Záplavy v Afghánistánu mají stovky obětí

Záplavy na severu Afghánistánu, způsobené přívalovými dešti, si vyžádaly nejméně tři sta obětí, uvedl podle agentury AP Světový potravinový program. Vládnoucí Taliban hovoří o stovkách obětí. V pátek tiskové agentury uváděly, že při záplavách v severoafghánské provincii Baghlán zemřelo nejméně pět desítek lidí.

Jen ve dvou okresech nejvíce postižené provincie Baghlán zemřely přes dvě stovky lidí a záplavy tam zničily přes dva tisíce domů, řekl už dříve úředník Mezinárodní organizace pro migraci agentuře AFP. V sousední provincii Tachár podle médií zahynulo nejméně dvacet lidí.

Hlavní mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid napsal, že „stovky lidí podlehly těmto kalamitním záplavám“. Velké množství dalších lidí podle něho utrpělo zranění. Nejhůře zasažené jsou vedle Baghlánu provincie Badachšán, Ghór a Herát, specifikoval mluvčí.

Voda zaplavila také mnoho zemědělské půdy v této zemi, kde je asi osmdesát procent obyvatel závislých na zemědělské produkci. Mluvčí Talibánu popisoval i značné hospodářské škody. Vláda podle něj uvolnila všechny dostupné zdroje na pomoc zasaženým oblastem.

Nejzasaženější a neschopen reagovat

Afghánská vláda také v sobotu uvedla, že letectvo pomáhá evakuovat lidi v provincii Baghlán, které voda uvěznila v jejich zničených domech. Podle AP byly do nemocnic v regionu dopraveny stovky zraněných.

Už v dubnu zemřelo při záplavách v Afghánistánu nejméně sedmdesát lidí, připomenula AP.

Podle úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) patří Afghánistán k zemím nejhůře postiženým důsledky klimatických změn a je zároveň nejméně schopen na takové události reagovat. V zemi je totiž humanitární krize způsobená dlouholetou válkou a opětovné převzetí moci radikálně islamistickým hnutím Taliban v roce 2021 vedlo k omezení zahraniční pomoci a zavedení sankcí, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku.

Humanitární pomoc přitom potřebují zhruba tři čtvrtiny z asi čtyřiceti milionů Afghánců. Na devadesát procent obyvatel středoasijské země žije pod hranicí chudoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 44 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled