Unie se dohodla na daňových pravidlech pro velké firmy. Podle kritiků jsou slabá

Státy Evropské unie se v úterý večer dohodly s Evropským parlamentem (EP) na nových pravidlech, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům velkých firem. Společnosti podnikající ve více státech budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních ve všech jednotlivých zemích. Nevládní organizace jako Transparency International směrnici kritizovaly jako neúčinnou, neboť se nevztahuje na většinu zemí světa.

Zákonodárci evropského bloku vyjednávali o transparentnějších daňových pravidlech pro velké firmy od chvíle, kdy je v roce 2016 navrhla Evropská komise (EK). Podle dohodnutého kompromisu budou muset společnosti se ziskem nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) zveřejňovat údaje o zaplacených daních, data o počtu zaměstnanců a další údaje podle jednotlivých zemí, v nichž působí.

„Tato dohoda ukazuje, že jsme průkopníky v otázkách daňové a firemní transparentnosti,“ prohlásila socialistická členka europarlamentního vyjednávacího týmu Evelyn Regnerová.

Bilionové ztráty

Podle portugalského předsednictví EU, které vyjednávalo za členské státy, jsou nová pravidla důležitá zejména s ohledem na ekonomickou krizi způsobenou pandemií. Kvůli tomu, že velké firmy často obcházejí svou daňovou povinnost, přicházejí podle unijních odhadů země EU zhruba o 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) ročně.

„V době, kdy se naši občané potýkají s důsledky pandemické krize, je důležitější než kdy dříve vyžadovat smysluplnou finanční transparentnost týkající se této praxe,“ prohlásil portugalský ministr hospodářství Pedro Siza Vieira.

Pokud dohodu v příštích měsících potvrdí ministři unijních zemí a plénum europarlamentu, začnou pravidla platit v roce 2023.

Nespokojenost

Nevládní organizace však označují dohodnutá pravidla za slabá. Vztahují se totiž pouze na země EU a státy ze seznamu takzvaných daňových rájů, na němž figurují dvě desítky zemí. Na podnikání ve zbytku světa nebude mít úprava vliv.

„Navrhovaná norma je v této podobě téměř zbytečná,“ uvedla Elena Gaitaová z organizace Transparency International zabývající se mimo jiné daňovou transparentností. EP i státy by podle ní měly kompromis v hlasování odmítnout a vyjednat zcela nový.

Chiara Putaturová z charitativní organizace Oxfam poznamenala, že velké firmy budou moci své zisky nadále utajovat a odvádět výhodné daně například na Bermudách, Kajmanských ostrovech či ve Švýcarsku. Dohoda navíc podle ní poskytuje firmám pětiletou lhůtu na nezveřejňování některých citlivých informací.

Zákonodárci přes kritiku vidí v návrhu zlepšení současného stavu. Podle europoslankyně Regnerové je to „pouze začátek na cestě k větší daňové a finanční transparentnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 9 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
včera v 20:12

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...