Při sebevražedném útoku na věřící v Pákistánu zahynulo nejméně 52 lidí. Zraněných jsou desítky

Sebevražedný pumový útok, směřovaný vůči davu věřících na jihozápadě Pákistánu, si vyžádal nejméně 52 obětí. Přes padesát lidí je zraněno. V pátek to napsala agentura Reuters s odkazem na místní zdravotníky. Předchozí bilance hovořila o pětadvaceti mrtvých.

Výbuch nastal podle úřadů ve chvíli, kdy se nedaleko mešity v okrese Mastung shromáždil dav k náboženskému procesí, aby oslavil narozeniny proroka Mohameda. Muslimové na celém světě si je totiž během těchto dnů připomínají mimo jiné pořádáním veřejných shromáždění a průvodů.

„Atentátník se odpálil vedle vozu policejního poddůstojníka,“ popsal útok zástupce místní policie. Představitel zdejších zdravotních úřadů Abdal Rašíd později uvedl, že zraněných zůstává nejméně 58 lidí a počet obětí může ještě vzrůst, protože mnozí z nich jsou v kritickém stavu.

Podobné akce islámských radikálů či separatistů jsou v pákistánské provincii Balúčistánu poměrně časté.

Druhá exploze zasáhla další mešitu

Jen několik hodin po mastungském útoku otřásl jiný výbuch také mešitou poblíž Péšávaru v severozápadní provincii Chajbar Paštúnchwá. O incidentu informovali místní představitelé. Aktuální bilance podle nich hovoří o pěti obětech na životech.

Po této explozi se zbortila střecha chrámu a v sutinách zůstalo uvězněno třicet až čtyřicet lidí, napsal pákistánský zpravodajský web Geo News s tím, že byly zahájeny záchranné a vyprošťovací práce. Útok měli podle webu na svědomí dva sebevražední útočníci. Jeden se odpálil u vchodu do nedaleké policejní stanice, druhý uvnitř mešity.

Obě provincie, kde k útokům došlo, sousedí na západě s Afghánistánem. Od loňského roku, kdy bylo porušeno příměří mezi ozbrojenou skupinou TTP (Tehríke Taliban Pákistán), která je pákistánskou odnoží Talibanu, a místní vládou, počet násilných akcí islamistických radikálů v zemi stoupá. To zvyšuje zdejší napětí a vyvíjí tlak na bezpečnostní složky před parlamentními volbami plánovanými na leden.

Talibán se od prvního útoku distancoval

K pátečním útokům se nicméně žádná ze známých radikálních skupin zatím nepřihlásila. TTP, jež zastřešuje různé sunnitské islamistické skupiny a od svého založení v roce 2007 uskutečnila některé z nejkrvavějších akcí, se od útoku v Balúčistánu přímo distancovala.

Pákistánský ministr vnitra Sarfraz Bugtí útok označil za „velmi ohavný čin“. Při posledním velkém sebevražedném útoku na konci července atentátník na shromáždění konzervativní politické strany usmrtil přes padesát lidí a dalších asi sto třicet zranil. K odpovědnosti za tehdejší akci se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...