Inflace strana 5 z 5

Růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil. V listopadu inflace meziročně zmírnila své tempo na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Oproti loňsku klesly ceny plynu nebo tuhých paliv. Zdražování elektřiny sice zpomalilo, i tak ale lidé dále platí více než dvojnásobek loňských cen. U potravin zlevnily vejce nebo cukr, naopak dražší bylo pivo či brambory. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výši inflace stejně jako v říjnu zkresluje statistický vliv vládního úsporného tarifu na energie.

Lidé v Česku si od příštího roku většinou výrazně připlatí za vodu. Vodárny od 1. ledna zvýší svoje ceny zhruba o jedenáct procent, někde ale až o čtvrtinu – to se týká třeba obyvatel Kladna nebo Mělníku. Do cen se podle odborníků promítají zvýšené náklady, jako jsou energie nebo stavební práce, ale také odložené opravy infrastruktury z minulého roku. Vliv na cenu má také zvýšení daně z letošních deseti na dvanáct procent. Na některých místech lidé zaplatí za dodávku a vyčištění metru krychlového vody jen pár korun navíc, třeba ve Znojmě necelé tři. V Českých Budějovicích pak dokonce nezdraží voda vůbec.

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Meziročně se její hodnota snížila o sedm desetin procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt nižší o půl procenta. Na meziroční pokles měla vliv hlavně nižší spotřeba domácností a úbytek zásob. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Britská konzervativní vláda oznámila, že bude snižovat daně. Kabinet tak učinil v reakci na nové odhady hospodářského vývoje, které slibují další růst ekonomiky. Ve Velké Británii navíc prudce klesla inflace. Její hodnota je 4,6 procenta, což je nejméně za poslední dva roky. Ministři to přičítají úspěchu tvrdých vládních opatření.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v listopadu překvapivě výrazně kleslo, a to jak podle národní metodiky, tak podle metodiky harmonizované se způsobem výpočtů v Evropské unii – podle těchto údajů inflace zmírnila na 2,3 procenta z říjnových tří procent, uvedl v předběžné zprávě Spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od poloviny roku 2021. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že inflace zvolní na 2,6 procenta.

Už dva roky česká ekonomika bojuje s vysokou inflací. Firmy i domácnosti také trápí vysoké ceny elektřiny. Ve speciálu Událostí, komentářů o tématu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních stran a hnutí. Právě ceny energií podle zástupců opozice stojí za vysokou inflací. Zástupci stran vládní koalice jsou ale přesvědčeni, že kabinet dělá v otázkách cen energií vše, co je v jeho silách. A někteří také upozornili na problém s příliš štědrou podporou.

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.

Ceny krátkodobých nezlevněných jízdenek v Ostravě vzrostou od 10. prosince z 25 na 30 korun. Nově ale budou platit pro přestup 60 minut místo 45. Dlouhodobé jízdenky zdraží v průměru o deset procent. Informovali o tom zástupci Dopravního podniku Ostrava (DPO) a města, které je jeho zřizovatelem. Městem navržený tarif schválila valná hromada společnosti Koordinátor ODIS, která řídí systém hromadné dopravy v kraji.

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.

Více než o desetinu meziročně vzrostou škody po dopravních nehodách, uvedla Česká kancelář pojistitelů. Pojišťovny odhadují, že ke konci roku vyplatí na povinném ručení 16,7 miliardy korun. Loni byly škody o 1,8 miliardy nižší. Růst souvisí hlavně se škodní inflací. Vzroste sice zřejmě i celkový počet nehod, respektive pojistných událostí, ale výrazně méně než výše škod – asi o pět procent. Systém pojištění také čekají od příštího roku změny.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Ceny většiny výrobců v říjnu dál meziročně rostly. V průmyslu stouply o 0,2 procenta, u stavebních prací se zvýšily o 3,6 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 procenta. Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o necelou desetinu. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Evropská komise (EK) zhoršila odhad růstu ekonomiky EU během letošního roku na 0,6 procenta. Je to o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to během středy uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. Orgán rovněž předpověděl pokles v rámci české ekonomiky, a to o 0,4 procenta.

O 0,3 procentního bodu pomaleji bude v příštích třech letech podle ministerstva financí růst hrubý domácí produkt kvůli efektům konsolidačního balíčku. Inflace bude v souvislosti s balíčkem o 0,1 procentního bodu vyšší, než by byla bez něj, doplnil úřad ve svém fiskálním výhledu. Vliv balíčku na HDP i inflaci označilo ministerstvo za nízký.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.

Česká republika nechystá kvůli drahým energiím dotace pro průmysl jako Německo, protože na to nemá rozpočet, vysvětlil místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) v Událostech, komentářích. Určitá regulace cen je ale podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka řešením. Domnívá se, že by kabinet Petra Fialy (ODS) měl odstoupit, a lidé by tak rozhodli v předčasných volbách.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta. Analytici potvrzují, že meziroční růst byl technického rázu a inflační tlaky opadávají.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Česká bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o čtyři desetiny procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej na úrovni 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř jedenácti procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ve čtvrtek ČBA představila novinářům.

Víc než šedesát procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce navyšovat mzdy, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory mezi podniky. Ta soudí, že je to forma souboje o kvalifikované pracovníky. Experti předpokládají, že po dvou letech, kdy reálné mzdy klesaly, bude v příštím roce růst mezd vyšší než růst inflace.

Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.