Loni takzvaná minimální důstojná mzda podle propočtů dosáhla necelých jedenačtyřiceti tisíc korun. Suma je podle Platformy pro minimální důstojnou mzdu vyčíslená tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, jeho volný čas i menší spoření. Za rok se tato částka zvýšila zhruba o deset tisíc korun. Podle platformy na takové peníze nedosáhne třiašedesát procent pracovních úvazků. Situaci by podle ní mohlo zlepšit například větší rozšíření kolektivního vyjednávání zaměstnanců. O tématu v Událostech, komentářích debatovali Jan Bittner z platformy a ekonom Vít Hradil.
Na takzvanou minimální důstojnou mzdu nedosáhne víc než polovina zaměstnanců, tvrdí analytici
11 minut
Události, komentáře: Důstojná mzda v Česku
Sám koncept důstojné mzdy má řadu odpůrců. Moderátorka zmínila například tweet Miroslava Kalouska (TOP 09), který napsal, že v tržní ekonomice je důstojná mzda taková, jaká je cena dané pracovní síly na pracovním trhu. Odvíjí se od nabídky a poptávky, nikoliv od „blouznivé představy“ naplňování životní úrovně. Podle něj člověk nemůže mít vyšší životní úroveň, než na jakou si vydělá.
„Je otázka, jestli se dál budeme bavit o mzdě jako o něčem, co je individuální úděl každého člověka bez toho, aniž by na to mělo vliv cokoliv dalšího,“ poznamenal k tomu Bittner z Vysoké školy ekonomické v Praze zastupující Platformu pro minimální důstojnou mzdu.
„Mzda je přeci jenom ovlivňovaná institucemi na trhu práce, činností vlády, legislativou a je samozřejmě ovlivňovaná i tím, do jaké míry má daný zaměstnanec, respektive zaměstnanci v podniku, sektoru nebo celé ekonomice, vyjednávací pozici,“ doplnil ekonom.
Minimální důstojná mzda
V EU dostávají zaměstnanci větší podíl vyprodukovaného bohatství
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil připustil, že jedna věc je to, co trh dovoluje zaměstnancům si vyžádat. Něco jiného je, co společnost považuje za „důstojné nebo žádoucí“. Mzdová úroveň v České republice je častým támatem, protože v rámci Evropské unie Češi nejsou přepláceni, připustil Hradil.
„Když se podíváme na podíl hrubého domácího produktu (HDP), to znamená toho bohatství, co ekonomika vyprodukuje za jeden rok, kolik z toho přistane zaměstnancům? U nás to vychází na nějakých čtyřiačtyřicet procent, což v rámci Evropy je docela hluboko pod průměrem,“ doplnil ekonom.
„My jsme asi devatenáctí z těch sedmadvaceti zemí EU. Evropský průměr je asi sedmačtyřicet procent. To znamená, že evropský zaměstnanec si přijde na větší podíl bohatství, které ekonomika vytvoří,“ prohlásil Hradil.
Podle jeho názoru se v tom odráží struktura ekonomiky a nízká přidaná hodnota práce. „Což lze převést na to, že zaměstnanec dělá snáze zastupitelné činnosti, než je tomu v západní Evropě,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Nevyužité kolektivní vyjednávání
„My jsme v rámci prezentace aktualizované částky důstojné mzdy upozorňovali na jedno velké téma, které si myslím, že není jediné vysvětlení, ale je to určitě důležitý prvek. To je role zaměstnanců ve vyjednávání o mzdách,“ uvedl Bittner.
Podle něj se jedná především o kolektivní vyjednávání, které v Česku není dostatečně využité. V Česku je pokryto kolektivními smlouvami pouze pětatřicet procent zaměstnanců, což je hluboko pod průměrem EU.
Minimální důstojná mzda
