Uprchlíci strana 5 z 5

Od listopadu se zvýší příspěvky na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech či hotelích. Navýšení schválila vláda. Krajská a obecní zařízení budou nově dostávat 300 korun na osobu a den, ostatní provozovatelé 350 korun. Důvodem je zdražování energií a začátek topné sezony.

Slovensko považuje stávající české kontroly na společné hranici za porušení schengenského kodexu, řekl slovenský ministr vnitra Roman Mikulec. Opětovně tvrdil, že Česko v souvislosti s předáváním migrantů porušuje readmisní dohodu uzavřenou mezi oběma zeměmi. Slovenská policie možná navrhne, aby Bratislava tuto dohodu vypověděla. České ministerstvo vnitra výtku odmítlo. Rakouské ministerstvo vnitra zároveň v pátek oznámilo, že prodlouží o 15 dní kontroly na hranicích se Slovenskem, které zavedlo koncem září kvůli nárůstu nelegální migrace.

Novým náměstkem ministra vnitra pro státní službu jmenovala ve čtvrtek vláda Jindřicha Fryče. Do funkce nastoupí 1. listopadu a stane se nástupcem Petra Hůrky, který po rezignaci místo opustil na konci září. Fryč dosud pracoval jako státní tajemník na ministerstvu školství. Kabinet schválil také vyhlášení výběrového řízení na tuto pozici. Jednal také o povinnosti členů vlády a jejich náměstků prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Kontroly na česko-slovenské hranici budou zřejmě pokračovat i po 28. říjnu, potvrdil České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O situaci budou v následujících dvou dnech jednat také ministři vnitra unijních států na zasedání v Lucemburku. Česko chce mimo jiné prosadit větší spolupráci při ostraze vnější schengenské linie.

Do kontrol na státní hranici mezi Českem a Slovenskem se zapojili vojáci. K ostraze hranic nastoupili příslušníci pozemních sil a aktivních záloh, armáda vyčlenila tři sta dvacet vojáků. Kontroly na hranicích měly původně skončit v sobotu, pokračovat ale budou do 28. října. Vláda kontroly zavedla na konci září kvůli rostoucímu počtu migrantů, od té doby jich bylo odhaleno přes devatenáct set. Převaděčů policie zadržela zhruba padesát. Po jednom aktuálně policisté pátrají na hranicích u Bechova na Vsetínsku, kde i přes varovné výstřely utekl do lesa.

Papež František ostře kritizoval zacházení s migranty u evropských břehů. Odpírání vstupu migrantům označil za skandální, nechutné a hříšné. Jeho postoj je v rozporu s přístupem nastupující italské pravicové vlády, napsala agentura Reuters.

Bavorsko kvůli rostoucí migraci od pátku zintenzivní namátkové kontroly na bavorských hranicích s Českem a Rakouskem, oznámil ve čtvrtek bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Své rozhodnutí, které bude platit do odvolání, zdůvodnil nedostatečnou ochranou vnějších hranic Evropské unie. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chápe posílení namátkových kontrol jako reakci na sílící migraci na balkánské trase.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců, a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to prohlásil po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a slíbil jim, že jeho země zpřísní vízová pravidla.

Záporoží, kde kvůli ruskému raketovému útoku v pátek zemřely desítky lidí, je křižovatkou. Ve městě se míjí lidé, kteří prchají z okupovaného území, s těmi, kteří se tam, obvykle kvůli rodině, vrací. Mnozí se však obávají, že po ruské anexi okupovaného území se tato složitá cesta zavře zcela. Uprchlické centrum ve městě tak přijme až dva tisíce lidí za den. V Záporoží natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Na hlavním nádraží v Praze se shromažďují migranti, často jde o lidi prchající ze Sýrie. Většina z nich prošla lustrací na jednom z registračních míst a dostali výjezdní příkaz. Znamená to, že mohou v tuzemsku zůstat až třicet dnů. Pokud si do té doby nezažádají o speciální vízum, musí po této lhůtě Česko opustit. Na nádraží by pro ně mohlo vzniknout provizorní zázemí.

