Důvěra Čechů v ekonomiku klesla. Spíše výkyv, myslí si analytici

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Indikátor důvěry spotřebitelů se v květnu po předchozím čtyřměsíčním růstu snížil o 2,2 bodu na 101,6 bodu. Spotřebitelé jsou pesimističtí zejména v otázce budoucího vývoje hospodářské situace v Česku. „Navíc stále poměrně významně převažuje počet domácností, které hodnotí hůře svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci,“ doplnila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podíl respondentů očekávajících v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně výrazně zvýšil. Počet lidí hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících se naproti tomu téměř nezměnil, stejně jako počet lidí očekávajících zlepšení vlastní finanční situace v příštích dvanácti měsících. Ani podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně téměř nezměnil.

  • Indikátory důvěry jsou ukazatele, které mezi prvními přinášejí informaci o tom, jak se ekonomice daří. 
  • Oproti tradičním makroekonomickým ukazatelům typu průmyslové produkce či HDP jsou k dispozici s menším zpožděním, a tak signalizují informace o vývoji ekonomiky poměrně rychle. Jde však o takzvaně měkké ukazatele, protože neříkají přesně, k jak velkým změnám dochází, ale indikují, zda se situace zlepšuje, či zhoršuje.
  • Nejběžnější indikátory důvěry používané v tuzemsku zveřejňuje měsíčně Český statistický úřad pod názvem „konjunkturální průzkum“, existují však i další obdobné ukazatele.
  • Zdroj: ČBA

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v květnu meziměsíčně snížila o 0,2 bodu na 95,4 bodu. „Za mírným zhoršením ekonomického sentimentu mezi podnikateli v květnu stojí pokles důvěry v odvětví stavebnictví a zejména v průmyslu, kde respondenti, zejména ve zpracovatelském sektoru, čelí nízké poptávce a část z nich v této souvislosti očekává v nejbližších měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ prohlásil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvěra v ekonomiku se meziměsíčně zvýšila mezi podnikateli v odvětví obchodu o 3,7 bodu a mezi podnikateli ve vybraných službách o 1,1 bodu. Naopak ve stavebnictví proti dubnu o 1,2 bodu klesla a v průmyslu byla nižší o dva body.

Výkyv, myslí si analytici

Analytici obecně květnové snížení důvěry mají za jednorázový výkyv, ne začátek obratu k horšímu. Zároveň upozorňují na to, že důvěra, a to zejména spotřebitelská, je na vyšší úrovni než před rokem.

„Aktuální čísla důvěry i přes pokles není nutné hodnotit příliš negativně. Důvěra domácností se oproti minulým rokům stále nachází na podstatně lepší úrovni a signalizuje větší ochotu utrácet. V případě průmyslu je volatilita čísel relativně běžná, a to zejména v části očekávané budoucí výroby,“ zmínil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Zároveň ale upozornil na to, že i jiné ukazatele než průzkum důvěry ukazují, že se situace v průmyslu zlepšuje jen velmi zvolna.

„Aktuální zhoršení nálady v ekonomice spíš chápu jako korekci předchozího optimismu než jako zlom, který by věštil nějaký dramatický obrat. Spíš jde o střet víry v rostoucí poptávku s realitou, kterou představují slabé objednávky,“ okomentoval údaje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Nic se nemění na příběhu české ekonomiky, která bude muset letos spoléhat především na služby, zatímco průmysl bude i nadále ve vyčkávacím módu,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila byla slabá důvěra zejména v průmyslu a stavebnictví očekávatelná, překvapením byl pokles důvěry spotřebitelů. „Ti přitom nereportují, že by se zhoršila jejich aktuální situace, jako spíše jejich očekávání ohledně blízké budoucnosti, kde se kromě celkové ekonomické situace poněkud paradoxně více bojí i nezaměstnanosti, která v nedávné době klesala a zůstává nízká v historickém i evropském srovnání,“ řekl. Výsledek považuje spíš za anomálii a v příštím měsíci očekává opětovné zvýšení důvěry.

„Nálada spotřebitelů mírně ochladla, nicméně indikátor důvěry v ekonomiku se stále nachází výrazně výše než před rokem. Může tak jít pouze o dočasné zmírnění optimismu, který byl tažen zejména poklesem inflace,“ myslí si hlavní analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...