Unie se dohodla na daňových pravidlech pro velké firmy. Podle kritiků jsou slabá

Státy Evropské unie se v úterý večer dohodly s Evropským parlamentem (EP) na nových pravidlech, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům velkých firem. Společnosti podnikající ve více státech budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních ve všech jednotlivých zemích. Nevládní organizace jako Transparency International směrnici kritizovaly jako neúčinnou, neboť se nevztahuje na většinu zemí světa.

Zákonodárci evropského bloku vyjednávali o transparentnějších daňových pravidlech pro velké firmy od chvíle, kdy je v roce 2016 navrhla Evropská komise (EK). Podle dohodnutého kompromisu budou muset společnosti se ziskem nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) zveřejňovat údaje o zaplacených daních, data o počtu zaměstnanců a další údaje podle jednotlivých zemí, v nichž působí.

„Tato dohoda ukazuje, že jsme průkopníky v otázkách daňové a firemní transparentnosti,“ prohlásila socialistická členka europarlamentního vyjednávacího týmu Evelyn Regnerová.

Bilionové ztráty

Podle portugalského předsednictví EU, které vyjednávalo za členské státy, jsou nová pravidla důležitá zejména s ohledem na ekonomickou krizi způsobenou pandemií. Kvůli tomu, že velké firmy často obcházejí svou daňovou povinnost, přicházejí podle unijních odhadů země EU zhruba o 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) ročně.

„V době, kdy se naši občané potýkají s důsledky pandemické krize, je důležitější než kdy dříve vyžadovat smysluplnou finanční transparentnost týkající se této praxe,“ prohlásil portugalský ministr hospodářství Pedro Siza Vieira.

Pokud dohodu v příštích měsících potvrdí ministři unijních zemí a plénum europarlamentu, začnou pravidla platit v roce 2023.

Nespokojenost

Nevládní organizace však označují dohodnutá pravidla za slabá. Vztahují se totiž pouze na země EU a státy ze seznamu takzvaných daňových rájů, na němž figurují dvě desítky zemí. Na podnikání ve zbytku světa nebude mít úprava vliv.

„Navrhovaná norma je v této podobě téměř zbytečná,“ uvedla Elena Gaitaová z organizace Transparency International zabývající se mimo jiné daňovou transparentností. EP i státy by podle ní měly kompromis v hlasování odmítnout a vyjednat zcela nový.

Chiara Putaturová z charitativní organizace Oxfam poznamenala, že velké firmy budou moci své zisky nadále utajovat a odvádět výhodné daně například na Bermudách, Kajmanských ostrovech či ve Švýcarsku. Dohoda navíc podle ní poskytuje firmám pětiletou lhůtu na nezveřejňování některých citlivých informací.

Zákonodárci přes kritiku vidí v návrhu zlepšení současného stavu. Podle europoslankyně Regnerové je to „pouze začátek na cestě k větší daňové a finanční transparentnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 8 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 16 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 17 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.