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Policie zřídila v areálu policejní školy v Holešově na Kroměřížsku registrační místo pro uprchlíky. Reaguje tím na vysoké počty zajištěných nelegálních běženců přecházejících zejména přes území Zlínského a Jihomoravského kraje. Kapacita zařízení je 150 lidí, první den v úterý tam bylo 86 běženců, zařízení slouží pouze pro lidi ze Sýrie. Podle policejní mluvčí Simony Kyšnerové v žádném případě nehrozí jakékoliv riziko ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Další migrační point otevřela 1. září policie také v Břeclavi.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo půl roku, začala 24. února. Česká republika přijala od té doby nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel ze všech států, které jim poskytly azyl. Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi asi 12,6 miliardy korun. České školy se připravují na obtíže při začleňování ukrajinských žáků do výuky, zatím se jich zapsalo asi 57 tisíc, ale kolik jich reálně nastoupí, ředitelé škol netuší.

Ruská okupace Ukrajiny vyhnala z domovů miliony lidí, statisíce jich utekly i do Česka, včetně osmičlenné rodiny Favorských. Ta se krátce po začátku bojů rozdělila a znovu se sešla až nyní – po půl roce. Otec Vjačeslav Favorskyj se chce ale do své domoviny vrátit a podpořit své přátele na frontě.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura se na svém facebookovém profilu omluvil europoslanci za KDU-ČSL Tomáši Zdechovskému a jeho bývalému kolegovi Pavlu Svobodovi. Soud letos na jaře pravomocně rozhodl, že Okamura oba lidovecké politiky poškodil svým nepravdivým tvrzením, že v Evropském parlamentu hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Žalobu na ochranu osobnosti podali Zdechovský se Svobodou v prosinci 2018.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad schodku veřejných financí v letošním roce, pro ten příští jej naopak zhoršila. Zatímco pro letošek očekává deficit na úrovni 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto na jaře publikovaných 5,2 procenta, pro příští rok prognóza uvádí 4,7 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu horší schodek. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy o měnové politice. Loni vykázaly veřejné finance deficit 5,9 procenta HDP.

S postupující frontovou linií utíkají do bezpečí další Ukrajinci. Vláda by chtěla z Donbasu evakuovat přes 200 tisíc lidí, mnozí ale v nebezpečných oblastech blízko bojů i nadále zůstávají. Obávají se neznáma i toho, že by na západě země nenašli práci. V donbaském Prokrovsku natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč.

Před válkou byl na Ukrajině nezaměstnaný každý desátý práceschopný dospělý. Od února, kdy do země vtrhla ruská vojska, však oficiální statistiky neexistují. Podle expertů míra nezaměstnanosti atakuje hranici 40 procent. Jak to dopadá na běžné Ukrajince, popsal zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Obvodní soud pro Prahu 1 v pátek poslal do vazby Patrika Tušla a Tomáše Čermáka, které některá média spojují s dezinformační scénou. O jejich vzetí do vazby informoval jejich právník Norbert Naxera. Policie dvojici obvinila z hanobení národa, rasy, etnické skupiny a jiné skupiny a z podněcování nenávisti vůči skupině osob. Důvodem je video, ve kterém Tušl a Čermák vyzvali k protidemonstraci ke shromáždění Ukrajinců v Praze na Václavském náměstí 24. srpna.

Před některými úřady práce se tvoří dlouhé fronty uprchlíků. Na některých místech čekají kvůli žádostem o humanitární dávku i několik dní, nejdéle v Praze. Úředníci dosud vyplatili přes milion příspěvků v celkovém objemu přesahujícím pět miliard korun.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny už v Česku nemají nárok na bezplatnou dopravu. Za jízdenky musí platit od pondělí. Do srpna měli pět dní po příjezdu vnitrostátní cesty zdarma.

Už přibližně za měsíc znovu začne výuka ve školách. Do tuzemských lavic přitom kvůli válce na Ukrajině nastoupí i řada dětí, které musely spolu s rodiči ze země uprchnout. Hosté pátečních Událostí, komentářů mimo jiné řekli, že zatím nikdo přesně neví, na kolik malých Ukrajinců se mají školy v Česku připravit. Zástupce ministerstva školství ovšem ujistil, že volných míst pro prchající je dostatek a že ukrajinské děti nebudou na školy přijímány na úkor těch českých.

Na ruzyňském letišti pobývala několik dní skupina 13 kurdských uprchlíků, která byla do Prahy poslána s doprovodnou eskortou z Dánska. Právě tam vedla jejich původní cesta, ovšem poté, co Dánové zjistili, že Kurdové neměli platné doklady, uprchlíky nechali v Československu podle práva prvního azylu. Československo však jejich deportaci považovalo za neoprávněnou, jelikož žádný z Kurdů letadlo během technického mezipřistání v Praze neopustil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.