Uprchlíci strana 4 z 5

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Lotyšská vláda vybídla západní spojence k dalšímu navýšení podpory Ukrajině. Pobaltská země už Kyjevu od začátku války poslala pomoc ve výši jednoho procenta HDP. Navzdory horšící se ekonomické situaci má podpora Ukrajině a uprchlíkům stále mimořádně vysokou odezvu i mezi lotyšským obyvatelstvem.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Končí registrace ukrajinských uprchlíků na prodloužení víz dočasné ochrany. Kdo se o prodloužení přihlásí, bude mít vízum platné ještě rok. Registrace je elektronická, potom ale budou muset běženci i osobně dorazit na ministerstvo vnitra, které také od začátku dubna převezme evidenci nově příchozích od krajů. Po dokončení přeregistrací by mělo být jasné, kolik uprchlíků v Česku aktuálně pobývá.

V průmyslové zóně v bývalých kasárnách v Holýšově na Plzeňsku otevřeli centrum volného času a vzdělávání ukrajinských uprchlíků. Nachází se vedle dvou rekonstruovaných ubytoven, kde jich dnes žije zhruba tři sta, z toho sedmdesát dětí. Čtyři nové prosklené buňky pořídila za tři čtvrtě milionu korun pražská personální agentura Nazar-Invest, vlastník a provozovatel obou ubytoven, které jsou od počátku války na Ukrajině plně obsazené.

Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) přispěje dětským lékařům a nemocnicím v Česku na rozšíření kapacity pro uprchlíky z Ukrajiny. Informalo o tom ministerstvo zdravotnictví, které slibuje navýšení kapacity až o 12 tisíc dětí z Ukrajiny i Česka.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Krátce po napadení Ukrajiny Ruskem uprchl s rodinou z Charkova a nový domov našel v Třebíči, aniž by uměl slovo česky. O rok později obsadil Ukrajinec Mykyta na tamní základní škole ;crop;T. G. Masaryka třetí místo v olympiádě z českého jazyka. Jeho příběhu se pro pořad 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Kromě milionů Ukrajinců, kteří uprchli před válečným konfliktem do zahraničí, se svého domova musel vzdát i nespočet dalších, kteří zůstali ve své vlasti. Řada z nich se snaží najít bezpečné místo jak pro život, tak pro restart svého podnikání.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo v Česku 78 procent dotázaných.

Sedmnáctiletá sportovní gymnastka Alina Favorská prchla z Ukrajiny s dvěma mladšími bratry a babičkou hned zkraje invaze. V Česku začala od nuly a nyní už pracuje jako trenérka. V rozhovoru pro 90' ČT24 říká, že v nové zemi cítí podporu.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Většina lidí v Česku podporuje podle průzkumu agentury STEM pomoc ukrajinským uprchlíkům a považuje členství v Evropské unii za záruku bezpečnosti země. Za rok, který v pátek uplyne od začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině, příliš nepřibylo prorusky smýšlejících lidí v Česku, vyplývá z průzkumu, který agentura uskutečnila v době vrcholící prezidentské kampaně na reprezentativním vzorku 1089 občanů Česka starších 18 let.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Olha Poltoraková byla ještě před rokem sólistkou Oděské filharmonie. Krátce po prvních ruských raketových útocích domov opustila se třemi dětmi. Skoro po roce teď zase předstoupí před diváky, už ale ve sboru českého Národního divadla.

Za necelé dva týdny uplyne rok od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. Druhý díl se zaměřil na vystěhovaleckou krizi, kterou začátek války zapříčinil, a také na mohutnou vlnu solidarity, kterou exodus ukrajinských uprchlíků v Česku, ale i v jiných zemích vyvolal.

Poslanecká sněmovna v úterý v prvním kole hlasování podpořila vládní návrh úprav podpory válečných uprchlíků z Ukrajiny. Na úvod jednání také poslanci schválili upravenou novelu o změně řízení Národní sportovní agentury (NSA). Dolní komora souhlasila s předlohou, kterou s úpravami vrátil Senát. Dojde tak k omezení pravomoci Národního rozhodčího soudu pro sport. Zákon také zprostí obce povinnosti zpracovávat plány rozvoje sportu.

Rakousko od pondělí zruší kontroly na hranici se Slovenskem, informuje podle agentury APA rakouské ministerstvo vnitra. Důvodem pro tento krok je, že v noci na neděli ukončí kontroly na hranici také Česko. Rakousko původně kontroly na rakousko-slovenské hranici zavedlo po vzoru Česka, které je ustavilo kvůli nárůstu nelegální migrace na konci loňského září.

Ve sklepě domu na Krakonošově náměstí v centru Trutnova se ve čtvrtek ráno částečně zřítil strop. Hasiči z objektu evakuovali 45 lidí a povolali statika. Havárie způsobila únik plynu, který přivolaní technici zastavili. Nikdo se nezranil, řekla mluvčí hasičů Martina Götzová. Příčinou zhroucení klenby byl podle hasičů zřejmě dlouhodobý únik vody. Statik odpoledne rozhodl, že se lidé mohou do domu vrátit, bistro v přízemí ale zatím zůstane uzavřené.

Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.

Česká vláda schválila změny v podpoře ukrajinských uprchlíků. Týkají se příspěvků na ubytování běženců a také humanitárních dávek. Podle Jakuba Tomka z tiskového odboru úřadu vlády hlasovali ministři na dálku poté, co si vyjasnili rozpory, které ještě zůstávaly po řádné středeční schůzi. Na další řádné jednání nečekali, protože chtějí, aby úpravy platily od dubna.

Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.

Ministerstvo školství poslalo celkem dvacet milionů korun na dotacích nadaci Help Ukraine, která do ledna provozovala Komunitní centrum Roztyly. To se stará o uprchlíky z Ukrajiny a zejména o jejich děti. Pět milionů rovnou zadržela policie, která se začala činností Help Ukraine zabývat, a šest a půl milionu dostal stát zpět. Policie zjišťuje, kam se podělo dalších osm milionů. Vychovatelkám dětí totiž nadace zaplatila jen část odpracovaných měsíců. Dotace také měla zajistit, že matky dětí nebudou muset nic platit, ale přesto od nich provozovatel komunitního centra vybíral poplatky jako stravné. Někdejší předseda představenstva nadace si mezitím koupil byt. Činností Help Ukraine a také způsobem, kterým ministerstvo školství rozděluje dotace na začleňování ukrajinských uprchlíků, se zabýval Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Hlava státu podepsala i další zákony – například o rozšíření působnosti Vojenské policie či o snazším povolování výstavby malých obnovitelných zdrojů energie.