Hamás chce rukojmí v Pásmu Gazy vyměnit za tisíce palestinských vězňů

Nahrávám video

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

  • 0:00

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.

  • 23:24

    Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. 

  • 22:18

    Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Hamás zveřejnil první video jedné z rukojmích. Na záběrech je 21letá žena, která se představuje jako Mia Šamová. „Právě teď jsem v Gaze. V sobotu brzy ráno jsem se vracela z večírku v oblasti Sderotu. Utrpěla jsem vážné zranění ruky. Přivezli mě do Gazy a odvezli mě do nemocnice, kde mě tři hodiny operovali. Starají se o mě, dávají mi léky,“ řekla. „Prosím jen, abyste mě co nejdříve vzali domů k mé rodině, rodičům, sourozencům. Prosím, dostaňte mě odsud co nejrychleji,“ dodala. Podle webu The Times of Israel se dívka účastnila hudebního festivalu u kibucu Reim, kde ozbrojenci z Hamásu zabili asi 260 lidí. Rodina dívky po zveřejnění videa podle izraelských médií uvedla, že má radost, že je Mia naživu.

Podle izraelských úřadů unesli teroristé do Pásma Gazy nejméně 199 lidí jako rukojmí, včetně žen, dětí a seniorů. Ozbrojené křídlo Hamásu nyní hovoří o dvou stech až dvou stech padesáti izraelských rukojmí. Jejich zdravotní stav je nejasný.

Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu podle agentury Reuters také prohlásil, že Hamás má kromě Izraelců i zajatce jiných národností. Ti jsou podle něj „hosté“ a budou propuštěni, až to okolnosti budou umožňovat. Podle Mišála Hamás zadržuje i několik vysoce postavených příslušníků izraelské armády z divize působící u hranice s Pásmem Gazy.

Mluvčí izraelské armády uvedl, že Izrael neprovede útok, který by ohrozil zajaté občany. Minulý týden agentura Reuters s odkazem na informovaný zdroj napsala, že se Katar snaží zprostředkovat jednání o výměně zajatých izraelských žen a dětí za 36 palestinských žen a dětí v izraelských vězeních.

Izraelské bombardování Pásma Gazy si vyžádalo už 2808 palestinských obětí a 10 850 lidí při nich utrpělo zranění, tvrdí vládní úřad Hamásu. Dalších nejméně tisíc lidí se po náletech pohřešuje a pátrá se po nich v troskách budov, uvedl server BBC s odkazem na palestinské úřady.

Počet izraelských obětí podle nedělních čísel činí nejméně čtrnáct set. Na obou stranách pravděpodobně tvoří většinu obětí civilisté. Padlých izraelských vojáků je podle aktualizované bilance 299. Zraněno bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví přes čtyři tisíce Izraelců, 344 z nich je hospitalizovaných. 

Ostřelování z Libanonu

Napětí se zvýšilo na severu Izraele, kde zesílila aktivita libanonského hnutí Hizballáh, spřízněného s Hamásem a s Íránem. Hizballáh už v posledních dnech z Libanonu vypálil několik raket na Izrael. O izraelských útocích na Hizballáh informoval server listu The Times of Israel (ToI), podle něhož Izrael v Libanonu zasáhl „vojenskou infrastrukturu“ organizace.

V Pásmu Gazy si Izrael zřejmě připravuje půdu pro pozemní invazi, jejímž cílem je zničit politické a vojenské vedení Hamásu, který stál za masakry Izraelců ze 7. října. Od té doby ozbrojenci na Izrael z Gazy podle údajů armády vypálili přes šest tisíc raket.

Podle zpravodaje ČT Davida Borka aktuální situace nenaznačuje možné brzké zahájení očekávané pozemní ofenzivy izraelské armády do Pásma Gazy.

„Ve srovnání s přehnaně konkrétními očekáváními o víkendu, kdy dokonce kolovaly neoficiální informace o hodině spuštění operace, to teď vypadá, že takto iminentní a urgentní to není,“ sdělil s tím, že za situací jsou možná vojenské, politické či geopolitické důvody.

