V Bratislavě demonstrovali učitelé a zaměstnanci škol. Jsou nespokojení se spory ve vládní koalici

Nahrávám video

Slovenskou vládní koalicí hýbou neshody ohledně učitelských platů. Slovenský ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) je pro jejich růst, podmiňuje ho ale zvyšováním daní. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) namítá, že jeho strana vyšší daně už dříve vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali. Učitelé a další zaměstnanci škol si připadají jako rukojmí vládního sporu a ve středu v Bratislavě demonstrovali za výraznější zvýšení školských platů.

Podle zpravodaje ČT v Bratislavě Petra Obrovského byli na demonstraci už hodinu před začátkem tisíce lidí. Organizátoři takovou účast slibovali, protože mnohé školy daly svým žákům a studentům ředitelské volno. RTVS uvedla, že nahlášených bylo až třináct tisíc účastníků. Pokud by se takový počet potvrdil, znamenalo by to, že se jednalo o největší protest zaměstnanců veřejného sektoru od voleb v roce 2020, tedy za posledního dva a půl roku.

Na bratislavském Náměstí Slovenského národního povstání zazněly nejprve úvodní projevy. Následně se podle Obrovského účastníci měli vydat k budově slovenského parlamentu a tam politikům předat svoje požadavky, protože se cítí být rukojmími sporu uvnitř vlády. A dodávají, že pokud se situaci nepodaří uspokojivě vyřešit v průběhu léta, tak po letních prázdninách v září může následovat stávka.

Zaměstnanci školství se ocitli v paradoxní situaci, kdy jak ministr financí Matovič, tak ministr školství Branislav Gröhling (SaS) podporují nárůst platů. „Ale Matovič říká ‚musíme na to zvýšit daně z hazardu, z alkoholu a některé další daně‘. To je nepřípustné pro liberální SaS, která zvyšování daní dlouhodobě odmítá. Její ministr školství Gröhling naopak tvrdí, že ke zvýšení platů by měly stačit nadpříjmy státu způsobené vyšší inflací,“ informoval Obrovský a dodal, že jde o další ze série sporů uvnitř vládní koalice na tradičním bitevním poli mezi Matovičem, respektive jeho stranou OĽaNO, a stranou SaS.

„Podle slovenských komentátorů je to další situace, kdy Matovič přichází s nápadem, o kterém ví, že ho koaliční partner nechce, ale návrh přesto veřejně prezentuje a snaží se ho prosadit na sílu. Emoce se potom samozřejmě víří čím dál tím víc,“ míní zpravodaj.

Pokus o přehlasování veta prezidentky Čaputové

Nepomohou ani další spory v koalici, které se vedou ohledně zákona pro větší pomoc rodinám s dětmi, který kvůli zrychlenému jednání vetovala prezidentka Zuzana Čaputová. „Matovič to označuje jako balíček pomoci rodinám, který má přinášet ročně výdaje státu více než miliardu eur. Od předložení na vládu po schválení v parlamentu uplynulo pouhých šest dnů, což kritizovali nejen mnozí experti, ale bouří se proti tomu i samosprávy, pro které to znamená omezení jejich daňových příjmů,“ uvedl Obrovský.

„Prezidentka ty části zákona, které mají platit od 1. ledna příštího roku, vetovala a řekla, že pro tuto část legislativy nebyl jediný důvod, aby prošla ve zkráceném řízení. A právě v těchto dnech se v Národní radě zřejmě horečně jedná o tom, jestli se najde dostatek hlasů na prolomení veta hlavy státu. Došlo totiž k situaci, kdy balíček pomoci rodinám neodmítá pouze SaS. I další koaliční poslanci začali váhat, protože pokud budou chtít veto prolomit, budou se muset spolehnout na hlasy krajně pravicové ĽSNS. A to bylo ve slovenské politice dosud tabu,“ okomentoval dění ve slovenské politice zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled