Ukrajinští uprchlíci by mohli v Polsku přijít o finanční podporu

Nahrávám video
Události: Napjaté vztahy Varšavy a Kyjeva
Zdroj: ČT24

Varšava odmítla v Radě EU prodloužit ochranu uprchlíkům z Ukrajiny. Směrnice nakonec prošla i proti vůli polské vlády. Ta v předvolební kampani nasadila vůči Kyjevu ostrý tón. Oznámila také, že od nového roku zřejmě přestane uprchlíkům vyplácet finanční podporu. To může jejich život v zemi zkomplikovat, soudí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Ukrajinská uprchlice Katia Škurativská si po několika měsících v Polsku našla práci. Pomáhá v charitě, v provizorní škole pro ukrajinské děti. Na začátku jí finančně vypomohl stát. „Bylo to 300 zlotých (1500 korun) jednorázově a později jsem dostávala i přes 500 zlotých (2500 korun) na dítě,“ vypočítává. 

Dokud neměla práci, mohla jako matka čerpat v přepočtu asi 200 korun denně na bydlení. Polská vláda nyní dala najevo, že tyto dávky neprodlouží. „Pomoc měla dočasný charakter. Skončí zřejmě na počátku příštího roku,“ uvedl mluvčí polské vlády Piotr Müller.

Tlak na přijetí práce

Vládní příspěvky už nehrají tak výraznou roli a podle šéfa organizace Inteuro Kryziska Kality docházelo k jejich zneužívání, i samotnými Poláky. „Ten systém měl své vady. Chceme-li jim pomoci, sežeňme jim práci,“ říká Kalita. 

V Polsku zůstává zhruba jeden milion ukrajinských uprchlíků. Na sedmdesát procent z nich práci už má a bez finanční pomoci se obejde, uvádí zpravodaj ČT. „Ale podle nás je tady odhadem dalších asi 300 tisíc lidí z kategorie těch nejohroženějších. A právě oni ukončením finanční pomoci utrpí. Jde o matky s dětmi do sedmi let, starší a invalidy,“ říká vedoucí projektů Polského centra mezinárodní pomoci Zofia Kwoleková.

Protiukrajinská rétorika je vyhrocená

Experti upozorňují na vyhrocenou protiukrajinskou rétoriku před volbami. Vláda ještě může otočit. „Vždyť ani nevíme, kdo bude po 15. říjnu vládnout. Všechny scénáře jsou otevřené,“ podotýká expert na migraci a profesor Varšavské univerzity Maciej Duszczyk. 

Problém s neochotou financovat pomoc Ukrajincům se nyní týká i různých sbírek a charit, včetně té, ve které pracuje Škurativská. Z roku na rok jim ubyly skoro tři čtvrtiny dřívějších soukromých dárců, doplňuje zpravodaj Papadopulos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...