Vít Hradil strana 2 z 3

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak meziročně zvýšilo a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 procenta, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 procenta se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 procenta. ČSÚ také uveřejnil, že klesla průmyslová výroba a v záporné bilanci se v červenci ocitl zahraniční obchod.

Meziroční růst cen většiny výrobců v Česku v červenci opět zpomalil, v zemědělství se pak prohloubil pokles cen. V průmyslu ceny proti loňskému červenci stouply o 1,4 procenta po červnovém nárůstu o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziročně o 4,8 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 5,6 procenta. Ceny v zemědělství v meziročním srovnání klesly o 14,3 procenta, zatímco v červnu to bylo 13,8 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových patnácti procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o dvě desetiny procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.

Loni takzvaná minimální důstojná mzda podle propočtů dosáhla necelých jedenačtyřiceti tisíc korun. Suma je podle Platformy pro minimální důstojnou mzdu vyčíslená tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, jeho volný čas i menší spoření. Za rok se tato částka zvýšila zhruba o deset tisíc korun. Podle platformy na takové peníze nedosáhne třiašedesát procent pracovních úvazků. Situaci by podle ní mohlo zlepšit například větší rozšíření kolektivního vyjednávání zaměstnanců. O tématu v Událostech, komentářích debatovali Jan Bittner z platformy a ekonom Vít Hradil.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.

Maloobchodní tržby v Česku v lednu už devátý měsíc v řadě zaznamenaly meziročně pokles. Ten ale zpomalil z prosincových revidovaných 8,1 procenta na 7,7 procenta. V úterý to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby v maloobchodě mírně vzrostly, a to o 0,3 procenta.

Senioři rozumí tomu, že se důchody musí zvyšovat pomaleji a že je třeba se podílet na úsporách státního rozpočtu, řekla ČT předsedkyně Seniorů České republiky Jana Ouředníčková. Podle ní je ale potřeba nastavit takovou minimální hranici, aby lidé v penzi dokázali pokrýt náklady. Opoziční ANO chtělo o mimořádné valorizaci důchodů původně v úterý jednat s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), nakonec ale požádalo o odložení schůzky. Nižší červnovou valorizaci už schválila sněmovna i Senát. Ve středu se má prezident Petr Pavel rozhodnout, zda předlohu podepíše, nebo se ji rozhodne vetovat a vrátit zpátky k projednaní dolní komoře.

Nezaměstnanost v Česku letos v únoru stagnovala, když stejně jako v lednu činila 3,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo ke konci února asi 282 500, což bylo zhruba o 550 méně než před měsícem. Počet volných míst oproti lednu stoupl přibližně o dva tisíce na téměř 283 100. Loni v únoru byla nezaměstnanost nižší, a to 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 263 400 lidí a volných míst bylo 363 900.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky a v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září dosahovalo číslo rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.

Dodavatelé energií začali zohledňovat příspěvek přes takzvaný úsporný tarif. Část z nich už o tom odběratele informuje pomocí SMS, e-mailů nebo dopisů. Přestože je úsporný tarif automatický, řada lidí se teď dotazuje, jestli kvůli němu mají něco dělat, případně nerozumějí formě této podpory. Informační linky energetických společností jsou tak zcela vytížené.

Průměrná mzda v Česku za druhé čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. Klesá už tři čtvrtletí po sobě. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z okolních zemí propadly reálné mzdy ve druhém kvartálu nejvíce. Analytici uvedli, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993. Růst reálných mezd čekají až příští rok.

Třetí odvětví, na které by se mohla vztahovat daň z mimořádných zisků, jsou výrobci a distributoři pohonných hmot. Vyplývá to z materiálu Národní ekonomické rady vlády (NERV), o kterém večer jednají členové rady s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by vláda měla rozhodnout do 10. září.

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Tržby v českém maloobchodě zaznamenaly v květnu výrazně větší propad, než analytici předpokládali. Květnové výsledky tak zřejmě podle nich značí změnu spotřebitelského chování, kdy se začala projevovat vysoká inflace a lidé začali šetřit. Maloobchodníky čekají poklesy i v následujících měsících, týkat se budou většiny zboží. Méně by se mohly projevit u potravin, s propadem poptávky by naopak měla počítat kultura. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.