Důvěra Čechů v ekonomiku klesla. Spíše výkyv, myslí si analytici

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Indikátor důvěry spotřebitelů se v květnu po předchozím čtyřměsíčním růstu snížil o 2,2 bodu na 101,6 bodu. Spotřebitelé jsou pesimističtí zejména v otázce budoucího vývoje hospodářské situace v Česku. „Navíc stále poměrně významně převažuje počet domácností, které hodnotí hůře svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci,“ doplnila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podíl respondentů očekávajících v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně výrazně zvýšil. Počet lidí hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících se naproti tomu téměř nezměnil, stejně jako počet lidí očekávajících zlepšení vlastní finanční situace v příštích dvanácti měsících. Ani podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně téměř nezměnil.

  • Indikátory důvěry jsou ukazatele, které mezi prvními přinášejí informaci o tom, jak se ekonomice daří. 
  • Oproti tradičním makroekonomickým ukazatelům typu průmyslové produkce či HDP jsou k dispozici s menším zpožděním, a tak signalizují informace o vývoji ekonomiky poměrně rychle. Jde však o takzvaně měkké ukazatele, protože neříkají přesně, k jak velkým změnám dochází, ale indikují, zda se situace zlepšuje, či zhoršuje.
  • Nejběžnější indikátory důvěry používané v tuzemsku zveřejňuje měsíčně Český statistický úřad pod názvem „konjunkturální průzkum“, existují však i další obdobné ukazatele.
  • Zdroj: ČBA

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v květnu meziměsíčně snížila o 0,2 bodu na 95,4 bodu. „Za mírným zhoršením ekonomického sentimentu mezi podnikateli v květnu stojí pokles důvěry v odvětví stavebnictví a zejména v průmyslu, kde respondenti, zejména ve zpracovatelském sektoru, čelí nízké poptávce a část z nich v této souvislosti očekává v nejbližších měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ prohlásil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvěra v ekonomiku se meziměsíčně zvýšila mezi podnikateli v odvětví obchodu o 3,7 bodu a mezi podnikateli ve vybraných službách o 1,1 bodu. Naopak ve stavebnictví proti dubnu o 1,2 bodu klesla a v průmyslu byla nižší o dva body.

Výkyv, myslí si analytici

Analytici obecně květnové snížení důvěry mají za jednorázový výkyv, ne začátek obratu k horšímu. Zároveň upozorňují na to, že důvěra, a to zejména spotřebitelská, je na vyšší úrovni než před rokem.

„Aktuální čísla důvěry i přes pokles není nutné hodnotit příliš negativně. Důvěra domácností se oproti minulým rokům stále nachází na podstatně lepší úrovni a signalizuje větší ochotu utrácet. V případě průmyslu je volatilita čísel relativně běžná, a to zejména v části očekávané budoucí výroby,“ zmínil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Zároveň ale upozornil na to, že i jiné ukazatele než průzkum důvěry ukazují, že se situace v průmyslu zlepšuje jen velmi zvolna.

„Aktuální zhoršení nálady v ekonomice spíš chápu jako korekci předchozího optimismu než jako zlom, který by věštil nějaký dramatický obrat. Spíš jde o střet víry v rostoucí poptávku s realitou, kterou představují slabé objednávky,“ okomentoval údaje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Nic se nemění na příběhu české ekonomiky, která bude muset letos spoléhat především na služby, zatímco průmysl bude i nadále ve vyčkávacím módu,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila byla slabá důvěra zejména v průmyslu a stavebnictví očekávatelná, překvapením byl pokles důvěry spotřebitelů. „Ti přitom nereportují, že by se zhoršila jejich aktuální situace, jako spíše jejich očekávání ohledně blízké budoucnosti, kde se kromě celkové ekonomické situace poněkud paradoxně více bojí i nezaměstnanosti, která v nedávné době klesala a zůstává nízká v historickém i evropském srovnání,“ řekl. Výsledek považuje spíš za anomálii a v příštím měsíci očekává opětovné zvýšení důvěry.

„Nálada spotřebitelů mírně ochladla, nicméně indikátor důvěry v ekonomiku se stále nachází výrazně výše než před rokem. Může tak jít pouze o dočasné zmírnění optimismu, který byl tažen zejména poklesem inflace,“ myslí si hlavní analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...