Německo uvažuje o prodeji části hamburského přístavu Číně. Tajné služby varují, Scholz problém nevidí

2 minuty
Události: Prodá Německo část přístavu v Hamburku Číně?
Zdroj: ČT24

Německá vláda řeší další ožehavé téma – prodej části přístavu v Hamburku. Vedení třetího největšího přístaviště v Evropě se na něm dohodlo s čínskou státní firmou. Před obchodem ale varují jak spolkové tajné služby, tak i několik ministerstev. Konečné slovo bude mít německý kancléř a bývalý starosta Hamburku Olaf Scholz. Rozhodnout musí do konce měsíce.

V porovnání s evropskými konkurenty v posledních letech přístav v Hamburku ztrácí. Proto chce jeho vedení prodat pětatřicetiprocentní podíl v jednom ze čtyř kontejnerových terminálů čínskému státnímu rejdařství Cosco. Obchod se vyjednává už několik let.

„Hamburský přístav je s Čínou velmi úzce propojený. Číňané jsou dlouholetým partnerem. Třicet procent veškerého zboží v Německu, které se přiváží z Číny nebo do ní vyváží, prochází hamburským přístavem,“ vypočítává šéfka představenstva hamburského přístavu Angela Titzrath.

Doplatíme na to jako na ruský plyn, varuje Habeck

Obchod s Číňany podepsalo vedení přístavu loni v září. Německá vláda ho může vetovat, pokud bude chtít. Několik ministerstev je zásadně proti prodeji, hlavně v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Být závislý na zemích, které toho mohou zneužít pro své zájmy, je podle nich nebezpečné.

„Že nás pak chtějí vydírat, není jenom abstraktní fenomén. Stejně jako v případě plynu u Ruska je to realitou tohoto světa. Neměli bychom tyto chyby opakovat,“ žádá spolkový ministr hospodářství Robert Habeck.

Hamburský přístav
Zdroj: hamburk/přístav/německo/Cathrin Mueller

Neprodáváme celý přístav, uklidňuje Scholz

Proti obchodu jsou i německé tajné služby. Závislost na Číně je podle nich hrozba. Rozhodující slovo má kancléř Olaf Scholz, který byl do roku 2018 starostou Hamburku. S čínským koncernem Cosco udržoval dobré vztahy.

Na začátku listopadu se chystá Scholz do Číny na státní návštěvu. V obchodu velké nebezpečí nevidí: „Nejde o prodej celého přístavu jako třeba v Zeebrugge nebo Piraeu. Jde nanejvýš o podíl a účast v jednom z terminálů, jako je tomu v některých západoevropských přístavech. Je tu ale mnoho otázek, které se musí vyjasnit.“

Spolková vláda se musí vyjádřit do konce října. Buď obchod zrušit, nebo prodloužit lhůtu, kterou má na rozhodnutí. Pokud neudělá nic, stane se Čína od listopadu spolumajitelem hamburského přístavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...