Slovenští poslanci schválili prorodinný balíček s podporou krajní pravice. Hrozí pád koalice

Slovenský parlament prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové a opět schválil balíček opatření na zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v hodnotě asi jedné miliardy dvou set milionů eur (zhruba třicet miliard korun) ročně. Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, sněmovna přehlasovala veto hlavy státu i díky podpoře poslanců za krajní pravici. Strana Sloboda a Solidarita hrozí odchodem z koalice. Změny už dříve kritizovali ekonomové a samospráva, která kvůli zákonu přijde o peníze. Čaputová zákon vetovala z procesních důvodů.

Po schválení zmíněného balíčku se na Slovensku od července postupně ve dvou krocích zvýší odpočitatelná položka z daní pro rodiče nezaopatřených dětí, jakož i přídavky na děti; od příštího roku bude stát přispívat na kroužky dětí.

Čaputová zákon vrátila sněmovně z procesních důvodů. Kritizovala, že ve zrychleném režimu parlament schválil také opatření, která začnou platit až na začátku příštího roku. Podle ní k takovému postupu nebyl důvod a tato část balíčku měla být projednána ve standardním režimu, což by například umožnilo širší diskusi o předloze.

Takzvané zkrácené legislativní řízení lze podle zákona použít jen v mimořádných případech, když například mohou být ohrožena základní práva nebo státu hrozí značné hospodářské školy. Čaputová už dříve řekla, že pro případ prolomení jejího veta požádá ústavní soud, aby prozkoumal oprávněnost projednání zákona ve zrychleném režimu.

Balíček na podporu rodin prosazoval hlavně ministr financí Igor Matovič (OĽaNO), jenž tato opatření nastínil už loni jako součást jím navrhované daňové reformy, kterou ale vláda dosud neprojednala. Předlohu pobídek rodinám pak Matovič oprášil v době nynější vysoké inflace.

Balík kritizují ekonomové i koaliční partner

Ekonomové i vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) opatření dříve kritizovali, protože podle nich povedou k plošnému rozdávání peněz rodinám bez ohledu na jejich finanční situaci a obyvatelé s nízkými příjmy nemusejí dosáhnout na plnou odpočitatelnou položku z daní na děti. Analytici i Čaputová zase uvedli, že stát by při vysokém růstu cen zboží a služeb měl pomáhat nejen rodinám s dětmi.

Vybraným skupinám obyvatel, které jsou nejvíce ohrožené stoupajícími náklady na financování základních životních potřeb, slovenská vláda dříve nechala vyplatit pouze jednorázový příspěvek.

Samosprávě se zase nezamlouvá zvýšení odpočitatelné položky u daně z příjmů fyzických osob, což povede ke snížení výběru této daně, kterou si rozdělují obce, města a samosprávné kraje. Tyto subjekty tak přijdou dohromady asi o půl miliardy eur (12,3 miliardy korun).

Spory ve vládní koalici

Po hlasování sněmovny ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, který zmíněný balíček navrhl a prosazoval, znovu nešetřil výpady vůči liberální straně Svoboda a solidarita (SaS).

Předseda SaS a ministr hospodářství Richard Sulík, jehož strana zákon nepodpořila, v reakci pohrozil odchodem z vládní koalice. Kabinet by tak přišel o většinu ve sněmovně.

„Útoky Igora Matoviče neustále pokračují. Igor Matovič jen a jen lže a dělá to těsně poté, co jeho poslanci prolomili veto prezidentky spolu s fašisty,“ reagovala SaS v prohlášení na rozhodnutí parlamentu, který přehlasoval námitky hlavy státu s pomocí poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko.

Konflikty mezi Matovičem a Sulíkem nejsou nové. Loni si SaS a další menší vládní strana Za lidi během vládní krize vynutily rezignaci Matoviče na funkci premiéra. SaS tehdy například tvrdila, že Matovič není manažersky ani osobnostně schopný řídit zemi. V nové vládě svého stranického kolegy Eduarda Hegera pak Matovič obsadil křeslo ministra financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 4 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 5 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 12 hhodinami
Načítání...