Unie se dohodla na daňových pravidlech pro velké firmy. Podle kritiků jsou slabá

Státy Evropské unie se v úterý večer dohodly s Evropským parlamentem (EP) na nových pravidlech, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům velkých firem. Společnosti podnikající ve více státech budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních ve všech jednotlivých zemích. Nevládní organizace jako Transparency International směrnici kritizovaly jako neúčinnou, neboť se nevztahuje na většinu zemí světa.

Zákonodárci evropského bloku vyjednávali o transparentnějších daňových pravidlech pro velké firmy od chvíle, kdy je v roce 2016 navrhla Evropská komise (EK). Podle dohodnutého kompromisu budou muset společnosti se ziskem nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) zveřejňovat údaje o zaplacených daních, data o počtu zaměstnanců a další údaje podle jednotlivých zemí, v nichž působí.

„Tato dohoda ukazuje, že jsme průkopníky v otázkách daňové a firemní transparentnosti,“ prohlásila socialistická členka europarlamentního vyjednávacího týmu Evelyn Regnerová.

Bilionové ztráty

Podle portugalského předsednictví EU, které vyjednávalo za členské státy, jsou nová pravidla důležitá zejména s ohledem na ekonomickou krizi způsobenou pandemií. Kvůli tomu, že velké firmy často obcházejí svou daňovou povinnost, přicházejí podle unijních odhadů země EU zhruba o 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) ročně.

„V době, kdy se naši občané potýkají s důsledky pandemické krize, je důležitější než kdy dříve vyžadovat smysluplnou finanční transparentnost týkající se této praxe,“ prohlásil portugalský ministr hospodářství Pedro Siza Vieira.

Pokud dohodu v příštích měsících potvrdí ministři unijních zemí a plénum europarlamentu, začnou pravidla platit v roce 2023.

Nespokojenost

Nevládní organizace však označují dohodnutá pravidla za slabá. Vztahují se totiž pouze na země EU a státy ze seznamu takzvaných daňových rájů, na němž figurují dvě desítky zemí. Na podnikání ve zbytku světa nebude mít úprava vliv.

„Navrhovaná norma je v této podobě téměř zbytečná,“ uvedla Elena Gaitaová z organizace Transparency International zabývající se mimo jiné daňovou transparentností. EP i státy by podle ní měly kompromis v hlasování odmítnout a vyjednat zcela nový.

Chiara Putaturová z charitativní organizace Oxfam poznamenala, že velké firmy budou moci své zisky nadále utajovat a odvádět výhodné daně například na Bermudách, Kajmanských ostrovech či ve Švýcarsku. Dohoda navíc podle ní poskytuje firmám pětiletou lhůtu na nezveřejňování některých citlivých informací.

Zákonodárci přes kritiku vidí v návrhu zlepšení současného stavu. Podle europoslankyně Regnerové je to „pouze začátek na cestě k větší daňové a finanční transparentnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 17 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...