Biden: Hamás musí být zničen

Podle amerického prezidenta Joea Bidena musí být teroristické hnutí Hamás zničeno. „Ano, myslím si to,“ odpověděl Biden na otázku v rozhovoru s televizí CBS News. „Ale musí existovat palestinská samospráva. Musí existovat cesta k palestinskému státu,“ poznamenal také.

Před očekávanou pozemní invazí Izraele do Pásma Gazy, odkud Hamás zaútočil, vyslovil přesvědčení, že pokud by se Izrael rozhodl tento úzký pobřežní pás okupovat, byla by to velká chyba. Zároveň by byl pro humanitární koridor, který by alespoň části obyvatel Gazy umožnil dostat se pryč.

Server The Times of Israel uvedl, že Bílý dům jmenoval diplomata Davida Satterfielda zvláštním zmocněncem pro humanitární otázky na Blízkém východě. Má vést americkou diplomacii s cílem naléhavě řešit humanitární krizi v Gaze. Cestu do Izraele mezitím podle izraelských médií zvažuje i sám americký prezident, židovský stát by podle nich mohl navštívit tento týden. 

Do Izraele se v pondělí vrátil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který zemi navštívil už minulý čtvrtek. Nyní Izrael znovu ujistil o americké podpoře. V předchozích dnech Blinken jednal v několika arabských zemích.

Hraniční přechod mezi Egyptem a Gazou zůstává většinou uzavřený

Situace pro 2,3 milionu Palestinců v Gaze, kteří nemají z úzkého pobřežního pásu o velikosti menší než Praha kam uniknout, je podle mezinárodních organizací kritická. Izraelská armáda podle Reuters sdělila, že po její výzvě, aby civilisté opustili severní část Gazy a přesunuli se na jih, tak učinilo na šest set tisíc Palestinců.

Agentura Reuters s informacemi od představitelů Egypta uvedla, že by se měl v pondělí na několik hodin otevřít hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Gazou. Rafáh je jediný hraniční přechod z Gazy, který nemá pod kontrolou Izrael, ale Egypt. Otevření přechodu by umožnilo přístup humanitární pomoci, podle Reuters měli mít možnost jinak zcela uzavřenou oblast opustit cizinci.

Egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí však krátce po 11:30 SELČ vydal prohlášení, podle něhož otevření Rafáhu doposud neumožnil Izrael, píše Reuters. Navzdory rozporuplným zprávám na sociálních sítích byly brány na dotyčném přechodu evidentně stále zavřené i kolem 12:00 SELČ. Přechod podle posledních zpráv zůstává po většinu času uzavřený.

Podle Borka se Egypt může obávát toho, jaká bude množina těch, kterým bude dovoleno opustit Gazu. Hamás prý může mít zájem Egypt destabilizovat.

Fotografie zveřejněné na síti X ukazovaly sanitní a nákladní vozy připravené ke vjezdu do Gazy v momentě, kdy se Rafáh otevře, podle listu Ha'arec šlo o vybavení poskytnuté Jordánskem, Světovým potravinovým programem a dalšími. Egyptská strana je podle Ha'arecu ochotná poskytnout své letiště a další infrastrukturu pro převoz pomoci do Gazy, požadovala však nejdříve záruky na Izraeli, že jeho zástupcům nebude hrozit újma.

Nahrávám video

Spor o klid zbraní

Izrael podle dvou nejmenovaných egyptských představitelů citovaných agenturou Reuters po jednání s Egyptem a USA souhlasil, že nebude od pondělních 9:00 místního času na několik hodin útočit na jih Gazy. Čas odpovídal plánovanému otevření přechodu Rafáh do Egypta. Informaci však záhy popřela kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. „Nyní neplatí žádné příměří a humanitární pomoc v Gaze výměnou za odchod cizinců,“ stojí podle Reuters v prohlášení kanceláře předsedy vlády.

Proti dohodě o neútočení na jih Gazy v době převozu humanitární pomoci se podle The Times of Israel staví někteří ministři strany Likud premiéra Netanjahua. Ministr energetiky Jisrael Kac podle serveru uvedl, že „Izrael je odpovědný rodinám zavražděných a unesených rukojmí (hnutím Hamás), ne vrahům Hamásu a těm, kteří hnutí podpořili“.

