Záplavy v Afghánistánu mají stovky obětí

Záplavy na severu Afghánistánu, způsobené přívalovými dešti, si vyžádaly nejméně tři sta obětí, uvedl podle agentury AP Světový potravinový program. Vládnoucí Taliban hovoří o stovkách obětí. V pátek tiskové agentury uváděly, že při záplavách v severoafghánské provincii Baghlán zemřelo nejméně pět desítek lidí.

Jen ve dvou okresech nejvíce postižené provincie Baghlán zemřely přes dvě stovky lidí a záplavy tam zničily přes dva tisíce domů, řekl už dříve úředník Mezinárodní organizace pro migraci agentuře AFP. V sousední provincii Tachár podle médií zahynulo nejméně dvacet lidí.

Hlavní mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid napsal, že „stovky lidí podlehly těmto kalamitním záplavám“. Velké množství dalších lidí podle něho utrpělo zranění. Nejhůře zasažené jsou vedle Baghlánu provincie Badachšán, Ghór a Herát, specifikoval mluvčí.

Voda zaplavila také mnoho zemědělské půdy v této zemi, kde je asi osmdesát procent obyvatel závislých na zemědělské produkci. Mluvčí Talibánu popisoval i značné hospodářské škody. Vláda podle něj uvolnila všechny dostupné zdroje na pomoc zasaženým oblastem.

Nejzasaženější a neschopen reagovat

Afghánská vláda také v sobotu uvedla, že letectvo pomáhá evakuovat lidi v provincii Baghlán, které voda uvěznila v jejich zničených domech. Podle AP byly do nemocnic v regionu dopraveny stovky zraněných.

Už v dubnu zemřelo při záplavách v Afghánistánu nejméně sedmdesát lidí, připomenula AP.

Podle úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) patří Afghánistán k zemím nejhůře postiženým důsledky klimatických změn a je zároveň nejméně schopen na takové události reagovat. V zemi je totiž humanitární krize způsobená dlouholetou válkou a opětovné převzetí moci radikálně islamistickým hnutím Taliban v roce 2021 vedlo k omezení zahraniční pomoci a zavedení sankcí, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku.

Humanitární pomoc přitom potřebují zhruba tři čtvrtiny z asi čtyřiceti milionů Afghánců. Na devadesát procent obyvatel středoasijské země žije pod hranicí chudoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 4 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 5 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 6 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 11 hhodinami
Načítání...