za půl roku zabily 54 osob.

Pákistánské vojenské nákladní letadlo s humanitární pomocí pro obyvatele Afghánistánu zasaženého zemětřesením přistálo na letišti v Chóstu. Pákistán do hornaté oblasti, kde po středečním zemětřesení zemřelo zhruba 1150 lidí, posílá stany, potraviny a zdravotnické potřeby. Informovala o tom agentura AP.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

Bilance zemětřesení, které brzy ráno zasáhlo východ Afghánistánu a část sousedního Pákistánu, vzrostla na 950 mrtvých a 610 zraněných. Podle agentury Reuters to uvedl představitel afghánského úřadu pro řešení katastrof. Pákistánské úřady v prvních hodinách po zemětřesení informace o škodách či obětech nezveřejnily.

Česko má nebývale vyrovnanou bilanci zahraničního obchodu se Spojenými státy. Vzájemný dovoz a vývoz s naším nejdůležitějším obchodním partnerem mimo Evropskou unii se blíží jedenácti miliardám dolarů ročně. Rozvinout další spolupráci má po mnoha letech první podnikatelská mise, která do USA vyrazila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Novým náčelníkem generálního štábu má být ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem o tom informovala vládu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že Řehka byl jejich společným kandidátem. Řehka má ve funkci nahradit Aleše Opatu, kterému v létě končí v armádě vojenský závazek. Opata v čele armády pokračovat nechtěl.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Afghánistán se drasticky mění pod vládou Talibanu a stejně se mění i životy mnoha Afghánců. A to nejen těch, kteří ve své vlasti ovládané radikálním hnutím zůstali, ale i těch, kteří museli před novými vládci prchnout za hranice. Bývalý ministr financí Chálid Pajenda našel s rodinou útočiště v USA. A od vládních povinností a zastupování země na prestižních ekonomických fórech přesedlal k obyčejnému volantu, jako řidič taxislužby.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti svému západnímu sousedovi, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Část východu Ukrajiny je bez plynu poté, co ruské ostřelování poškodilo plynovod, informuje agentura Unian. Ruské síly už podle ukrajinských představitelů téměř obklíčily Severodoněck a město záměrně ničí. Letecký úder na obec Desna z minulého týdne si podle Kyjeva vyžádal 87 životů.

V Afghánistánu sílí odpor žen proti zatím poslednímu nařízení hnutí Taliban. To po nich požaduje, aby se vždy, když opouští domov, povinně zahalovaly burkou. Přestože hnutí po uchvácení moci slibovalo, že se lidé nemusí obávat významných změn, zvláště ve vztahu k ženám postupně přitvrzuje. Ty ale hledají způsoby, jak nařízení obejít.