Uprchlíci strana 4 z 5

Česká vláda schválila změny v podpoře ukrajinských uprchlíků. Týkají se příspěvků na ubytování běženců a také humanitárních dávek. Podle Jakuba Tomka z tiskového odboru úřadu vlády hlasovali ministři na dálku poté, co si vyjasnili rozpory, které ještě zůstávaly po řádné středeční schůzi. Na další řádné jednání nečekali, protože chtějí, aby úpravy platily od dubna.

Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.

Ministerstvo školství poslalo celkem dvacet milionů korun na dotacích nadaci Help Ukraine, která do ledna provozovala Komunitní centrum Roztyly. To se stará o uprchlíky z Ukrajiny a zejména o jejich děti. Pět milionů rovnou zadržela policie, která se začala činností Help Ukraine zabývat, a šest a půl milionu dostal stát zpět. Policie zjišťuje, kam se podělo dalších osm milionů. Vychovatelkám dětí totiž nadace zaplatila jen část odpracovaných měsíců. Dotace také měla zajistit, že matky dětí nebudou muset nic platit, ale přesto od nich provozovatel komunitního centra vybíral poplatky jako stravné. Někdejší předseda představenstva nadace si mezitím koupil byt. Činností Help Ukraine a také způsobem, kterým ministerstvo školství rozděluje dotace na začleňování ukrajinských uprchlíků, se zabýval Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Hlava státu podepsala i další zákony – například o rozšíření působnosti Vojenské policie či o snazším povolování výstavby malých obnovitelných zdrojů energie.

Miliony Ukrajinců přišly ve válce takřka o vše. O domovy, práci i úspory. Přesto se snaží pomáhat, ať už podobně postiženým nebo přímo vojákům na frontě. S lidmi, kteří museli opustit své domovy, ale v zemi se rozhodli zůstat, natáčel v Záporoží zpravodaj ČT David Borek.

V únoru se nastěhují rodiny uprchlíků z Ukrajiny do bývalé Klangovy továrny. Město v ní nechalo vytvořit byty, část nákladů pokryla dotace od ministerstva pro místní rozvoj. Stát zprvu pomůže také běžencům s placením nájemného. S pořízením základního vybavení zase pomohli obyvatelé města, peníze na něj dali dohromady ve sbírce.

Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí, jejichž pracovním trhům měl letos nejvíc pomoct příchod ukrajinských uprchlíků. Vede Polsko, následované v těsném závěsu Českem spolu s Estonskem. Pro stát a zaměstnavatele přinášejí pracovníci z řad uprchlíků ale také řadu výzev.

Na světě je v současnosti na útěku před válkou, konflikty a pronásledováním kolem 103 milionů lidí, což je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejvíce v historii. Na útěku je tak podle dat aktualizovaných k polovině letošního roku, na něž ve středu upozornila agentura DPA, více než procento celosvětové populace.

Kontroly na česko-slovenských hranicích zavedené kvůli zvýšenému počtu migrantů se prodlouží o třicet dnů, budou tak pokračovat zatím do 25. ledna. Zároveň se kontroly zmírní, budou jen namátkové. O úpravě režimu na hranicích informoval po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle dva týdny starého rozhodnutí kabinetu měly kontroly skončit 26. prosince. Zavedeny byly v září, podle Rakušana přinesly snížení toku migrantů. O svátcích bude na hranicích sloužit také méně celníků a vojáků, rozhodla vláda.

Od srpna 1990 prošlo uprchlickými tábory v Československu 4897 cizinců. Pro mnoho z nich bylo Československo zpočátku pouze dočasnou zastávkou při cestě do západní Evropy. Další ale v zemi zůstali a získali status uprchlíka. Situaci v uprchlických táborech zachycuje reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku. Nařízení s prodloužením vyplácení podpory do konce března schválila ve středu vláda. Ta také informovala o zaslání covid testů určených původně pro školy na Ukrajinu nebo o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na neočekávané výdaje s uprchlickou krizí.

Na pražském náměstí OSN začalo po boku centra pomoci Ukrajině fungovat i Centrum následné podpory ukrajinským uprchlíkům (CNPUU). Válečným běžencům, kteří skončili v Česku, pomůže s bydlením a řešením některých problémů ze sociální oblasti. Od ledna bude pomáhat také s umístěním dětí do škol a se zdravotnictvím. Centrum provozuje Praha společně s Dětským fondem OSN (UNICEF), náklady na jeho provoz se pohybují okolo 30 milionů korun.

