Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak meziročně zvýšilo a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.
Nejvyšší zadlužení v EU vykazuje nadále Řecko, kde to bylo 166,5 procenta HDP, následuje Itálie s hodnotou 142,4 procenta a Francie, kde zadlužení dosáhlo 111,9 procenta. Nad sty procenty v poměru k výkonu ekonomiky je celkem v šesti unijních zemích. Naopak nejnižší zadlužení mělo na konci druhého čtvrtletí Estonsko s hodnotou 18,5 procenta, dále Bulharsko a pak Lucembursko.
Státní dluh za celou EU se ke konci druhého čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,67 bilionu eur (více než 337 bilionů korun), zatímco před rokem přesahoval 13,15 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl nad 3,15 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve přesahoval 2,79 bilionu korun.
Zadlužení EU se snížilo i proti konci prvního čtvrtletí, kdy činilo 83,4 procenta HDP. V České republice zadlužení ke konci března činilo 44,5 procenta. Co se pouze eurozóny týče, její zadlužení se ve druhém čtvrtletí snížilo na 90,3 procenta z hodnoty 90,7 procenta na konci prvního čtvrtletí a 93,5 procenta před rokem.
Deficit veřejných financí EU jako celku pak ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl 3,2 procenta HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,3 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 3,3 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 a 1998, kdy činilo devět procent HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. Od té doby až do pandemie zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP.
Horská: Problém je rozdíl mezi příjmy a výdaji
„Problém je dvojí, nejen stále velmi doširoka otevřené nůžky mezi výdaji a příjmy. Výdaje jsou stále výrazně vyšší než příjmy. A druhá věc, která s tím souvisí, je stále slabý růst české ekonomiky,“ uvedla členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská.
Zmínila, že pokles výdajů je stále velmi pomalý a představovala by si jej strmější, na druhou stranu je podle ní Česko na dobré cestě. Dodala, že jsme stále jedinou zemí EU, která se přiblížila, ale pak se opět oddálila od předcovidové výkonnosti.
„Problém nejsou jen veřejné finance, ale i ten nerůst české ekonomiky. A to dohromady dává daný výsledek.“
Hradil: Schéma, které tu platilo od revoluce, se vyčerpalo
Analytik Cyrrusu Vít Hradil podotkl, že výsledek je ještě horší, než se zdá. „Když se podíváme na vývoj od začátku pandemie, tedy první kvartál 2020 do roku 2023, tak u nás zadlužení narostlo nejvíce z celé EU – dvanáct procentních bodů,“ uvedl a dodal, že rozhodnutí vlády jsou jen jednou částí, druhou částí je pak podle něj ekonomika, která byla slabá. Zmínil, že od revoluce Česko používalo jednoduché ekonomické schéma.
„Otevřete se světu, máte dost kvalifikovanou pracovní sílu, máte úžasnou geografickou pozici a jediné, co jste potřeboval, to byl kapitál a investice ze zahraničí, to k nám napadalo a my jsme od té doby samospádem rostli. Ten model se ale nyní vyčerpal,“ dodal s tím, že model takto fungoval prakticky třicet let bez práce, ale nyní přestala být pracovní síla levná, stejně tak energie a už nestačí kopírovat, co umí někdo jiný. „Navíc jsme ekonomicky závislí na Německu a tomu se nedaří, takže tohle už nebude dále fungovat.“
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil šedesát procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené ruskou válkou na Ukrajině.