Ministr kultury Miki Zohar podle ToI prohlásil, že „ti, kteří masakrují děti, znásilňují ženy a unášejí nemluvňata, si nezaslouží slitování“.

Okamžité zastavení vojenských operací v Gaze a otevření humanitárních koridorů po Izraeli v pondělí požadoval generální tajemník Ligy arabských států (LAS) Ahmad Abúl Ghajt při jednání ministrů spravedlnosti v Bagdádu. Hnutí Hamás uvedlo, že nemá žádné informace o klidu zbraní, otevření přechodu do Egypta a dodání humanitární pomoci touto cestou, píše list Ha'arec.

Netanjahu na pondělním zasedání izraelského parlamentu označil boj s Hamásem za souboj světla s temnotou, přičemž skupinu přirovnal k nacistům, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Zasedání Knesetu muselo být asi na 40 minut přerušeno kvůli raketovým útokům. K palbě na Jeruzalém a Tel Aviv se vzápětí přihlásil Hamás a označil to za odvetu za izraelské útoky na civilisty v Pásmu Gazy.

Nemocnicím v Gaze hrozí vypnutí elektřiny

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) uvedl, že krize je taková, že už není nadále schopen poskytovat humanitární pomoc. „Byly zabity tisíce lidí, včetně žen a dětí. V Gaze už dokonce docházejí pytle na mrtvoly,“ nechal se slyšet šéf UNRWA Philippe Lazzarini. Podle agentury Reuters úřady v Gaze zvažují, že budou kopat masové hroby. UNRWA také uvedla, že lidé hlásící se k Hamásu se zmocnili paliva a zdravotnického vybavení v jejich areálu ve městě Gaza.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Blízký východ je na hraně propasti, OCHA zase varuje před dopady nedostatku elektřiny, jejíž dodávky do Gazy Izrael před několika dny zastavil. Navíc kvůli nedostatku paliva nefunguje ani zdejší jediná elektrárna a stejný osud teď může postihnout i místní nemocnice. „Vypnutí záložních generátorů by ohrozilo životy tisíců pacientů,“ uvedla OCHA.

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že Pásmu Gazy hrozí do 24 hodin skutečná katastrofa, pokud neobdrží pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkovskou oblast má šest obětí včetně dvou dětí

Ruský dronový útok na park v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti, uvedl šéf tamní správy Oleh Syněhubov. Ten dříve informoval o třech dětských obětech. Moskva se nevyjádřila. Agresor udeřil i v noci, v Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zahynula 21letá dívka, sdělil starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Mimo Kyjev útoky zabily ještě nejméně dva lidi.
02:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině, píše WSJ

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
03:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Malijští vojáci s ruskými spojenci nahodile útočili drony a zabíjeli civilisty, uvádí HRW

Ozbrojené síly západoafrického státu Mali a jejich ruští spojenci se v posledních měsících při zesílené ofenzivě proti povstalcům uchýlili k nahodilým úderům bezpilotních letounů a dalšímu porušování lidských práv, což vedlo ke smrti desítek civilistů. Ve své pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), kterou citovala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Paříž, Nice, Lille. Francouzská města či jejich části vyhlašují zákaz vycházení

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.
07:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 5 hhodinami

Alberta hlasuje o rozvodu s Kanadou. Jde hlavně o ropu

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.
06:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump opakuje Putinovy narativy a poškozuje zájmy Ukrajiny, míní bezpečnostní expert

Nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poškozují Ukrajinu a odrážejí narativy ruského vládce Vladimira Putina, uvedl estonský bezpečnostní expert Marek Kohv, který vede program Bezpečnost a odolnost v Mezinárodním centru pro obranná a bezpečnostní studia (ICDS). Rozhovor s Kohvem pro ERR vedl Andres Kuusk.
před 6 hhodinami

Volkswagen podle odborů plánuje zmrazit mzdy do roku 2030, týkalo by se to i Škody

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Automobilka ohledně možného dopadu plánu na své zaměstnance uvedla, že spekulace nebude komentovat.
12:03Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.