Slovenští poslanci schválili prorodinný balíček s podporou krajní pravice. Hrozí pád koalice

Slovenský parlament prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové a opět schválil balíček opatření na zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v hodnotě asi jedné miliardy dvou set milionů eur (zhruba třicet miliard korun) ročně. Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, sněmovna přehlasovala veto hlavy státu i díky podpoře poslanců za krajní pravici. Strana Sloboda a Solidarita hrozí odchodem z koalice. Změny už dříve kritizovali ekonomové a samospráva, která kvůli zákonu přijde o peníze. Čaputová zákon vetovala z procesních důvodů.

Po schválení zmíněného balíčku se na Slovensku od července postupně ve dvou krocích zvýší odpočitatelná položka z daní pro rodiče nezaopatřených dětí, jakož i přídavky na děti; od příštího roku bude stát přispívat na kroužky dětí.

Čaputová zákon vrátila sněmovně z procesních důvodů. Kritizovala, že ve zrychleném režimu parlament schválil také opatření, která začnou platit až na začátku příštího roku. Podle ní k takovému postupu nebyl důvod a tato část balíčku měla být projednána ve standardním režimu, což by například umožnilo širší diskusi o předloze.

Takzvané zkrácené legislativní řízení lze podle zákona použít jen v mimořádných případech, když například mohou být ohrožena základní práva nebo státu hrozí značné hospodářské školy. Čaputová už dříve řekla, že pro případ prolomení jejího veta požádá ústavní soud, aby prozkoumal oprávněnost projednání zákona ve zrychleném režimu.

Balíček na podporu rodin prosazoval hlavně ministr financí Igor Matovič (OĽaNO), jenž tato opatření nastínil už loni jako součást jím navrhované daňové reformy, kterou ale vláda dosud neprojednala. Předlohu pobídek rodinám pak Matovič oprášil v době nynější vysoké inflace.

Balík kritizují ekonomové i koaliční partner

Ekonomové i vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) opatření dříve kritizovali, protože podle nich povedou k plošnému rozdávání peněz rodinám bez ohledu na jejich finanční situaci a obyvatelé s nízkými příjmy nemusejí dosáhnout na plnou odpočitatelnou položku z daní na děti. Analytici i Čaputová zase uvedli, že stát by při vysokém růstu cen zboží a služeb měl pomáhat nejen rodinám s dětmi.

Vybraným skupinám obyvatel, které jsou nejvíce ohrožené stoupajícími náklady na financování základních životních potřeb, slovenská vláda dříve nechala vyplatit pouze jednorázový příspěvek.

Samosprávě se zase nezamlouvá zvýšení odpočitatelné položky u daně z příjmů fyzických osob, což povede ke snížení výběru této daně, kterou si rozdělují obce, města a samosprávné kraje. Tyto subjekty tak přijdou dohromady asi o půl miliardy eur (12,3 miliardy korun).

Spory ve vládní koalici

Po hlasování sněmovny ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, který zmíněný balíček navrhl a prosazoval, znovu nešetřil výpady vůči liberální straně Svoboda a solidarita (SaS).

Předseda SaS a ministr hospodářství Richard Sulík, jehož strana zákon nepodpořila, v reakci pohrozil odchodem z vládní koalice. Kabinet by tak přišel o většinu ve sněmovně.

„Útoky Igora Matoviče neustále pokračují. Igor Matovič jen a jen lže a dělá to těsně poté, co jeho poslanci prolomili veto prezidentky spolu s fašisty,“ reagovala SaS v prohlášení na rozhodnutí parlamentu, který přehlasoval námitky hlavy státu s pomocí poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko.

Konflikty mezi Matovičem a Sulíkem nejsou nové. Loni si SaS a další menší vládní strana Za lidi během vládní krize vynutily rezignaci Matoviče na funkci premiéra. SaS tehdy například tvrdila, že Matovič není manažersky ani osobnostně schopný řídit zemi. V nové vládě svého stranického kolegy Eduarda Hegera pak Matovič obsadil křeslo ministra financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled