Silné zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo nejméně 1411 mrtvých, uvedl podle agentury AFP mluvčí vládnoucího hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid. Agentura Reuters pak s odkazem na Červený půlměsíc píše o 3251 zraněných. Živel také poničil více než osm tisíc domů a podle OSN se mohl dotknout stovek tisíc lidí. EU přislíbila uvolnění milionu eur (více než 24 milionů korun) na nouzovou pomoc.
Otřesy o síle šesti stupňů zasáhly provincie Kunar a Nangarhár, které se nacházejí na hranicích s Pákistánem. Záchranné operace se v pondělí zaměřily na čtyři vesnice v provincii Kunar a nyní budou pokračovat v odlehlejší horské oblasti, řekl Ahsanulláh Ahsan z provinčního úřadu pro zvládání katastrof.
„Nemůžeme přesně odhadnout, kolik těl může být stále uvězněno pod troskami. Naším cílem je dokončit tyto operace co nejdříve a začít distribuovat pomoc postiženým rodinám,“ dodal Ahsan.
Situaci komplikuje terén a počasí
Přístup do odlehlých oblastí podél hranic ztěžuje záchranářům horský terén a nepříznivé počasí. Hlavní překážkou byl podle Ahsana vjezd vozidel na úzké horské silnice. Na nich se v úterý vytvořila kolona sanitek, které se snažily dostat do Kunaru, zatímco vrtulníky přivážely humanitární pomoc a odvážely zraněné do nemocnic. Do akce byli nasazeni i vojáci.
„Poškozené silnice, pokračující otřesy a odlehlá poloha mnoha vesnic značně brání dodávkám pomoci,“ poznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž zemětřesení postihlo více než dvanáct tisíc lidí.
V ohrožení se ocitly i tisíce dětí, Dětský fond OSN (UNICEF) proto do oblastí posílá léky, teplé oblečení, stany a plachty včetně hygienických potřeb.
Záchranné týmy se spolu s úřady snaží mimo jiné rychle zlikvidovat mrtvá zvířata, aby se snížilo riziko kontaminace vodních zdrojů, sdělil v pondělí představitel OSN.
Epicentrum zemětřesení bylo necelých třicet kilometrů od nangarhárského správního střediska Dželálábádu s ohniskem v hloubce osmi kilometrů. Posléze následovalo nejméně pět dalších otřesů. Otřesy byly cítit i v afghánské metropoli Kábulu, která leží asi 120 kilometrů západně od Dželálábádu.
Zahraniční pomoc
Pomoc 42milionovému Afghánistánu už poskytla Velká Británie, která vyčlenila milion liber (přes 28 milionů korun) na podporu práce OSN a Červeného kříže. Indie dodala tisíc stanů a do Kunaru přepravila patnáct tun potravin, zatímco EU chce tento týden vedle peněz poskytnout 130 tun humanitární pomoci. Pomoc také přislíbila Čína, Spojené arabské emiráty, Pákistán nebo Írán.
Situaci v zemi ztížil lednový krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl snížit financování humanitární organizace USAID a omezit další programy zahraniční pomoci. USA byly do té doby největším poskytovatelem humanitární pomoci postižené zemi.
V říjnu 2023 zasáhlo západoafghánskou provincii Herát zemětřesení o síle 6,3 stupně, v jehož důsledku zahynulo přes patnáct set lidí a bylo zničeno více než 63 tisíc domů. V červnu 2022 zemětřesení o síle 5,9 stupně zasáhlo východní provincii Paktíka, přičemž zahynulo nejméně tisíc osob.
