Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o devět tisíc na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než deset tisíc. Meziročně přibylo skoro 44 tisíc nezaměstnaných.
Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla. Podle Maláčové pomohl i Antivirus
„S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací,“ sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. „Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech,“ doplnil.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. „Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst,“ sdělila.
Vývoj nezaměstnanosti
Pandemie nemoci covid-19, kvůli níž byly v Česku od loňského března opakovaně omezovány služby, obchod, kultura, sport či cestování, se podle Úřadu práce na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje.
„Ta dosahuje přibližně polovičních hodnot oproti nejvyšší nezaměstnanosti z doby poslední hospodářské krize,“ sdělila mluvčí úřadu Kateřina Beránková. V letech 2010 a 2011, kdy se celý svět potýkal s hospodářskou krizí, byla v dubnu česká nezaměstnanost na číslech kolem devíti procent.
„V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat,“ sdělil ředitel úřadu Najmon. „Například v gastronomii, cestovním ruchu nebo lázeňství totiž zaměstnavatelé vyčkávají na další postup při rozvolňování protiepidemických opatření. Už nyní ale začínají někteří z nich nabízet prostřednictvím Úřadu práce ČR volná pracovní místa pro číšníky nebo kuchaře,“ uvedl.
Zaměstnavatelé poptávají zejména lidi s nižším vzděláním
Průměrný věk nezaměstnaných letos v dubnu činil 42,9 roku. Bez práce byli nejčastěji lidé se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Struktura nezaměstnaných se oproti loňsku výrazněji nezměnila.
Zaměstnavatelé u naprosté většiny nabízených volných míst poptávají nyní právě lidi s nižším vzděláním. Podle úřadu nejčastěji hledají pracovníky v oblasti výroby a výstavby. Zájem mají o stavební či montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocné pracovníky, uklízeče, řidiče nebo zedníky.
GALERIE
Nezaměstnanost v krajích v dubnu 2021
Nezaměstnanost poklesla v dubnu meziměsíčně ve všech krajích kromě Ústeckého, kde stagnovala. Právě v Ústeckém kraji a také v Karlovarském je nyní podíl nezaměstnaných nejvyšší z celého Česka, a to shodně šest procent.
Nejnižší je naopak nadále nezaměstnanost v Pardubickém kraji, kde v dubnu klesla na 2,8 procenta. Podle úřadu se ve srovnání s loňskem rozdíly mezi regiony prohloubily. Zatímco letos je mezi kraji s nejnižší a nejvyšší nezaměstnaností rozdíl 3,2 procentního bodu, loni v dubnu činil rozdíl jen 2,6 bodu.
Mezi jednotlivými okresy byla v dubnu nezaměstnanost nejnižší na Pelhřimovsku a Rychnovsku s 1,9 procenta. Nejvyšší zůstává dlouhodobě na Karvinsku, kde dosáhla v dubnu 9,3 procenta. Na Karvinsku je také největší konkurence na pracovním trhu, když na jedno volné místo připadá v průměru 12,5 uchazeče. Nejméně uchazečů na jedno pracovní místo je v okresech Tachov a Praha-východ, a to 0,1.
Situace na trhu práce je podle analytiků příznivá díky podpoře vlády
Údaje o dubnové nezaměstnanosti podle analytiků ukazují, že situace na trhu práce zůstává příznivá. Důvodem je především vládní podpora zaměstnanosti. Pokles nezaměstnanosti byl totiž ve srovnání s předchozími roky znatelně menší, upozornili ekonomové.
„Český trh práce evidentně nadále prochází pandemií bez větší viditelné újmy. Dubnový pokles nezaměstnanosti byl přesto znatelně slabší, než bývá v této roční době obvyklé,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Kromě pokračujících vládních programů na podporu zaměstnanosti lze příznivý vývoj na trhu práce přičíst i kondici, ve které pracovní trh do pandemie vstupoval, odolnosti českého průmyslu, ale i odlivu zahraničních pracovníků.
„Je až s podivem, jak český trh práce zůstává stabilní a lidé ze služeb zasažených pandemií se poměrně pružně přesouvají do jiných oborů. Samozřejmě je nízká nezaměstnanost do jisté míry nadopovaná vládními penězi, které mnohdy udržují i místa, jež by při přirozeném vývoji ekonomiky zanikla,“ uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková. Očekává, že nezaměstnanost do budoucna pozvolna poroste. „Nezaměstnanost se bude letos pohybovat okolo pěti procent, což není pro ekonomiku žádná katastrofa,“ dodala.
Podle Hradila se ovšem i v nadcházejícím období bude situace na trhu práce zlepšovat. „Vládní programy podle našeho odhadu budou postupně prodlužovány, jelikož se volební cyklus blíží k termínu parlamentních voleb, a umožnění nárůstu nezaměstnanosti by se jako moto v předvolební kampani příliš dobře nevyjímalo,“ uvedl. Pokles nezaměstnanosti podle něj podpoří i znovuotevírání řady sektorů ekonomiky a teplejší počasí.
I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy údaje samy o sobě zakrývají skutečnost, že stále poměrně nízká úroveň míry nezaměstnanosti je výsledkem masivní podpory trhu práce na dluh z veřejných rozpočtů. „České veřejné rozpočty platí v rámci programů typu Antivirus lidi, kteří nepracují naplno, zatímco právě ve stavebnictví, kde by naplno pracovat mohli – a stát by tak nemusel za jejich mzdu utratit ani korunu –, se pracovní síly nedostává. Tato situace není už střednědobě udržitelná,“ uvedl.
„Ekonomika stagnuje, veřejné dluhy rostou rychleji než nedůvěra ve vládu, ale nezaměstnanost se stále drží velmi nízko. Čím déle bude tento ekonomický nesmysl pokračovat, tím horší pád do krize nás čeká,“ varuje výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
Podle generálního ředitele české pobočky poradenské společnosti Randstad Jaceka Kowalaka zahýbalo pracovním trhem rychlé nasazení moderních technologií do firem. „Na jedné straně otevřelo dveře ke vzniku nových pozic a zvýšilo již tak rostoucí poptávku po lidech s technickým zaměřením, na straně druhé pak snížilo poptávku po některých typech pracovníků. Zároveň zkušenost z pandemie otřásla jistotami lidí a nyní pozorujeme poměrně silný trend neochoty kvalifikovaných lidí měnit práci,“ uvedl.