Poté, co v pondělí ráno zamířilo z Chán Júnisu asi dvacet raket na izraelské pohraniční obce, nařídila izraelská armáda evakuaci města. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že se příkaz dotkl asi čtvrt milionu lidí. Z oblasti se přitom po jejím dobytí na začátku dubna vojáci stáhli, podle médií a zahraničního zpravodaje ČT současná situace naznačuje, že místo znovu ovládli teroristé hnutí Hamás. Židovský stát město nyní bombarduje a zřejmě do něj opět vstoupí i armáda.
Izrael nařídil evakuaci Chán Júnisu v Gaze
Izraelská armáda v pondělí nařídila hromadnou evakuaci východní části města Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Podle pokynu izraelských vojáků se obyvatelé oblasti mají přesunout k humanitárním zónám.
Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai zveřejnil na sociální síti X mapu města, na níž jsou označeny všechny oblasti, ze kterých by se civilisté měli evakuovat. „Pro vlastní bezpečí se musíte okamžitě přesunout k humanitární zóně,“ stojí v příspěvku. Mezi dotčená místa patří například předměstí Karára. Příkaz k evakuaci se v jižní části Pásma Gazy dotkl přibližně 250 tisíc lidí, tvrdí podle agentury AFP UNRWA.
Izrael tak učinil poté, co v pondělí ráno z města zamířilo asi dvacet raket na izraelské pohraniční obce. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka byl útok, který je připisován Palestinskému islámskému džihádu, největší salvou vypálenou za několik týdnů, či dokonce měsíců a směřoval na pohraniční oblasti Izraele.
Po pondělní evakuaci města se v úterý ráno ozvaly nálety izraelských bomb. Není jisté, jestli bude opět následovat vpád armády do Chán Júnisu, podle zpravodaje se to ale očekává.
Izrael přitom dříve vojenskou operaci v Chán Júnisu, která trvala od ledna do dubna, ukončil a z města naprostou většinu svých jednotek stáhl. Výzva by tak podle médií mohla naznačovat, že se v oblasti znovu seskupily jednotky teroristického hnutí Hamás.
Islamisté se reorganizují v místech uvolněných izraelskou armádou
Podle Borka se Izrael z Chán Júnisu a jihu Pásma Gazy stáhl proto, že „patrně není schopen z hlediska početnosti armády a ekonomické náročnosti trvale udržovat početný okupační kontingent přímo v hustě zalidněných oblastech“. Druhým důvodem může být i to, že chtěl uvolnit město, aby se tam mohli přesídlit civilisté prchající z Rafahu. Krátce poté, co Izrael město opustil, z něj ale útočníci vyslali rakety na Izrael.
A tato situace se opět opakuje. „Islamisté okamžitě využijí veškerá místa uvolněná izraelskou armádou,“ podotkl Borek. I proto Izrael v poslední době praktikuje postup, že po zničení Hamásu a jeho vojenské infrastruktury se stáhl a poté do oblasti vstupuje znovu. „V posledních týdnech jsme to viděli ve čtvrti Šudžája na severu Pásma Gazy. Je to výsledkem dlouhotrvajícího dilematu, kdy Izraeli není dovoleno, aby trvale okupoval Pásmo Gazy, možná toho ani není sám schopen, (...) ale zároveň právě z těch uvolněných míst přicházejí nové útoky,“ shrnul zpravodaj.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po pondělním útoku zopakoval, že židovský stát hodlá zneškodnit i poslední zbytky ozbrojenců Hamásu. „Blížíme se ke konci fáze likvidace teroristické armády Hamásu,“ uvedl.
Izrael zahájil vojenskou operaci v Pásmu Gazy v reakci na teroristický útok Hamásu z loňského 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí a dalších asi 250 jich bylo odvlečeno jako rukojmí na palestinské území. Úřady ovládané Hamásem tvrdí, že izraelští vojáci už zabili téměř 38 tisíc Palestinců, zranění jich utrpělo na 87 tisíc.
Bilance uveřejňovaná palestinskými úřady nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci Hamásu. Počty není možné kvůli válce nezávisle ověřit, Světová zdravotnická organizace (WHO) ale v červnu uvedla, že údaje považuje za věrohodné. Netanjahu opakovaně tvrdí, že izraelští vojáci útočí pouze na teroristy, nikoli na civilisty. Prohlásil, že se armádě už podařilo zneškodnit na 14 tisíc teroristů.