Bosna a Hercegovina strana 5 z 5

Tříčlenné předsednictvo Bosny a Hercegoviny (BaH), které je kolektivní hlavou státu, se po nedělních volbách celé obmění. Vstoupí do něj i dosavadní bosenskosrbský prezident Milorad Dodik, známý svou proruskou orientací a touhou po samostatnosti srbské části Bosny. Vyplývá to z průběžných oficiálních výsledků, které oznámila ústřední volební komise. V parlamentních volbách zvítězily nacionalisticky orientované strany. Voleb se zúčastnilo 53,36 procenta voličů.

Vojáci i pozůstalí si v Bosně a Hercegovině připomněli nejhorší leteckou tragédii v historii české armády. Před dvaceti lety se u obce Tomislavgrad zřítil vrtulník mise SFOR. Při tragédii zahynuli v říjnu 1998 tři čeští vojáci –Jaromír Nasavrcký, Rostislav Samec a Bohumil Vávrů.

Kam vede nacionalismus a radikální extremismus – tak se jmenuje projekt nevládních organizací a Evropské unie, který se zaměřuje na české a slovenské učitele. Má ukázat, že válka a zabíjení civilistů se v Evropě odehrávaly i velmi nedávno a poměrně blízko, a to v bývalé Jugoslávii. Učitelé tak v rámci studijních cest navštěvují místa spojená s konfliktem z 90. let a setkávají se s lidmi, kteří válku zažili.

Svět si tento týden připomněl 23 let od masakru v Srebrenici, při kterém vojska Republiky srbské povraždila více než osm tisíc mužů a chlapců. Rány této tragédie se stále nezhojily, ale v Bosně a Hercegovině znovu hlasitě zaznívají nacionalistické výzvy.

Česko si prostřednictvím čínské obří firmy CEFC v uplynulých letech vyzkoušelo, jak vypadá nástup tamních firem do Evropy. Zatímco místní čínské investice zatím skončily spíše neslavně a jejich objem nebyl nijak velký, na Balkáně zvolil asijský obr jinou strategii. „V obou případech se ukazuje, jakou roli hraje schopnost identifikovat zájem státu a (ne)stabilita institucí státní správy,“ píše expert na mezinárodní vztahy Michal Vít v komentáři pro web ČT24.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Sarajevu na svém jediném předvolebním shromáždění v zahraničí vyzval Turky žijící mimo vlast, aby ho hromadně podpořili v červnových volbách, stejně jako jeho vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zároveň kritizoval některé evropské země, které mu nedovolily uspořádat podobné předvolební akce pro tamní silné turecké menšiny.

Evropská komise (EK) ujišťuje země západního Balkánu, které stále ještě zůstávají před branami vysněné EU, o své otevřené náruči. Jenže tomu už v regionu věří málokdo. Každé povzbudivé slovo totiž EK doprovází velkými „ale“. Ta se týkají hlavně nedostatečného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu a příliš pomalého zmenšování politického vlivu na soudy, administrativu a média. Summit, který pro sousedy pořádá bulharské předsednictvo, tak žádný průlom nepřinese. Myslí si to alespoň odborníci, kteří o tématu debatovali na Metropolitní univerzitě v Praze (MUP).

Přesně před 100 lety, 28. dubna 1918 zemřel v terezínské vojenské nemocnici Gavrilo Princip. Bosensko-srbský student a aktivista je dodnes pro jedny hrdina, pro jiné zločinec. Svým atentátem na rakousko-uherského arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este dal totiž záminku k rozpoutání světového konfliktu a nesmazatelně se tak zapsal do historie.

Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič se odvolal proti nepravomocnému rozsudku mezinárodního tribunálu, jenž mu uložil doživotí za zločiny během války v Bosně. Mladičovi právníci žádají o zrušení verdiktu nad svým klientem a jeho propuštění.

Evropská komise schválila strategii pro západní Balkán vytyčující základní kroky, které mají Srbsku a Černé Hoře umožnit vstup do EU v roce 2025. Tento letopočet je podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové ambiciózním, ale zároveň také realistickým termínem, kdy by oba státy mohly dokončit svá přístupová jednání.

K Bosně a Hercegovině patří i tamní tradiční pochoutka: ovčí livaňský sýr. Jenomže jeho výroba kvůli válce na Balkáně v 90. letech téměř zanikla. Teď pomáhá tradiční výrobu oživit český projekt – odborníci chtějí ozdravit chov ovcí, zkvalitnit výrobu sýra, a otevřít mu tak cestu do světa.

Když v roce 1993 šokovaly svět zprávy o krutostech v Chorvatsku a Bosně, zareagovala OSN vytvořením zvláštního soudu. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) od té doby obvinil víc než 160 lidí a devadesát z nich odsoudil. Přispěl tak k potrestání některých z nejhorších zločinů, ke kterým v Evropě došlo od druhé světové války. Zejména mezi obyvateli a představiteli balkánských zemí se mu však dostalo i kritiky a obvinění ze zaujatosti. Slavnostní ukončení činnosti proběhne v Haagu v pátek, formálně tribunál skončí 31. prosince.

Téměř osm desítek vojáků bylo na pražském Vítkově oceněno za své působení v zahraničních misích. Zpět do Česka se vrátili většinou z půlročního působení v Afghánistánu, Bosně a Hercegovině a v Egyptě. Vyznamenání jim předali náčelník generálního štábu Josef Bečvář a další představitelé armády a ministerstva obrany.

Odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) potvrdil dlouholeté tresty vězení, které tribunál uložil v prvoinstančním řízení šestici bývalých vedoucích činitelů bosenských Chorvatů. Šlo o vůbec poslední verdikt ICTY. O dramatickou tečku se postaral bývalý generál Slobodan Praljak, který podle svého obhájce vypil jed. Později v nemocnici zemřel.

Bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič má strávit zbytek života ve vězení. Rozhodl tak Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Mladiče potrestal za zločiny spáchané jeho silami během bosenské války v letech 1992–1995. Obhajoba žádala zproštění viny v celém rozsahu. Mladičův obhájce Dragan Ivetič uvedl, že se Mladič odvolá.

Byl nejhledanějším evropským zločincem na útěku, teď ho spravedlnost konečně dostihla. Bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič, který má strávit zbytek života za mřížemi, je jedním z hlavních aktérů války v Bosně. Podle soudu nese zodpovědnost za nejhorší zvěrstva, ke kterým během konfliktu došlo, včetně masakru muslimů ve Srebrenici nebo několikaletého obléhání Sarajeva.

Odvolací soud v Haagu v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát odpovědný za osud asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.

Nezvykle chladné počasí doprovázené sněžením a silným větrem trápí kromě České republiky i další země střední Evropy. V Rakousku a Polsku polámané stromy způsobily výpadky elektřiny u tisícovek domácností, místy napadly desítky centimetrů sněhu. V některých regionech na severu Slovenska úřady kvůli sněžení a větru vyhlásily mimořádnou situaci. Ve Švýcarsku zase padaly záporné teplotní rekordy.