Generální tajemník OSN António Guterres vyzval země, které pozastavily financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), aby zaručily pokračování jeho činnosti. Je podle něj životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy. Ujistil, že zaměstnanci UNRWA podezřelí ze zapojení do teroristického útoku ze 7. října 2023 jsou hnáni k odpovědnosti. Znepokojení kvůli přerušení toku peněz od dárců vyjádřily Turecko a některé arabské země.
K řadě států, které pozastavily financování UNRWA (mimo jiné USA, Kanada, Austrálie, Německo nebo Nizozemsko), se v neděli přidala i Francie. Oznámila, že platby zastavila pro první kvartál tohoto roku. „Informace o účasti agentů UNRWA na útocích ze 7. října jsou mimořádně závažné,“ poznamenalo francouzské ministerstvo zahraničí.
Guterres zdůraznil, že OSN kvůli „mimořádně závažným obviněním“ přijímá rychlá opatření. Z dvanácti obviněných bylo devět lidí okamžitě identifikováno a dostali výpověď, jeden je po smrti a totožnost zbylých dvou se zjišťuje.
„Každý zaměstnanec OSN, který se podílel na teroristických činech, bude pohnán ke zodpovědnosti, a to i prostřednictvím trestního stíhání,“ podotkl Guterres, podle nějž „odporné činy“, z nichž jsou dotyční podezřelí, musejí mít následky. Neměly by podle něj ale být trestány desítky tisíc mužů a žen, které pro UNRWA často ve velmi nebezpečných podmínkách pracují.
„Je třeba uspokojit naléhavé potřeby zoufalých obyvatel, kterým slouží,“ apeloval generální tajemník OSN na mezinárodní společenství. Na pomoci od úřadu OSN pro palestinské uprchlíky jsou podle něj pro své přežití závislé dva miliony civilistů v Gaze. Finance, které nyní úřad má, by mu však už v únoru neumožnily plnit všechny jeho funkce, pokud nebude dostávat další.
Znepokojení kvůli přerušení toku peněz vyjádřilo Turecko a šéf UNRWA Philippe Lazzarini jej označil za šokující. Rozhodnutí překvapilo také egyptského ministra zahraničí Samího Šukrího. Poukázal na negativní dopady, které by to mohlo mít na práci úřadů. „Omezovat jeho (UNRWA) schopnost činnosti je nepřijatelné,“ prohlásil šéf egyptské diplomacie. Dopadů se obává i Jordánsko.
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide v neděli oznámil, že jeho země peníze pro UNRWA nepozastaví. Podle něj je nutné rozlišit mezi činy několika pracovníků úřadu a prací, kterou úřad vykonává v Pásmu Gazy a na jiných územích. „Zvu ostatní dárce, aby zvážili širší dopady snížení financování UNRWA v tomto období extrémní humanitární nouze,“ uvedl.
Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové se bude obvinění agentury OSN pro palestinské uprchlíky těžko vyvracet. Rychlá reakce OSN a některých států podle ní napovídá tomu, že Jeruzalém má k obvinění pevné důkazy. „Je potřeba prošetřit, do jaké míry byli zaměstnanci UNRWA zapojeni do terorismu, na druhou stranu by to neměli odnést palestinští civilisté,“ řekla v rozhovoru pro ČT.
Nejen lidé
„Problém je, že Izrael říká, že má důkazy i o tom, že nešlo jen o lidi, ale že při útocích a ve prospěch islamistů v Gaze byly využívány i vozidla a budovy patřící této agentuře,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Borek také upozornil, že v posledních dnech je blokována humanitární pomoc do Pásma Gazy. Skupina demonstrantů včetně několika rodin unesených izraelských rukojmí totiž blokuje hraniční přechod Kerem Šalom, kudy míří do Gazy kamiony s pomocí. „Říká, že dokud jsou jejich blízcí zadržováni Hamásem, tak do Gazy nesmí proudit žádná pomoc,“ popsal zpravodaj.
Protesty podle něj budou pravděpodobně pokračovat i v příštích dnech. Připomněl, že to vše se děje v době, kdy zvýšení pomoci do Gazy má být jedním z hlavních pilířů možné chystané dohody, na jejímž konci by mohlo být propuštění izraelských rukojmí.
Klíčoví dárci a kritika
Aktivity UNRWA jsou financovány příspěvky států, roční rozpočet úřadu přesahuje miliardu dolarů. Většinu finančních prostředků vždy poskytovaly USA a evropské země. V roce 2022 pocházelo přes 44 procent z celkového objemu příspěvků od členských států EU, které přispěly částkou 520,3 milionu dolarů, a individuálně i prostřednictvím Evropské komise. Největšími individuálními dárci pak byly podle dat UNRWA Spojené státy, Německo a Švédsko. Pozastavení financování tak může být pro úřad fatální.
„Kvůli obvinění opravdu stoply finance ty klíčové země, které dodávají nejvíce peněz této organizaci. Ta přitom teď opravdu nese nejvyšší podíl na pomoci palestinským uprchlíkům v Gaze,“ upozornila Kalhousová s tím, že jakékoliv omezení financí bude pro palestinské civilisty v Gaze tragické.
Potíže s financováním měl úřad už v nedávné minulosti, když vláda bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 peníze zablokovala kvůli tomu, že agentura podle ní jen prodlužuje problém kolem palestinských uprchlíků a je třeba její práci reformovat. Výpadek nahradily bohaté arabské země Perského zálivu, ale jen dočasně, podpora klesla ze stovek milionů asi na pětadvacet milionů dolarů. Vláda nynějšího prezidenta Joea Bidena později pomoc obnovila.
Fungování UNRWA dlouhodobě kritizuje Izrael, podle nějž šíří protiizraelské nálady. V dubnu 2021 Evropský parlament odsoudil nenávist, k jaké jsou palestinští žáci vedeni ve školách financovaných touto agenturou. Ta kritiku odmítá jako nepodloženou.
„Pokud se toto obvinění (ze zapojení zaměstnanců UNRWA do teroristického útoku ze 7. října) ukáže jako pravdivé, tak bude, myslím si, poměrně obtížné potom pro agenturu ta další obvinění Izraele nějakým způsobem zpochybňovat,“ řekla Kalhousová.
UNRWA vznikla po konci první arabsko-izraelské války, kdy domovy opustilo nebo z nich bylo vyhnáno kolem 750 tisíc Palestinců. Status uprchlíka se v případě Palestinců týká i potomků lidí, kteří před lety opustili domovy a o něž se agentura nadále stará, nyní jde podle jejich statistik o 5,7 milionu lidí. Mandát UNRWA je obnovován vždy na tři roky, ten nynější by měl vypršet na konci června 2026.
