Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. ČTK to v pondělí oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, podle Zemana to ale bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli. Koaliční většina ve sněmovně může prezidentské veto přehlasovat.
„Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ napsal prezident podle svého mluvčího ve zdůvodnění svého rozhodnutí předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Poukázal na výhrady České lékařské komory a zdravotních pojišťoven.
Pekarová Adamová sdělila, že zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard korun v rezervách. „Prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice přehlasuje“, uvedla předsedkyně TOP 09.
Šéfka sněmovny připomenula, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví, a tedy jeho kvalitu i dostupnost, míní. „Potom bude mnohem snazší plánovat zdravotní péči jak ve velkých zařízeních, tak třeba u praktických lékařů a u lékařů ambulantních,“ doplnil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. „A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat,“ uvedl na Twitteru.
Zdravotnická péče nemá být ohrožena
Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických prognóz, které nenastaly. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun.
Podle ministerstva zdravotnictví novela péči neohrozí. „Tento návrh nebude mít žádný negativní vliv na dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl mluvčí resortu. Novela zákona o státním rozpočtu podle něj ještě letos počítá pro zdravotnictví s dalšími finančními prostředky.
Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová sdělila, že vzhledem k jasnému stanovisku vládní koalice pojišťovna v hospodaření pro rok 2022 počítá s naplánovanými dopady předložené novely.
Opozice veto vítá
Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová i šéf hnutí SPD Tomio Okamura prezidentovo veto vítají. Návrh podle nich ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
„Je to od pana prezidenta správné rozhodnutí. Snaha vládní koalice sebrat zdravotnictví 14 miliard je totiž neuvěřitelně nezodpovědná a hloupá. Na peníze jim chce sahat v době, kdy náklady nemocnicím dramaticky stoupají kvůli drastickému zdražování energií,“ napsal Babiš. I během koronavirové pandemie se podle něj potvrdilo, jak je důležité, že je české zdravotnictví na vysoké úrovni a že se v této oblasti nemá a nemůže šetřit.
Podle Schillerové by se vláda měla teď chytit za nos a přiznat si, že brát nyní zdravotnictví 14 miliard je nebetyčná hloupost. „Hlavně to ale skutečně ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. V tom se s panem prezidentem shodujeme,“ uvedla Schillerová. Podle ní jde o absurdní krok kabinetu. „Šetření je to totiž jen na papíře, protože ministr (financí Zbyněk) Stanjura (ODS) si jen přendá peníze z jedné kapsy do druhé. Sebere je ale na tom nejcitlivějším místě,“ doplnila bývalá šéfka resortu.
„Pokud se podíváme na návrh novely státního rozpočtu na tento rok, tak naopak do zdravotnictví další miliardy putují. Já nemám pocit, že ten systém by byl nějak ohrožen,“ argumentoval vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Předseda SPD Okamura napsal, že je rád, že prezident vidí zákon stejně jako hnutí, které hlasovalo ve sněmovně proti. „Vláda Petra Fialy zhoršuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků,“ míní.
„Máme informace od zdravotních pojišťoven, že by u některých koncem letošního roku mohlo dojít k omezování dostupnosti zdravotní péče právě snížením finančních prostředků do zdravotnictví,“ doplnil šéfa hnutí předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Vrátit se k loňským úhradám
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.
Od roku 2024 by měla být novelou zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Státní platby do zdravotnictví by tedy měly růst o míru inflace a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je v novele nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace má vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.
Předloha má po sněmovních úpravách také sjednotit a pozměnit pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodloužit přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.