Předsedou Asociace krajů ČR (AK ČR) bude i v dalších dvou letech jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Místopředsedou bude nově liberecký hejtman Martin Půta (SLK), který vystřídá Ivo Vondráka (ANO) z Moravskoslezského kraje. Kuba a Půta byli ve čtvrtek na zasedání AK ČR v Hnanicích na Znojemsku zvoleni jednomyslně, chyběl pouze pražský primátor, uvedla mluvčí asociace Hana Brožková.

Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí parlament, řekl ve středu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

V Česku pobývá odhadem dvacet tisíc mladých Ukrajinců, kteří nechodí na zdejší střední školy, ač na to mají věk. Stát sice vyčlenil 200 milionů korun na skupiny, kde by se mohli na studium v tuzemsku adaptovat, zájem o ně je ale malý. Většina mladých uprchlíků se tak dál vzdělává na dálku v domovských školách na Ukrajině. I když je to kvůli válce mnohdy složité.

Dezinformace řada lidí konzumuje denně na sociálních sítích, dezinformačních webech i v řetězových e-mailech. Lidé, které zejména ruská propaganda ovlivňuje, mají konflikty se svými blízkými, kteří dezinformacím neuvěřili. Někdy konflikty vedou i k rozvodům nebo k tomu, že se spolu členové rodin dlouhodobě nebaví. Dopady ruské informační války zdokumentovali Reportéři ČT.

Italské úřady blokují na lodích v sicilském přístavu Katánie zhruba 250 migrantů. Zakazují jim vstup na pevninu. Kapitáni dvou humanitárních plavidel teď odmítají odplout a označují rozhodnutí Říma za nezákonné. Za patovou situací stojí přísná migrační politika nové pravicové vlády Giorgi Meloniové. Kabinet dokonce zvažuje zabránit lodím vplout do svých vod.

Slovensko nasadí kvůli ilegální migraci armádu. Vláda schválila vyčlenění desítek vojáků, kteří budou střežit hranice. Počty zachycených lidí, převážně Syřanů, v posledních dnech rostou. I proto vznikají další místa k jejich dočasnému ubytování.

Pražský magistrát ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) do konce roku spustí další centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Zaměří se na ty z nich, kteří jsou v metropoli už delší dobu a mají problémy například s bydlením nebo vzděláváním. Bude fungovat paralelně s Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) ve stejné budově ve Vysočanech. KACPU bude dále nabízet dosavadní služby pro nově příchozí uprchlíky, kterých nyní odbaví asi dvě až tři sta denně.

Část české vlády jednala v pondělí v Kyjevě. S ukrajinskými protějšky premiér Petr Fiala (ODS) a vybraní ministři řešili poválečnou obnovu Ukrajiny či uprchlíky na českém území. Zástupci obou zemí podepsali memoranda o spolupráci a podpořili posílení protiruských sankcí a podpory Ukrajiny. Fiala se následně sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským, od kterého převzal Řád Jaroslava Moudrého.

Od listopadu se zvýší příspěvky na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech či hotelích. Navýšení schválila vláda. Krajská a obecní zařízení budou nově dostávat 300 korun na osobu a den, ostatní provozovatelé 350 korun. Důvodem je zdražování energií a začátek topné sezony.

Slovensko považuje stávající české kontroly na společné hranici za porušení schengenského kodexu, řekl slovenský ministr vnitra Roman Mikulec. Opětovně tvrdil, že Česko v souvislosti s předáváním migrantů porušuje readmisní dohodu uzavřenou mezi oběma zeměmi. Slovenská policie možná navrhne, aby Bratislava tuto dohodu vypověděla. České ministerstvo vnitra výtku odmítlo. Rakouské ministerstvo vnitra zároveň v pátek oznámilo, že prodlouží o 15 dní kontroly na hranicích se Slovenskem, které zavedlo koncem září kvůli nárůstu nelegální migrace.

Novým náměstkem ministra vnitra pro státní službu jmenovala ve čtvrtek vláda Jindřicha Fryče. Do funkce nastoupí 1. listopadu a stane se nástupcem Petra Hůrky, který po rezignaci místo opustil na konci září. Fryč dosud pracoval jako státní tajemník na ministerstvu školství. Kabinet schválil také vyhlášení výběrového řízení na tuto pozici. Jednal také o povinnosti členů vlády a jejich náměstků prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením.