Senioři rozumí tomu, že se důchody musí zvyšovat pomaleji a že je třeba se podílet na úsporách státního rozpočtu, řekla ČT předsedkyně Seniorů České republiky Jana Ouředníčková. Podle ní je ale potřeba nastavit takovou minimální hranici, aby lidé v penzi dokázali pokrýt náklady. Opoziční ANO chtělo o mimořádné valorizaci důchodů původně v úterý jednat s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), nakonec ale požádalo o odložení schůzky. Nižší červnovou valorizaci už schválila sněmovna i Senát. Ve středu se má prezident Petr Pavel rozhodnout, zda předlohu podepíše, nebo se ji rozhodne vetovat a vrátit zpátky k projednaní dolní komoře.
Důchody mají při mimořádné červnové valorizaci vzrůst podle novely v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo průměrně o 1770 korun. Kabinet snížení zdůvodňuje snahou o stabilizaci veřejných financí v letošním roce i v dalších letech. Podle opozice jsou omezení červnové valorizace i postup projednávání protiústavní.
Podle Ouředníčkové většina seniorů chápe, že se důchody musí zvyšovat pomaleji. „Chápe to z toho pohledu, že zkrátka musíme v současné době šetřit. Nicméně pohled na to rozhodně nemají stejný,“ řekla s tím, že odlišně věc vidí jinak ti, kteří mají důchody podprůměrné. „A těch je samozřejmě více než těch, kteří je mají nadprůměrné,“ podotkla.
U některých tak podle ní převládá pocit nespravedlnosti. „Protože oni opravdu celý život těžce pracovali – v letech, kdy nebyla ještě nezaměstnanost, kdy to zkrátka byla povinnost, často v těžkých manuálních profesích a po roce 1989 neměli nějakou velkou možnost si udělat finanční rezervy na to opravdové stáří,“ vysvětlila. Tito lidé tak podle Ouředníčkové většinou míní, že valorizace by měla být v původní výši a stejná pro všechny.
Na nerovnost upozornil i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Mně přijde, že na těch mimořádných valorizacích je nejvíce nebezpečné to, jakým způsobem se rozpouštějí do těch dvou složek důchodů – do té základní, která je stejná pro všechny, a do té procentuální, která vychází z odvodů. To znamená, že více pomáhá těm, kteří mají vyšší bývalé příjmy, a tudíž i vyšší důchody,“ vysvětlil.
Jak dál?
Ministerstvo práce aktuálně probírá několik návrhů, jak s mimořádným zvyšováním důchodů do budoucna postupovat. Možnostmi jsou úplné zrušení mimořádné valorizace a dorovnávání důchodů jednou za rok v pravidelných lednových valorizacích, jednorázové vyplácení pět tisíc korun všem v případě vysoké inflace nebo snížení valorizace inflace na polovinu, přičemž dnes je standardní valorizační mechanismus nastaven na celou inflaci.
Za nejschůdnější variantu Ouředníčková označila třetí možnost. Podle ní by senioři určitě souhlasili s tím, že je třeba se podílet na úsporách státního rozpočtu. „Takže si myslím, že snížená částka proti inflaci by pro ně byla schůdná. Ale je to ještě pořád také o tom, mít nějakou hranici pro ten minimální důchod pro lidi, kteří mají odpracovaný potřebný počet let na důchod,“ zdůraznila. Podle ní je důležité, aby lidé měli takový důchod, aby jím mohli pokrýt výdaje.
Variantu poloviny inflace vnímá jako nejschůdnější i Hradil. Možnost pěti tisíc je podle něj problematická v tom, že jde o fixní částku. „Jakmile napíšete do zákona nějakých pět tisíc korun, tak je jasné, že dříve nebo později se k tomu musíte vrátit, protože pět tisíc už neznamená to, co dřív,“ zdůvodnil.
Rada: Nižší valorizace znamená do roku 2030 omezení výdajů o 250 miliard
Národní rozpočtová rada ve svém posledním stanovisku k fiskální a rozpočtové politice uvedla, že snížení mimořádné valorizace penzí by do roku 2030 znamenalo omezení růstu výdajů celkem zhruba o 250 miliard korun, ročně asi o 0,36 procenta hrubého domácího produktu. Výsledná podoba přidání tak bude mít vliv na rozpočty a dluhy státu pro příští roky.
Podle rozpočtové rady je pro růst deficitu rizikem i snížená valorizace, nejen ta původní. Přidaná částka se totiž stává součástí penze a pravidelně s ní při každém navyšování také roste. Výdaje se tak dál zvedají. Výsledná podoba červnového přidání tedy velmi výrazně ovlivní stav rozpočtu i v dalších letech, podotkla rada.
Loni do penzí putovalo asi 595 miliard korun. Letos by to mohlo být zhruba o sto miliard více. Skoro tak vysoký může být ale i deficit systému důchodového pojištění.
V nájmu nebo v domově
Situaci seniorů podle Ouředníčkové velmi ovlivňuje to, zda například žijí v domovech, kde mají jisté jídlo a bydlení a v nedostatku jim povinnou částku doplácejí kraje prostřednictvím příspěvků od státu. Ti, kteří bydlí alespoň v páru ve vlastních domech či bytech a blíží se průměrnému důchodu, podle ní taktéž dokážou vyjít. „Horší je samozřejmě situace u těch, kteří už jsou sami. Úplně nejhorší u těch, kteří bydlí v nájemním bydlení,“ podotkla.
Senioři si v případě nouze mohou žádat o státní podporu. Někteří tak činí, řada z nich ale nikoliv. „Mnoho lidí vnímá pobírání sociálních příspěvků jako projev vlastní neschopnosti. A právě ti nejstarší, kteří mají oprávněný pocit, že ve svém životě udělali vše, co měli, dlouho pracovali, vychovali děti, tak že by dnes neměli stát v řadě čekatelů na nějakou sociální dávku. Je to pro ně etický problém,“ vysvětlila.
