TÉMA

Bosna a Hercegovina strana 3 z 5

Právo funguje, politika je ale nefunkční, říká Přibáň. Podle něj je možné, že Putin skončí před soudem

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.
1. 5. 2022|

Svět chce spravedlnost pro oběti z Buči. Vyšetřování genocid obvykle trvají dlouhé roky

Světoví lídři odsuzují násilí ve městě Buča. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k nezávislému vyšetření a pohnání zodpovědných k odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud už zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy na Ukrajině.
4. 4. 2022|

EU se shodla na sankcích proti Minsku. Sberbank odchází z Evropy

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.
2. 3. 2022Aktualizováno2. 3. 2022|

Řešil spor o Gabčíkovo nebo válku v bývalé Jugoslávii. Soudní dvůr OSN zasedá už sto let

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.
15. 2. 2022|

Covid má v Česku již více než 35 tisíc obětí. Laboratoř potvrdila omikron v Královéhradeckém kraji

Počet zemřelých s covidem-19 v Česku přesáhl 35 tisíc, ministerstvo zdravotnictví eviduje 35 046 obětí. Epidemie ale již zhruba dva týdny zpomaluje. Ve čtvrtek přibylo 9488 případů koronaviru. Méně než deset tisíc nově nakažených bylo ve všední den naposledy 8. listopadu, tedy před více než pěti týdny. Minulý čtvrtek odhalily laboratoře zhruba o pět tisíc případů více. Incidence dál klesá. Na 100 tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 704 nakažených. Před týdnem mělo incidenční číslo hodnotu více než devět set. Nákaza variantou omikron se potvrdila v Královéhradeckém kraji.
17. 12. 2021Aktualizováno17. 12. 2021|

Evropským filmem roku je Quo vadis, Aida? bosenské režisérky Jasmily Žbaničové

Cenu Evropské filmové akademie (EFA) pro nejlepší film letos získal snímek Quo vadis, Aida? bosenské režisérky Jasmily Žbaničové. Příběh vypráví o masakru ve Srebrenici z roku 1995. Snímek obdržel také ocenění za režii a za ženský herecký výkon, informoval server České noviny. Evropské filmové ceny, které bývají označovány za evropské Oscary, se předávaly v Berlíně.
11. 12. 2021|

V úterý testy odhalily 19 482 nakažených covidem. Potvrdil se druhý případ varianty omikron

V úterý v Česku přibylo 19 482 potvrzených případů covidu-19, o dva a půl tisíce méně než před týdnem. Bylo to pošesté v řadě, kdy počet nových případů v mezitýdenním srovnání klesl. Mírný úbytek je patrný také v počtu hospitalizovaných – k úterý jich v nemocnicích leželo téměř 6700. Vysoké zůstávají počty úmrtí. Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo více než 34 tisíc pacientů s covidem. V Česku se ve středu oficiálně potvrdil druhý případ varianty omikron.
8. 12. 2021Aktualizováno8. 12. 2021|

Výroba západního zboží mizí z Asie. Stále víc míří na Balkán nebo do Jižní Ameriky

Pandemie koronaviru už několikrát tvrdě dopadla na země jižní i východní Asie a poznamenala tamní továrny. To pociťují i západní módní značky, které se musí před Vánocemi vypořádat s výpadky objednaného zboží. Proto se začínají obracet zády k tradičním centrům textilní výroby v Číně nebo Vietnamu a výrobny hledají blíže svým obchodům. Evropské značky tak využívají Balkán nebo Turecko, ty americké zase Mexiko nebo Brazílii.
4. 12. 2021|

Muži v maskách zahánějí na hranicích běžence mimo EU. Chorvatský ministr přiznal zapojení policistů

Řecko a Chorvatsko čelí novým podezřením z nelegálních deportací žadatelů o azyl. Násilné praktiky na vnější hranici Evropské unie zdokumentovala média z Německa, Švýcarska, Chorvatska a Nizozemska. Evropská komise označila zprávy za šokující a vyzvala k vyšetření postupu bezpečnostních složek. Následně chorvatský ministr vnitra Davor Božinović po šetření potvrdil, že chorvatští policisté migranty přes hranici násilně vytlačovali.
8. 10. 2021Aktualizováno8. 10. 2021|

Jižní Itálie je v plamenech, nedaleko Říma evakuovali desítky lidí. V Řecku se situace stabilizovala

Středomoří dál sužují vysoké teploty a požáry. Nedaleko Říma se muselo evakuovat několik desítek lidí, oheň se rychle šíří v přírodní rezervaci Monte Catillo asi dvacet kilometrů od okraje metropole. Hoří i na několika dalších místech jižní Itálii. V Řecku se hasičům poprvé po dvou týdnech podařilo dostat všechna ohniska pod kontrolu. V Alžírsku zadrželi 22 lidí podezřelých ze založení nejničivějších požárů v historii země. Lesní požáry na východě Sibiře již poničily plochu velkou skoro jako Česko. Kvůli sporu politiků nemohou požáry v Bosně hasit armádní vrtulníky.
13. 8. 2021Aktualizováno13. 8. 2021|

Poslední díl mostu na Pelješac spojil oblast Dubrovníku se zbytkem Chorvatska

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se spojila dosud oddělená oblast kolem města Dubrovník se zbytkem Chorvatska. Most při cestě do jižní Dalmácie umožní zřejmě už příští léto objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, která proti projektu opakovaně protestovala.
29. 7. 2021|

Ve Srebrenici pohřbili další oběti genocidy. Přeživší bojují s hrůznými zážitky už 26 let

