Veto strana 2 z 2

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevěří, že by prezident po novele rozpočtu na tento rok vetoval i návrh hospodaření na ten příští. Miloš Zeman odmítl letošní upravenou verzi proto, že obsahuje na jeho vkus příliš nízké příjmy. V nich se kromě jiného odráží zrušení superhrubé mzdy a s ním spojené snížení daní.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu o tom ve čtvrtek informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Sněmovna bude muset prezidentovo veto přehlasovat většinou 101 poslaneckých hlasů na řádné schůzi. Premiér Petr Fiala (ODS) nepochybuje, že se veto přehlasovat podaří, prezidentův krok ho nepřekvapil.

Německá vláda řeší další ožehavé téma – prodej části přístavu v Hamburku. Vedení třetího největšího přístaviště v Evropě se na něm dohodlo s čínskou státní firmou. Před obchodem ale varují jak spolkové tajné služby, tak i několik ministerstev. Konečné slovo bude mít německý kancléř a bývalý starosta Hamburku Olaf Scholz. Rozhodnout musí do konce měsíce.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. ČTK to v pondělí oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, podle Zemana to ale bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli. Koaliční většina ve sněmovně může prezidentské veto přehlasovat.

Slovenský parlament prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové a opět schválil balíček opatření na zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v hodnotě asi jedné miliardy dvou set milionů eur (zhruba třicet miliard korun) ročně. Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, sněmovna přehlasovala veto hlavy státu i díky podpoře poslanců za krajní pravici. Strana Sloboda a Solidarita hrozí odchodem z koalice. Změny už dříve kritizovali ekonomové a samospráva, která kvůli zákonu přijde o peníze. Čaputová zákon vetovala z procesních důvodů.

Slovenskou vládní koalicí hýbou neshody ohledně učitelských platů. Slovenský ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) je pro jejich růst, podmiňuje ho ale zvyšováním daní. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) namítá, že jeho strana vyšší daně už dříve vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali. Učitelé a další zaměstnanci škol si připadají jako rukojmí vládního sporu a ve středu v Bratislavě demonstrovali za výraznější zvýšení školských platů.

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.

Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým se na zámku v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Mluvili hlavně o návrhu rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 390 miliard korun. Zemanovi podle Schillerové deficit nevadí, uvítal by však úspory v rozpočtu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru uvedl, že Zeman by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu.

Daňový balíček zůstává v platnosti, i když ho nepodepsal prezident Miloš Zeman. Ústavní soud tak zamítl návrh na jeho zrušení předložený některými senátory. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu totiž existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.

Senátoři z klubů Starostů a nezávislých, Senátorů 21 a KDU-ČSL chtějí koncem tohoto týdne napadnout ústavní stížností schválení takzvaného daňového balíčku. Podle Davida Smoljaka (STAN) prezident Miloš Zeman přijal zákon sporným způsobem. Naopak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá prezidentův postup za ústavní. Změny související s daňovým balíčkem vstoupily v platnost 1. ledna.

Americký Senát se přidal ke Sněmovně reprezentantů a přehlasoval prezidentovo veto obranného rozpočtu. Poprvé za čtyři roky úřadování tak Donald Trump bude muset akceptovat zvrácení své snahy odmítnout opatření schválené Kongresem. Proti prezidentovu vetu se postavila i většina jeho republikánů, když pro rozpočet hlasovalo 81 senátorů a proti jich bylo pouze 13, uvedla agentura AP.

Prezident Miloš Zeman v dopise předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) potvrdil, že daňový balíček nevetoval. Do Poslanecké sněmovny nepodepsaný zákon poslal, aby mohl začít platit k začátku roku. Zákon už ve čtvrtek vyšel ve Sbírce zákonů, v platnost vstoupí od 1. ledna. Ruší superhrubou mzdu, místo ní začne platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýší se také roční daňová sleva na poplatníka o tři tisíce korun a sníží se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.

Pár dní před jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení kvůli navázání financí na dodržování pravidel právního státu, v pondělí potvrdili pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich. Polský premiér Mateusz Morawiecki naznačil, že bude možná potřeba uspořádat další summit. Ve Varšavě s ním jednal maďarský předseda vlády Viktor Orbán.

Maďarsko a Polsko v pondělí zablokovaly rozpočet Evropské unie na roky 2021 až 2027. Zemím vadí návrh podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Maďarsko už dříve pohrozilo, že pokud další unijní země nezmění svůj postoj k pravidlu vlády práva, rozpočet zablokuje. Stejným krokem jako Budapešť pohrozil minulý týden také polský premiér Mateusz Morawiecki.

Slovenský parlament přehlasoval veto prezidentky Zuzany Čaputové a schválil prodloužení moratoria na zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů na 50 z nynějších 14 dnů před hlasováním. Novela příslušného zákona vstoupí v platnost už před únorovými parlamentními volbami. Čaputová však už dříve oznámila, že v případě přehlasování veta požádá ústavní soud o přezkoumání zákona a o pozastavení jeho platnosti.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že vetovala zákon, který zakazuje zveřejňovat 50 dnů před volbami výsledky předvolebních průzkumů. Pokud parlament její veto prolomí, je připravena obrátit se na ústavní soud, aby novelu pozastavil a následně zrušil.

Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty nedokázala přehlasovat republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který vetoval kongresovou rezoluci o ukončení jím vyhlášeného stavu nouze na hranici s Mexikem. Kauza bude mít ještě soudní dohru, neboť Trumpovo rozhodnutí vyhlásit stav nouze, které má obejít Kongres a získat peníze na stavbu pohraniční zdi, zažalovalo jako protiústavní vícero států USA.