V úterý se slavnostně otevřel most na chorvatský poloostrov Pelješac. Oddělenou oblast v okolí města Dubrovník propojí se zbytkem země a cestu tam řidičům časově zkrátí. Nově už nebudou muset projíždět přes území Bosny a Hercegoviny a čekat v dlouhých frontách na hranicích. Most zaplatila chorvatská vláda s příspěním fondů Evropské unie.
Chorvatsko otevírá Pelješacký most, na kterém spolupracovala EU s Čínou. Řidičům zkrátí cestu na jih
Zhruba 2,4 kilometru dlouhý most překlenuje Jaderské moře a spojuje chorvatskou pevninu s poloostrovem Pelješac, čímž umožňuje snadnější přístup k městu Dubrovník, tedy nejvýznamnější turistické destinaci země.
Turisté budou moci objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, kde vznikají dlouhé kolony při hraničních kontrolách, a časově si tak cestu do Dubrovníku zkrátí. Tato trasa přitom cestující nevyjde dráž, protože využití mostu je bezplatné.
obrázek
„Cestování touto částí země bude od nynějška mnohem praktičtější a příjemnější a jsme obzvláště hrdí na to, že most se svým komplexním a jedinečným designem zajímavým způsobem změnil výhled na Malostonský záliv,“ uvedl ředitel Chorvatského turistického sdružení Kristjan Staničić. Stavbu označil za jeden z nejdůležitějších strategických projektů v historii Chorvatska.
Pelješacký most byl navržen tak, aby odolal větru o rychlosti 180 kilometrů za hodinu. Neočekávají se tedy problémy s počasím, jako je tomu v případě některých jiných mostů v zemi.
Projekt EU, který poprvé realizovala Čína
Projekt financovala z pětaosmdesáti procent Evropská unie. Celkově stavba vyšla na 526 milionů eur (v přepočtu zhruba 12,9 miliardy korun), z čehož Unie poskytla 357 milionů eur (v přepočtu zhruba 8,7 miliardy korun).
Stavební zakázku získala čínská firma China Road and Bridge Corporation. Most stihli pracovníci dokončit tři měsíce před původně stanoveným termínem. V tendru Evropské unie zvítězila čínská firma vůbec poprvé.
Elegantní lanový most se šesti pylony je podle agentury AP vzácným počinem svého druhu v době, kdy se Evropa obává, že Čína chce posílit svůj ekonomický vliv prostřednictvím investic do infrastruktury.
Tři stovky let touhy po mostu
Chorvatská média vykreslují otevření mostu jako dějinnou událost také proto, že podle nich „dovršil více než tři století starý sen o spojení chorvatského území do jednoho celku.“ Koridor rozdělující dnes chorvatskou Dalmácii na dvě části vznikl v roce 1699 jako součást Osmanské říše. Jeho cílem bylo zajistit, aby tehdejší Dubrovnická republika nehraničila s konkurenčními Benátkami.
Bosna v minulých letech opakovaně žádala, aby Chorvatsko realizaci silničního projektu zastavilo. Argumentovala tím, že stavba poruší její právo přístupu k otevřenému moři. To Záhřeb odmítá s tím, že největší rozpětí mezi pilíři 285 metrů spolu s výškou 33 metrů zabezpečují bezproblémový průjezd lodí do jediného bosenského přístavu Neum.