Tisíce lidí v Bosně a Hercegovině uctily památku obětí genocidy v Srebrenici z roku 1995. Při 26. výročí v rámci pietního pochodu lidé pochovali devatenáct nově identifikovaných těl. Během masakru vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiče zabily přes osm tisíc Bosňáků.
11. 7. 2021|

Vláda schválila humanitární pomoc a zprávu o extremismu v roce 2020, která zmiňuje i SPD

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.
21. 6. 2021Aktualizováno21. 6. 2021|

Severní Makedonie do Evropské unie patří, uvedl ministr Kulhánek na návštěvě Skopje

Ministři zahraničí Česka, Rakouska a Slovinska při návštěvě Severní Makedonie podpořili tuto balkánskou zemi v její snaze stát se členem Evropské unie. „Evropská integrace není bez šesti západobalkánských zemí úplná,“ řekl po jednání ve Skopje šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Kulhánek zase na Twitteru uvedl, že Severní Makedonie do EU patří.
22. 5. 2021Aktualizováno22. 5. 2021|

Peking oznámil úmysl snižovat spotřebu uhlí, elektrárny ale staví dál

Čína chce za pět let začít snižovat spotřebu uhlí. Oznámila to na klimatickém summitu pořádaném americkým prezidentem Joem Bidenem. Staví přitom další bloky tepelných elektráren doma i ve světě – mimo jiné v bosenské Tuzle. Čína je považována za největšího znečišťovatele ovzduší na světě.
23. 4. 2021|

Pandemie ve světě: Dánsko zrychluje rozvolnění. Merkelová se nechala očkovat AstraZenecou

Díky příznivé a stabilní epidemické situaci uspíší Dánsko rozvolňování o dva týdny. Lidé budou moci do restaurací či na stadiony. Mírné rozvolnění od pondělí čeká také Slovensko. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala naočkovat vakcínou firmy AstraZeneca. Nepříznivě se pandemie vyvíjí v Indii. Tamním nemocnicím chybí kyslík, nedostatek je také léků.
16. 4. 2021Aktualizováno16. 4. 2021|

Neoficiální dokument slovinské vlády navrhuje překreslení hranic na Balkáně

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.
16. 4. 2021|

Zemřel bosenský generál Jovan Divjak, který ubránil Sarajevo před Srby

Ve věku 84 let zemřel generál Jovan Divjak, který za války v Bosně proslul jako architekt úspěšné obrany tamního Sarajeva před srbskými obléhateli. Rodák z Bělehradu se později věnoval filantropii. S odvoláním na sdělení jím vedené nadace o tom v pátek informovala agentura AFP.
9. 4. 2021|

Masy odpadků v balkánských řekách ohrožují i provoz elektráren

Některé balkánské přehrady i krajinu zavalily masy odpadků, ekologové mluví o přírodní katastrofě. Do několika řek se dostalo ze skládek tolik smetí, že ohrožuje provoz tamních vodních elektráren. Problém se špatným nakládáním s odpadem není na Balkáně nový. Srbsko se rozhodlo přes znečištěnou přehradu postavit speciální zábranu.
26. 1. 2021|

Část migrantů přežívá v Bosně a Hercegovině bez přístřeší. Situaci jim ztěžují tuhé mrazy

Tuhé mrazy v Bosně a Hercegovině zasáhly stovky migrantů, kteří nemají přístřeší. V zemi je momentálně přes osm tisíc běženců. Téměř čtvrtina z nich přežívá v tvrdých podmínkách mimo zázemí uprchlických táborů. Evropská unie označila jejich situaci za alarmující. Neziskové organizace i někteří unijní představitelé varují před humanitární krizí.
13. 1. 2021|

Olympiáda se v Tokiu letos nekonala. Není ale první, v minulosti byly proti světové války

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.
30. 12. 2020|

„Bolest cítili všichni." Redaktor ČT zachytil Beznaděj Bosny a Hercegoviny

Před čtvrt stoletím skončila válka v Bosně a Hercegovině, nejkrvavější konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Mírovou dohodu v americkém Daytonu tehdy podepsali prezidenti Srbska a Chorvatska Slobodan Miloševič a Franjo Tuđman a bosenský prezident Alia Izetbegovič. Jak to v Bosně a Hercegovině vypadá po pětadvaceti letech míru, mapuje dokument Beznaděj Bosny a Hercegoviny redaktora ČT24 Karla Rožánka.
17. 12. 2020|

Dayton ukončil válku, funkční stát ale nezajistil. I po 25 letech zůstává Bosna rukojmím nacionalistů

Když byla 21. listopadu 1995 uzavřena dohoda ukončující válku v Bosně a Hercegovině, označil ji americký diplomat Richard Holbrooke, který jednání spoluřídil, za „nedokonalý mír“. Jako by tušil, že úmluva sice učiní přítrž krveprolití, ale harmonickou budoucnost zemi nepřinese. Na kompromisu se po třítýdenním jednání na vojenské základně u města Dayton v Ohiu shodli bosenský prezident Alija Izetbegović, srbský prezident Slobodan Milošević a chorvatský prezident Franjo Tudjman. Smlouva, kterou pak stvrdili následující měsíc v Paříži, zemi rozdělila podle zákopových linií z konce války a dala jí do vínku neobyčejně složitý politický systém, který i čtvrtstoletí po válce omezuje její životaschopnost.
21. 11. 2020|

Sněmovna schválila dvouletý plán armádních misí v zahraničí

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.
29. 9. 2020|