Vít Hradil strana 3 z 3

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Nezaměstnanost v Česku v červenci zůstala stejně jako předchozí měsíc na hodnotě 3,7 procenta, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Předtím čtyři měsíce v řadě klesala. Počet uchazečů o práci se oproti červnu snížil o 1124 na 272 178, ve srovnání s loňským červencem je nezaměstnaných bezmála o 7500 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Podle analytiků nezaměstnanost neporoste ani v dalších měsících.

Podíl nezaměstnaných v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta, uvedla na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti dubnu zhruba o 12 100 na 285 822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346 604.

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o devět tisíc na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než deset tisíc. Meziročně přibylo skoro 44 tisíc nezaměstnaných.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Až covidová epidemie zvrátila trend, který začal po roce 1989. Vklady firem v bankách tak loni v červenci byly poprvé vyšší než čerpané úvěry. A potvrzují to i poslední známé údaje z letošního února. Převis činil 107 miliard korun. Analytici upozorňují, že tato vyčkávací taktika mnohých firem je vzhledem k situaci na trhu pochopitelná, ale s přihlédnutím ke konkurenci by neměla trvat příliš dlouho.

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 procenta, je to druhý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie, uvedla ve středu na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). V únoru byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta. V březnu bylo podle ministryně v evidenci úřadu práce 306 616 uchazečů. Úřad práce v tiskové zprávě uvedl, že situace na pracovním trhu je i přes pandemii koronaviru stabilní.

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 125,2 miliardy korun z únorových 86,1 miliardy. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší březnový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci března vykázal rozpočet schodek 44,7 miliardy korun.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun z lednových 31,5 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší únorový výsledek od vzniku České republiky, loni v únoru byl schodek 27,4 miliardy korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 procenta, a výdaje naopak vzrostly o 18,1 procenta.

Průmyslová výroba v Česku v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla i produkce aut a meziročně klesla o 7,7 procenta také stavební výroba. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěru roku ale průmysl rostl, v prosinci produkce meziročně stoupla o půl procenta. Podle analytiků právě on ekonomiku loni uchránil před ještě hlubším propadem.

Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových čtyř procent. V evidenci úřadů práce bylo 309 tisíc lidí, meziměsíčně o zhruba sedmnáct tisíc více. Zároveň přibylo i volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 325 tisíc, tedy téměř o sedm tisícovek více než na konci loňského roku, informuje Úřad práce. Podle něj ale v lednu nezaměstnanost roste pravidelně, i bez ohledu na současnou koronavirovou pandemii. Analytici upozorňují, že nezaměstnanost poroste dál.

Trh s bydlením na rozdíl od celé řady dalších oblastí ekonomiky pandemie moc nepoznamenala. Poptávka po bydlení zůstala loni obrovská, což se odrazilo i v rekordním objemu nově poskytnutých hypoték i v pokračujícím silném růstu cen bytů – Česko se v rámci EU dokonce drží na předních místech. Na druhou stranu průzkum Eurostatu ukazuje, že stále velká část Čechů žije jako „sardinky“, byť tento podíl klesá, a to navzdory rostoucí ceně. Přinášíme pohledy ekonomů i developerů, jak moc se bude v dohledné době bydlení v Česku měnit a jaké jsou aktuální trendy.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října 271 685 nezaměstnaných, nejméně od letošního června. Zároveň je to nejvyšší říjnová hodnota od roku 2016. Vyplývá to z aktuálních dat Úřadu práce ČR. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí. Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde.

Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalil také meziroční propad stavební výroby, přebytek zahraničního obchodu v červenci pak vzrostl.

Průmyslová výroba v Česku v červnu zpomalila meziroční pokles na 11,9 procenta z květnových 25,7 procenta. K lepšímu výsledku přispělo oživení výroby aut. V meziměsíčním srovnání byla červnová průmyslová produkce vyšší o 13,4 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů se průmysl zotavuje, čísla jsou nad jejich očekáváními a situace se bude dál zlepšovat, i když na úroveň před pandemií se dostane až v roce 2022. Stavebnictví v červnu dále pokračovalo v propadu, kleslo o 11,5 procenta.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta, vyplývá z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Podle analytiků jde sice o nejhorší výsledek v historii, ale rozhodně ne tragický, hodnota je totiž nakonec příznivější, než očekávali. Navíc ekonomika by měla už ve třetím čtvrtletí vykázat mezičtvrtletní růst, dodávají.

Německá ekonomika letos kvůli koronavirové krizi klesne dvouciferným procentním tempem, tedy minimálně o deset procent. Předpověděla to Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK), která je tak mnohem pesimističtější než tamní vláda. Zároveň by škody způsobené pandemií nemoci covid-19 mohly uvrhnout do platební neschopnosti až 29 tisíc firem, vyplývá z průzkumu společnosti CRIF Bürgel. Na druhou stranu se v květnu už druhý měsíc za sebou zvýšila důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku, jak ukázal průzkum institutu ZEW.

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Letošní únorový výsledek je nejhorší od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí.

Průmyslová výroba v září vzrostla meziročně o 4,9 procenta po srpnovém poklesu o 3,8 %. K růstu přispěla především výroba aut a elektrických zařízení.  Také za přebytkem zahraničního obchodu stojí především vývoz aut – ten meziročně stoupl v září o 14,4 miliardy na 25,1 miliardy korun.  A k růstu se vrátila i stavební výroba – meziročně o  2,9 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po očištění o počet pracovních dní ale byla průmyslová produkce meziročně nižší o 0,6 % a podle analytiků tuzemský průmysl vlastně stagnuje pod vlivem poklesu v Německu.