Prezident Miloš Zeman v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) na Zemanovo rozhodnutí reagoval slovy, že novela představuje důležitý krok k lepšímu fungování státní správy a že koalice je veto připravena přehlasovat.
Podle zdůvodnění, které poskytl Hrad, vyjádřila hlava státu pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Opět také kritizuje úpravu politických náměstků.
„Funkce takzvaného politického náměstka není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení, jeho úkoly jsou v zákoně vymezeny zčásti neurčitě a zčásti v minimální míře a v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku. Jde o úpravu, která do žádného zákona, natož do zákona o státní službě, nepatří,“ napsal Zeman předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) ve zdůvodnění veta. Novela ruší nynější omezení, podle kterého může mít člen vlády nejvýše dva politické náměstky.
Zeman má k novele řadu dalších výtek
Prezident se pozastavil také nad navrhovaným přeřazením odborných náměstků do funkcí vrchních ředitelů sekcí a nad snížením požadavků na délku praxe adeptů na vedoucí místa ve státní službě. Zeman navíc zpochybnil zavedení pětiletého funkčního období pro vedoucí úředníky, což má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby.
Zeman míní, že státní službu není případné spojovat s konkurencí. Novela podle něho navíc nezajišťuje žádnou jistotu kariérního růstu podle předem daných objektivních kritérií.
O novele služebního zákona, jak ji navrhli předsedové pětice koaličních stran, tak bude znovu hlasovat sněmovna. Prezidentův postoj s ohledem na pohodlnou vládní většinu s největší pravděpodobností přehlasuje.
Jednání poslanců se může protáhnout
K přehlasování prezidentova veta jsou ve sněmovně nutné hlasy nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice má v plném počtu 108 poslanců. Je ale možné, že se opětovné projednávání novely v dolní komoře v souvislosti s kritickými postoji opozice protáhne.
Změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.
Předloha přináší i další změny. Státní správa by se měla více otevřít pro odborníky zvenčí, zrychlit by se měla výběrová řízení na pozice ve státní službě. Novela upravuje také služební studijní volno.
Zeman vetoval s obdobnými argumenty ohledně politických náměstků už původní služební zákon, přijatý po mnoha odkladech a s podstatnými úpravami v roce 2014. Argumentoval tehdy i zásadními ústavněprávními pochybnostmi. Kvůli normě se prezident po přehlasování veta obrátil na Ústavní soud. Ústavní soudci jeho návrh v červenci 2015 zamítli, vyhověli mu pouze zrušením jednoho ustanovení, které umožňovalo vedoucím sedmi ústředních orgánů oponovat vládě, pokud by chtěla snížit počet zaměstnanců či peníze na mzdy.
