Důvěra Čechů v ekonomiku klesla. Spíše výkyv, myslí si analytici

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Indikátor důvěry spotřebitelů se v květnu po předchozím čtyřměsíčním růstu snížil o 2,2 bodu na 101,6 bodu. Spotřebitelé jsou pesimističtí zejména v otázce budoucího vývoje hospodářské situace v Česku. „Navíc stále poměrně významně převažuje počet domácností, které hodnotí hůře svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci,“ doplnila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podíl respondentů očekávajících v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně výrazně zvýšil. Počet lidí hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících se naproti tomu téměř nezměnil, stejně jako počet lidí očekávajících zlepšení vlastní finanční situace v příštích dvanácti měsících. Ani podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně téměř nezměnil.

  • Indikátory důvěry jsou ukazatele, které mezi prvními přinášejí informaci o tom, jak se ekonomice daří. 
  • Oproti tradičním makroekonomickým ukazatelům typu průmyslové produkce či HDP jsou k dispozici s menším zpožděním, a tak signalizují informace o vývoji ekonomiky poměrně rychle. Jde však o takzvaně měkké ukazatele, protože neříkají přesně, k jak velkým změnám dochází, ale indikují, zda se situace zlepšuje, či zhoršuje.
  • Nejběžnější indikátory důvěry používané v tuzemsku zveřejňuje měsíčně Český statistický úřad pod názvem „konjunkturální průzkum“, existují však i další obdobné ukazatele.
  • Zdroj: ČBA

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v květnu meziměsíčně snížila o 0,2 bodu na 95,4 bodu. „Za mírným zhoršením ekonomického sentimentu mezi podnikateli v květnu stojí pokles důvěry v odvětví stavebnictví a zejména v průmyslu, kde respondenti, zejména ve zpracovatelském sektoru, čelí nízké poptávce a část z nich v této souvislosti očekává v nejbližších měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ prohlásil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvěra v ekonomiku se meziměsíčně zvýšila mezi podnikateli v odvětví obchodu o 3,7 bodu a mezi podnikateli ve vybraných službách o 1,1 bodu. Naopak ve stavebnictví proti dubnu o 1,2 bodu klesla a v průmyslu byla nižší o dva body.

Výkyv, myslí si analytici

Analytici obecně květnové snížení důvěry mají za jednorázový výkyv, ne začátek obratu k horšímu. Zároveň upozorňují na to, že důvěra, a to zejména spotřebitelská, je na vyšší úrovni než před rokem.

„Aktuální čísla důvěry i přes pokles není nutné hodnotit příliš negativně. Důvěra domácností se oproti minulým rokům stále nachází na podstatně lepší úrovni a signalizuje větší ochotu utrácet. V případě průmyslu je volatilita čísel relativně běžná, a to zejména v části očekávané budoucí výroby,“ zmínil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Zároveň ale upozornil na to, že i jiné ukazatele než průzkum důvěry ukazují, že se situace v průmyslu zlepšuje jen velmi zvolna.

„Aktuální zhoršení nálady v ekonomice spíš chápu jako korekci předchozího optimismu než jako zlom, který by věštil nějaký dramatický obrat. Spíš jde o střet víry v rostoucí poptávku s realitou, kterou představují slabé objednávky,“ okomentoval údaje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Nic se nemění na příběhu české ekonomiky, která bude muset letos spoléhat především na služby, zatímco průmysl bude i nadále ve vyčkávacím módu,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila byla slabá důvěra zejména v průmyslu a stavebnictví očekávatelná, překvapením byl pokles důvěry spotřebitelů. „Ti přitom nereportují, že by se zhoršila jejich aktuální situace, jako spíše jejich očekávání ohledně blízké budoucnosti, kde se kromě celkové ekonomické situace poněkud paradoxně více bojí i nezaměstnanosti, která v nedávné době klesala a zůstává nízká v historickém i evropském srovnání,“ řekl. Výsledek považuje spíš za anomálii a v příštím měsíci očekává opětovné zvýšení důvěry.

„Nálada spotřebitelů mírně ochladla, nicméně indikátor důvěry v ekonomiku se stále nachází výrazně výše než před rokem. Může tak jít pouze o dočasné zmírnění optimismu, který byl tažen zejména poklesem inflace,“ myslí si hlavní analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...